Místnost

Galerie poezie

Martin Hassman - Pandemie Bacily poezie se šíří davem rychlostí japonské rychlodráhy smrtící potvory odolávající lékům dneška. Cpi se penicillinem sprchuj se ledovou otužilče stejně nevydržíš skolí tě už třetí den. Dopadneš tvrdě na židli za vysokých teplot uchopíš pero jak v mrákotách a s počínajícími halucinacemi začneš psát svou závěť. Ve verších (jak ironické) A s každým rýmem ti bude ubývat sil až dopsav sklátíš se k zemi jak opilý Ale ty nebudeš opilý! Pero ti vypadne z ruky jak mrtvému Ale ty nebudeš mrtvý!! Za živa okusíš všechny bolesti tohoto světa a to je horší než smrt Proto se té nemoci všichni tolik bojí!> Vítejte v místnosti, kde můžete si vybrat na stěnách, něco rozvěšených básní či veršů pár ... Kde hledáme poezii když to není zrovna v knize a básnických sbírkách: Police lyriky Police lyriky 2 Wiki zdroje - Poezie Místnost má od 11:54:59  02. 03. 2002 pronajatou ACE. Spolusprávce: Silmarien.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

Neros, vloženo 19:28:11  28. 11. 2012
	PF Vítězslava Gardavského z roku 1971 Volně podle The Man Jerryho Hudsona Prej prstem ukáže tam k nebi modrému a trable ulítnou Jo nejsem včerejší to všechno povím mu mám trablů plnej hřbet a já kerej nemám nic slyším to vyprávět už hezkou řádku let a nikde nic nikde nic nevidět

Neros, vloženo 23:25:31  26. 11. 2012
	Čin, v jednom brněnském divadle jeden brněnský voiceband tuhle básničku (a ještě spoustu jiných od stejného autora) zhudebnil (jen vokálně) a je to mooooc povedené. Představení se jmenuje Zaklínání malého Radka. http://ustaf-voiceband.cz/

Činkapi, vloženo 18:11:34  25. 11. 2012
	To se mi líbí! :-)

Neros, vloženo 23:52:03  24. 11. 2012

Šel parkem pán Radek Malý Šel parkem pán a kouřil z krátké dýmky a plášť mu vlál a klobouk vítr bral. Šel parkem pán a mračil se a smál, měl na ramenou z listů zlaté prýmky. Nebyl to ale generál! Nebyl to hrabě, neměl ani hrábě, jen dýmku měl a v kapse dlaň, v ní myš. A dým se z dýmky snášel hloub a níž a šedá myš, ta pískala si slabě: kiš, zimo, už mě nechytíš! Šel parkem pán a stalo se to zrána. Kam šel te pán? A kam tu myšku nes? To nikdo neví. Možná jen ten pes, co ztratil se a zase našel pána... ...kdo víš, kam jsou, tak napověz.

Neros, vloženo 15:10:59  03. 11. 2012

Nimitz, vloženo 20:20:31  02. 11. 2012

Antonín Sova U řek U řek mám večer vlažný rád, u řek, kde plno mušlí leží, kde zvolna z řeky vstává chlad, a bílá pěna z dálky sněží. U řek mám břízy nejraděj a olše, do nichž stín se dere, a cvrčků šum a vážek rej a v dálce města rysy šeré. Rád u řek rybáře já zřím za clonou par s lodičkou línou se ploužit šerem večerním, kdy červánky v mze modré hynou. A večer když se nachýlí a měsíc v řece kdy se houpá, ten noční chodec, napilý modravou parou, z vod jež stoupá: rád spřádám rytmus hudby pln při vzpomínkách a sladké tuše, při šplouchání ztišených vln a při vzrušení celé duše. Olše Jak jsem, olše, měl vás rád, v podvečerní, vonný chlad, nad vodou když schýlen sám stín váš chvěl se sem a tam. Rybářů dnes táhlý hlas nocí hlubokou se třás, šumot mlýnských vážných kol ve mně vzbouzel starý bol. V třtinách sluka, černý bod, čeřila jen vlny vod, a v mé duši také tak bloudil zlatých snění pták.

