|
Drazí Taverníci,
ráda bych vám předložila podrobný psychologický rozbor písničky, kterou jsme si zpívaly při návratu ze srazu v autě. Na začátku jsme pouze já a Qeril osaměle zastávaly názor, že v Červené řece vystupují DVA muži a že jde o takřka Freudovské dilema výběru mezi dvěma nápadníky, z nichž jeden má všechny materiální výhody, zatímco druhý je zcela nepoužitelný, nicméně znáte to, ženské se vždycky zamilují do toho nevhodného, že....
Spolucestující původně bouřlivě odporovaly s tím, že jde o jednoho a téže nápadníka, ale verlití přesvědčovací metody se ukázaly jako účinné a prakticky jsme dospěly ke konsenzusu, jak říkají naši politici. Co vy na to? Jeden ... nebo dva? :-)
Pod tou skálou, kde proud řeky syčí,
tam, kde ční červený kamení,
žije ten, co mi jen srdce ničí,
koho já ráda mám k zbláznění.
(sloka mluví o chlapovi č. 1, do kterého je hrdinka zamilovaná)
Vím, že lásku jak trám lehce slíbí,
já ho znám, srdce má děravý,
ale já ho chci mít, mně se líbí,
bez něj žít už mě dál nebaví.
(sloka mluví o chlapovi č. 1, který jí "lásku lehce slíbil", ale nejspíš nebyla jediná)
Často k nám jezdívá s kytkou růží
nejhezčí z kovbojů v okolí,
vestu má ušitou z hadích kůží,
bitej pás na něm pár pistolí.
(sloka mluví o nápadníkovi č.2 - pohledném, evidentně dobře situovaném)
Hned se ptá jak se mám, jak se daří,
kdy mu prý už to svý srdce dám,
na to já odpovím, že čas maří,
srdce blíž červený řeky mám.
(sloka mluví o nápadníkovi č.2 - navíc velmi zdvořilém, nicméně hrdinka jej tvrdohlavě odmítá, protože její srdce patří tomu "od červené řeky")
Když je tma a jdu spát, noc je černá,
hlavu mám bolavou závratí,
Ale já přesto dál budu věrná,
dokud sám se zas k nám nevrátí,
dokud sám se zas k nám nevrátí
(sloka mluví o mizerovi č.1. Hrdinka rozumem ví, že nápadník č. 2 není špatný, ale co se dá dělat, když pořád doufá, že nápadník č.1 se k ní nakonec vrátí) |