Místnost

Galerie poezie

Martin Hassman - Pandemie Bacily poezie se šíří davem rychlostí japonské rychlodráhy smrtící potvory odolávající lékům dneška. Cpi se penicillinem sprchuj se ledovou otužilče stejně nevydržíš skolí tě už třetí den. Dopadneš tvrdě na židli za vysokých teplot uchopíš pero jak v mrákotách a s počínajícími halucinacemi začneš psát svou závěť. Ve verších (jak ironické) A s každým rýmem ti bude ubývat sil až dopsav sklátíš se k zemi jak opilý Ale ty nebudeš opilý! Pero ti vypadne z ruky jak mrtvému Ale ty nebudeš mrtvý!! Za živa okusíš všechny bolesti tohoto světa a to je horší než smrt Proto se té nemoci všichni tolik bojí!> Vítejte v místnosti, kde můžete si vybrat na stěnách, něco rozvěšených básní či veršů pár ... Kde hledáme poezii když to není zrovna v knize a básnických sbírkách: Police lyriky Police lyriky 2 Wiki zdroje - Poezie Místnost má od 11:54:59  02. 03. 2002 pronajatou ACE. Spolusprávce: Silmarien.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

ACE, vloženo 23:09:28  13. 11. 2007
	V té slovenčině to je pro mě trochu složitější číst ... zkus ještě nějaké jiné třeba půjdou číst lépe u téhle se obávám mi zatím uniká myšlenka nebo alespoň některé myšlenky :(

Silmarien, vloženo 14:07:47  12. 11. 2007
	Táto je Válkova najznámejšia. Ja mám od neho oveľa radšej iné, ale tie neskôr:) Pravdou je, že Jesenná láska má v sebe úžasný rytmus (neviem, či sa dokonca nestala aj textom pre nejakú pesničku).

Silmarien, vloženo 14:06:18  12. 11. 2007

Miroslav Válek Jesenná láska Láska je strašne bohatá, láska, tá všetko sľúbi, no ten čo ľúbil, sklamal sa a ten, čo sklamal, ľúbi. Prach dlhých smutných letných dní na staré lístie padá, poznala príliš neskoro ako ho mala rada. Tak každoročne v jeseni svetlá sa tratia z duše a človek, koník túlavý od srdca k srdcu kluše. Pre každé chce zomierať, žiť nechce pre nijaké chcel by mať jedno pre seba, je mu jedno aké. Možno, že iba obrázok, možno tôňu iba. No pred cieľom sa zastaví. Komu zas srdce chýba? Zo všetkých mojich obrázkov mámivý ošiaľ stúpa. Bola to láska? Sklamanie?Aj láska bola hlúpa, že chcela všetko naraz mať a všetko naraz stráca. Koľko ráz v noci májovej hľadeli do mesiaca. No máj im málo šťastia dal a krátke bolo leto, len jeseň, tá vie o všetkom a jeseň nepovie to. Šla zima dolu údolím a niesla odkaz máju. Túžieval, čakal, dočkal sa. Odišla. Nepozná ju. Láska je strašne bohatá, lásáska, tá všetko sľúbi, no ten čo ľúbil, sklamal sa a ten, čo sklamal, ľúbi. Prach dlhých smutných letných dní na staré lístie padá, poznala príliš neskoro ako ho mala rada.

ACE, vloženo 23:43:12  11. 11. 2007

Herman Hesse NA MELANCHOLII Že děsil mne tvých černých očí stín, utekl jsem ti k přátelům a k vínu, při loutně v lásky objetí, v žen klínu, zapomněl na tebe, nevěrný syn. Tys však mi tajně po boku šla dál, ve víně bylas, jež žal mělo zmoci, byla jsi v potu milostných mých nocí, dokonce v posměchu, jímž jsem tě častoval. Teď konejšíš mě po tak dlouhé době, vzala sis něžně do klína mou hlavu, když z toulek zamířil jsem do přístavu, má bloudění byla jen cesta k tobě.

