|
V přípravách na ples jsme ani nikdo nestačili okomentovat páteční (opravdu páteční, muhehe!) Toomzův koncert.
Byl to úžasný a slavný zážitek, po všech možných stránkách. Pořád vidím Toomze, jak hraje, jako vždycky úplně ponořený do hudby, nevnímající okolí, jen občas střelí šikmým pohledem po dirigentovi... Měli jsme to pěkně zblízka, byli jsme v druhé řadě.
A pak stojí na stupínku před nadšeným, bouřícím Rudolfinem, skromně se uklání a celým tělem říká: jako já vlastně nic, to je hlavně jejich zásluha, těch za mnou, České filharmonie... A ti staří zkušení muzikanti uznale ťukají smyčci do pultíků a Toomz přidává. Byl to opravdový triumf. Na oba koncerty i na dopolední generálku prý bylo vyprodáno. Ani na nás nezbyly programy :-) Tak si myslím, že si to určitě budou chtít někdy zopakovat a že třeba budeme Toomze v Praze vídat častěji...
Co se programu týče, Schumannův koncert byl překvapivě (aspoň pro mne) záživný, Schumanna moc neznám a byla jsem příjemně překvapená. Určitě na tom měl zásluhu nejen Toomz, ale i celá filharmonie, mělo to vážně grády.
No, a ten Berlioz... to byla prostě pekelná jízda, doslova a bez přehánění :-) |