|
Když jsem poprvé slyšela Kryla, říkala jsem si "co na něm ti lidi kromě textů slyší". Tolik falešných tónů u tak slavného písničkáře... ale on má v sobě prostě cosi, co mě i přes ty chyby drží u jeho písniček. Proč si je ráda poslechnu znovu a znovu. A zanechají ve mně takovou zvláštní melancholickou náladu.
A Landa mi prostě sedí. Asi je to něco podobného. Jistě, Krylovy písničky byly šlápnutí vedle. Ale Pozdrav z fronty, Tajemství, Ona... ty mě prostě taky drží (ale třeba Chcíplý víly, nebo jak se to jmenuje, jdou mimo mě). A úplně úžasné jsou Valčíček, Jó, ulice apod., když po povodni taháte ze sklepa kýble bahna a padáte únavou na hubu. Prostě jeho písničky mají sílu člověka probrat. Samozřejmě věc rasismu je věc druhá a s tou nesouhlasím. |