Neros, vloženo 12:43:36  05. 10. 2012

Herman Hesse Im Nebel Seltsam, im Nebel zu wandern! Einsam ist jeder Busch und Stein, Kein Baum sieht den andern, Jeder ist allein. Voll von Freunden war mir die Welt, Als noch mein Leben licht war; Nun, da der Nebel fällt, Ist keiner mehr sichtbar. Wahrlich, keiner ist weise, Der nicht das Dunkel kennt, Das unenntrinnbar und leise Von allen ihn trennt. Seltsam, im Nebel zu wandern! Leben ist Einsamsein. Kein Mensch kennt den andern, Jeder ist allein.

Nimitz, vloženo 00:19:45  04. 10. 2012

Heinrich Heine Lorelei Já sám nevím proč, co to značí, že jsem ta zamyšlen; ta prastará pověst k pláči mě týrá po celý den. Vzduch ochladl, už se stmívá a tiše plyne Rýn; zář slunce dohořívá a na hory padl stín. Na skále sedí panna, má démantový pás, je celá ošperkovaná, češe si zlatý svůj vlas. Má zlatý hřeben v hlavě, češe se, zpívá si, zpívá tak dojímavě, co zpívá, ach, co asi? Lodník je dojat tím zpěvem, ten zpěv ho tak ošálí, že, upoután luzným zjevem, si nevšimne úskalí. Vír loďku podemílá, už nahnul se její kraj; to všechno způsobila svým zpěven Lorelei.

Nimitz, vloženo 01:40:51  14. 09. 2012

Václav Hrabě Déšť Na horkých střechách zasyčel déšť jako když hoří suchá tráva Promoklá tramvaj odbíjí šest Na město tiše poprchává Jdu sama v dešti Za řekou hřmí Ne nevadí mi zmoklá hlava Jen se mi zdají bláznivé sny že prší na město voňavá tráva Potichu si zpívám do rytmu deště náhodná slova o zmoklém městě Jdu Nevím vůbec kam a s každou kapkou zas znova začínám Pod polštář dám si až půjdu spát blues o dešti v němž voní tráva Snad se mi bude celou noc zdát že venku tiše poprchává

Nimitz, vloženo 01:39:45  14. 09. 2012

Václav Hrabě Ospalé něžnosti Neony zvoní klekání v tvých očích vycházejí hvězdy a květiny padají na zem mezi stíny na břeh jezera kde roste rákosí a kmín kde dřevaři po skončení práce pijí kořalku z jeřabin A mně se chce tak spát Spát ve stínu tvých vlasů Spát na nic nemyslet při zvuku tvého hlasu se probouzet jak kuchař v pohádkách kde spí se stovky let a znovu usínat s hrstí tvých vlasů na čele a trochu žárlit na slunce které ti po těle kreslí malé nepochopitelné obrázky Je konec léta

Nimitz, vloženo 00:04:31  05. 09. 2012

Victor Hugo Kde konec všeho je...? Kde konec všeho je? V životě nebo v hrobě? Je mimo tento svět? Neseme jej už v sobě? Co čeká na konci klikatých našich cest? Žijem či osudem se dáváme jen vést? Budeme po smrti věčnosti zaslíbeni, anebo časnost nás v prach bez milosti změní? Což stvořil-li nás Bůh ke svému obrazu, jen aby strmější byl náš pád ve zkázu? Což je-li kolébka začátkem Kalvárie a dítě ve mléce pelyněk zmaru pije? Koho spíš na mysli, ó Bože veliký, při tvorbě hnízd jsi měl? - Ptáky či ptáčníky?

Nimitz, vloženo 01:29:03  28. 08. 2012
	Jean Moréas Milostná pohádka Chci lásku plnou slz a přidušených vzlyků, lásku, jež pobledlé čelo má vroubené růžemi s rzivými skvrnkami po deštíku. Chci lásku plnou slz a přidušených vzlyků. Chci lásku tesklivou jak nebe jeseně, lásku jako tisové lesy a mrazivku, když v noci zazní roh teskně a zasněně, chci lásku tesklivou jak nebe jeseně a celou z výčitek a kradmých polibků.

