|
Ne, oni nezaspaly - spíše uměle udržují trh s kompaktními disky, protože vědí že jakmile se začne hudba ve velkém kupovat po internetu rázem se jejich role značně omezí a jejich krajíc výrazně ztenčí.
Dosti o tom, malý report ze včerejšího konC(to kvůli tobě Zlarwi)ertu. Snad bude zajímat i někoho jiného než Sapka :)
Tákže, tentokrát jsem dorazil do správného klubu, né jako při kupování lístků, kdy jsem suveréně nakráčel do Rock Café a chtěl lístek na čtvrteční koncert, který byl ovšem v LMB. Doesnt matter.
Něco po osmé, vlezu dovnitř, tam už hraje jakási formace - jelikož ji neznám usuzuji že se jedná o Afrodisiak. Není to špatné, sem tam rokenrol, sem tam reggae, do toho tam nějakej copatej černoch mele něco o Jah a Rastafarai. Jde to. S lehkým údivem zjišťuji že na trubku u nich troubí Štěpán, kluk se činí to už je asi 4 kapela ve který hraje :)
Mezitím přišel Radagast ve svém novém apartním rybářském kloboučku. Nějaká ty pivečka, nějací známí, noviny o konopí(wth). Pak nastupují staří známí PSC - tradičně kvalitní show, jen jim tedy občas solidně ujížděly dechy (když to poznám i já, je to dost :) ). Hrají asi 4 nové písně = spokojenost.
Další pauza a pivečka a na scénu konečně vystupují vytoužení Aggrolites. Wow. Rozpálili to teda sakra dobře. Už od prvních písní perou do publika nekompromisní dirty reggae. Co předvádí klávesák to jsou místy neuveřitelný věci. Zahráli několik svých hitů a pak asi 15 minutovýý pásmo "best of ska" vypalovaček od Moonhopu, 54-46, Pressure Drop, Police and Thieves, Monkey man přes 2tone skladby On My Radio, Lip up Fatty a kdo ví co ještě. Celý to zakončili beatlesáckou věcí Dont let me down která se v jejich podání stává takřka hymnou kterou zpívá komplet celej sál. "Everybody sings on the Aggrolites show!"
Úžásný. Bohužel nepřidávali, tak na Prisoners song a Love isnt love si budu muset počkat rok ( jestli přijedou jak slibovali)
Blížila se půlnoc a s ní í můj poslední ( grrr) vlak v půl jedný takže z Kitchnettes jsem posléze zachytil jen asi 5 písní ale ty stačily abych se do holek zamiloval. Pohybová složka tvořila při tomhle představení minimálně stejně důležitou část jako zpěv, aneb "shake baby shake". 2 podpůrné zpěvačky jsme s Radagastem překřtily na Vilmu a Betty Rubleovou. :) Mno bylo to príma, velká škoda že jsem nemohl být až do konce. Snad se holkdy ještě někdy v tý naší republičce ukážou.
Sorry za dýlku ale musel jsem někam ventilovat svoje nadšení. |