|
Mně trochu ta toomzova písnička připomíná (a teď doufám že nikoho neurazím) album Proměny od Čechomoru - ta kombinace "jednoduché písničky" se "symfonickými" pasážemi. Takže ačkoliv písnička sama není můj šálek čaje, to provedení mě oslovilo.
Tím vlastně zároveň odpovídám na Toomzovu otázku. Kdybych hrabala v paměti, asi bych našla i písničky, které mě zaujaly i textem nebo něčím jiným, ale instrumentální doprovod u mě hraje velkou roli, někdy v pozadí slov, ale stačí krátký hudební motiv mimo zpívaná slova, takže strašně moc záleží na aranžmá. Klasickým příkladem může být "I need a Hero" - když si pouštíme soundtrack ke Shrekovi 2, tak mám tendenci si ji pobrukovat, jiné verze v rádiu sotva zaregistruju. Když jsem se nad tím zamyslela, tak jsem zjistila, že tenhle faktor zřejmě fungoval dávno předtím, než jsem začala poslouchat new age a později téměř zcela přešla instrumentální soundtracky. Např. před nějakými 15-20 lety byla jednou z mých nejoblíběnějších písnička Sounds of Silence od Simona a Garfunkela (monumetální náběh na refrém po nenápadné první sloce) nebo Ring of Fire (úvodní dva takty). |