Nimitz, vloženo 01:28:59  21. 08. 2012
	Sandro Penna Po černých schodech do mé taverny Po černých schodech do mé taverny scházíš ty - větrem máš potřísněné rysy. Krásné vlasy padají ti vmžiku do očí, jež ožívaly kdysi pod mou oblohou. Na dně začouzené taverny teď vítr s pachem přístavu se mísí. Volný vítr, který modeluje těla a vede kroky bílých námořníků.

Nimitz, vloženo 00:45:30  23. 07. 2012
	Alfred de Musset Když smutnou sudbou Když smutnou sudbou člověk ztrácí smích v rezignaci i touhou svou, pak hudba nebo krása něčí pozvolna léčí tu tíseň zlou. Co zbraň v životě nedokáže to půvab tváře ti zachrání a nápěv milovaný kdysi něhu zas křísí jen tím, že zní.

Neros, vloženo 22:26:31  12. 07. 2012
	Vidění Karel Sýs "My mužíci malí rádi bychom brali pozemšťanky za ručičku jen kdyby nám daly." "Maminko, hele, mlýnské kolo letí!" "Modli se, ať neudělá bác!" A zatím ve vzduchu se vznáší sen všech servírek: létající tác

Nimitz, vloženo 01:49:24  04. 07. 2012

Bohuslav Reynek Úzkost V tmách ozvalo se zalkání, smrt černé kočky volat slyším, jíž nikdo živý nepomáhá. Strast k srdci se mi naklání, tvář bledne hlubinám i výším a někdo na ruku mi sahá: mám bílé kotě na dlani, oddané důvěře a tiším, květ oblaku a hrstku blaha... Jsme dvěma ostny prokláni, smrt útočištěm je vždy bližším, naděje jako smrt je naha, kdo kterou spíše oděje? Cos trne v každém setkání nás, smrti, nás a naděje. / / / Duši hostí listopad chudobou a písní deště. Mráz už z opuštěných lad zavolal, a nejde ještě. Vítr klepe na vod sklo. Světlo mezi dvěma mraky jako klíč se zablesklo, tajemný a křivolaký. Brána tmy se zachvěla. Oblak po oblaku sahá. Svítí v dlani anděla děsem zkřivený klíč blaha.

Neros, vloženo 21:57:26  12. 06. 2012
	http://kpz.wz.cz/poezie.php

Nadriel, vloženo 07:42:07  17. 05. 2012
	Jé, to byla tak před 12ti lety moje oblíbená báseň:-) Ze sbírky Blues pro bláznivou holku.

Nimitz, vloženo 00:22:27  06. 05. 2012

Václav Hrabě Déšť Na horkých střechách zasyčel déšť jako když hoří suchá tráva Promoklá tramvaj odbíjí šest Na město tiše poprchává Jdu sama v dešti Za řekou hřmí Ne nevadí mi zmoklá hlava Jen se mi zdají bláznivé sny že prší na město voňavá tráva Potichu si zpívám do rytmu deště náhodná slova o zmoklém městě Jdu Nevím vůbec kam a s každou kapkou zas znova začínám Pod polštář dám si až půjdu spát blues o dešti v němž voní tráva Snad se mi bude celou noc zdát že venku tiše poprchává

Nimitz, vloženo 01:12:14  26. 04. 2012

Jan Zahradníček (1905-1960) Pozdrav Posílal jsem ti pozdrav po měsíci, jak oknem hleděl na mne skrze mříž. Mezi nás prostrčena noc šelestící, na druhém konci okno tvé, kde spíš. Mezi nás prostrčena noc červencová, a na dně noci stromy ve vánku. Větev za větví zvěstují si slova, jež domov šeptá dětem do spánku. Mezi nás prostřena ta šumná země, zem smrčin, žit a potoků a střech. Tak daleko, jak od tebe je ke mně, i blízko tak, já cítím její dech... Spi, s dětmi spi, ať oddych poskytne ti noc pod čelenkou vlhkých letních hvězd, ta zem, na niž jsme přivedli své děti, jež s tebou si ji budou věčně plést. I já zde zaslech v nočním šelestění, jako když ve spánku se obracíš. Bylo to bílých rukou zaúpění, či měsíc pohladil mě skrze mříž?

Zpět