ACE, vloženo 23:41:56  11. 11. 2007
	Herman Hesse V MLZE Zvláštní, když mlhou jde se! Kámen a keř z ní trčí tu i tam, strom nevidí druha v lese, je každý sám. Pln přátel zdál se mi svět, dokud v něm štěstěna vládla, teď však, když mlha padla, nikoho nevidět. Cizí je moudrosti říše, tomu, kdo tmu nepoznal, jež od všeho kolem tiše ho dělí jako val. Zvláštní, když mlhou jde se! Život je samoty prám. Navzájem neznáme se, každý je sám.

Nimitz, vloženo 20:53:12  11. 11. 2007

Nějak jsem zaspal a příspěvky tu přibývají rychleji než jsem čekal :-)) Takže, mým nejoblíbenějším básníkem je asi Li Po. Také píše o lásce, ale momentálně nemůžu ve svém počítači jeho básničky najít, a tak jsem alespoň rychle vyhrabal tuhle: Probouzím se opilý za jarního dne Je lidský život krátký sen - Proč tedy se tím trápit jen ? Jsem po celý den opilý. U krčmy v trávě usnu na chvíli a probudím se, hledím zahradami: pták křičí někde mezi křovinami. - Prosím tě pěkně: večer je či ráno, podzim či jaro? Slavík jarně zpívá - jsem dojat, chci si povzdychnout. Zalezu tedy zase ve svůj kout, zpívám si ,zpívám, k nebi líc: při džbánku vína čekám na měsíc. A kde je starost?

Cemendriel, vloženo 21:19:27  10. 11. 2007

Tak Máj je můj zamilovaný - a nejvíc ta knížka, kterou mám doma, prababička ji 1. 3. 1942 dostala od svého milého, je v ní i věnování a taky věta "Aby se slečna nazpaměť naučila." ...na maličkých deskách je vrba a listy jsou krásně žluté. =) Jsou tu i zlomky Máchových básní bez nadpisů, třeba: Otec zpomene rodině: "Kde dnes as jest?", však s těží, pomyslí, že již v hlubině jen z něho kusy leží. Tak letí stříštěn o skálu, od skal, do skal, ke skále, on dolů, my však pomalu lezeme vzhůru dále.

Fionor, vloženo 20:44:49  10. 11. 2007

Úryvek z básně, která rozhodně není o lásce, ač vám to bude takřka každý maturant tvrdit a prakticky každý z vás zná alespoň pár veršů... Tyhle patří mezi mé nejoblíbenější... „Temnější noc! – – – Zde v noční klín ba lůny zář, ba hvězdný kmit se vloudí – – tam – jen pustý stín, tam žádný – žádný – žádný svit, pouhá jen tma přebývá. Tam všecko jedno, žádný díl – vše bez konce – tam není chvíl, nemine noc, nevstane den, tam času neubývá. – Tam žádný – žádný – žádný cíl – bez konce dál – bez konce jen se na mne věčnost dívá. Tam prázdno pouhé – nade mnou, a kolem mne i pode mnou pouhé tam prázdno zívá. – Bez konce ticho – žádný hlas – bez konce místo – noc – i čas – – – to smrtelný je mysle sen, toť, co se ‚nic‘ nazývá. A než se příští skončí den, v to pusté nic jsem uveden. – – –“ Vězeň i hlas omdlívá. Jistě jste poznali Máchův Máj... :)

Pedro, vloženo 16:19:54  08. 11. 2007

Dávám sem s dovolením jenom krátký úryvek jedné mé oblíbené... Guillaume Apollinaire: Pásmo Tím starým světem přec jsi znaven na konec Pastýřko Eiffelko jak bečí stádo mostů dnes Řecký i římský starověk se ti už přežily Zde antické se zdají být už i ty automobily Jen náboženství zůstalo docela nové jenom ono Zůstalo prosté jak hangáry v přístavu avionů Jediné neantické v Evropě křesťanství je Evropan nejmodernější jste vy ó papeži Pie A tobě brání stud když okna na tebe hledí Vstoupiti do kostela a jít tam ke zpovědi Čteš letáky ceníky plakáty jež zpívají hlasitě Toť dnešní poesie zatím co prosou žurnály sytí tě Jsou krváky po šestáku samé detektivní případy Portréty velkých osob a sterá různá záhlaví

Eirellin, vloženo 14:57:35  08. 11. 2007
	Jojojojo, to je ona:))) díky:) ale že máš zdroje, jen co je pravda:)

ACE, vloženo 14:48:07  08. 11. 2007
	To Narwen - více méně oba a někdy taky hledám a hodnotím dokonce kvalitu překladu ale nebýt překladů tak z jazyků které neznám bych neznal ani ty básně a bylo by tedy škoda kdyby nebyli.

ACE, vloženo 14:47:01  08. 11. 2007

Je to tahle verze :-) STRÁŽCE MAJÁKŮ MÁ PTÁKY PŘÍLIŠ RÁD Tisíce ptáků přilétají k světlům jako k magnetu tisíce ptáků padají tisíce se jich zřítí tisíce ptáků osleplých a omráčených za letu tisíce jich tu umírají Strážce už nemůže dál vydržet ta jatka má ptáky příliš rád zakleje Vysrat se na tu práci rasí A všecka světla zhasí Na moři ve tmě najíždí loď na útesy jde ke dnu loď jež pluje z ostrovů loď vrchovatě naložená ptáky tisíci ptáků z ostrovů tisíci utonulých ptáků

Eirellin, vloženo 14:36:37  08. 11. 2007
	Oba:) ale já nevim, kdo to přeložil:)

Narwen, vloženo 14:26:09  08. 11. 2007
	v tom vidím zapeklitost překládanýc básní? Koho pak vlastně obdivujete? Nějakého Préverta (pro ten nápad?) nebo vlastně toho Čecha, který to přeložil, pro to, jak to přeložil..??

Eirellin, vloženo 14:05:44  08. 11. 2007
	bohužel si pamatuju jen ty útržky:-( kupodivu nejvíc právě kolem onoho slova:)))

Eirellin, vloženo 14:04:08  08. 11. 2007
	Jó:), ale byl to jinej překlad:) přišel mi lepší:) i přes to slovo:))) STRÁŽCE MAJÁKŮ MÁ PTÁKY PŘÍLIŠ RÁD ... tísíce jich.. tisíce... ... Strážce majáku.. má ptáky příliš rád, zakleje Vy...(ehm) se na tu práci rasí a všechna světla zhasí daleko na moři... loď ... naložená ptáky.. tisíci ptáky s ostrovů ... tisíce mrtvých ptáků

ACE, vloženo 13:40:46  08. 11. 2007

Myslíš tohle? :-) Jacques Prévert STRÁŽCE MAJÁKU MÁ PŘÍLIŠ RÁD PTÁKY Ptáci po tisících létají ke světlům po tisících padají po tisíciletí se tříští po tisících oslepeni po tisících sraženi po tisících umírají Strážce to nemůže už dál snášet má příliš rád ptáky a řekne Ať táhne k čertu tahle řezničina! A všechno pozhasíná V dálce ztroskotá nákladní loď loď plující z ostrovů loď plná ptáků s tisíci ptáky z ostrovů s tisíci utopených ptáků.

Eirellin, vloženo 00:34:09  08. 11. 2007
	Jé, od Préverta, jsme jednou měli v modelovně něco na okně, černou barvou. Myslim , že něco o strážci majáků, co má ptáky příliš rád.. někam jsem si to tehdy opsala, ale nevim kam. Nemáš to náhodou, ACEi?:)

ACE, vloženo 00:12:12  08. 11. 2007
	A necháme vyjádřit se taky někoho jiného ;-) Dost bylo ACEe :-)

ACE, vloženo 00:11:33  08. 11. 2007

Jaroslav Seifert VERŠE S kým osamět, s kým zůstat sám a civět nad propastí? A plakat? Zaplakal jednou starý Abraham a anděl vzlétl v hermelínovém plášti. Já nevím, kde je sever, kompas lže a všecky dívky lžou. Běž na rozcestí, sloup ti ukáže tři cesty najednou. Z účesu židovek vlá silný pach, to léčí komety. Mé oči krouží v samých elipsách, jež nejsou viděti. Zapomněli jsme na musy, ty křídel nemají. Mít za milenky medusy, ach medusy, jež žhavě líbají. Z korálů berli a pak jít, kde vládnou sepie, velrybí mléko okusit, až ti je někdo nalije. Adieu, adieu, adieu!

Zpět