 |
Hallorn: Radu nemám, jen zkušenost. Já jsem byla takhle "mimo" pět let. Měla jsem problém si ten vztah v hlavě uzavřít, pořád jsem měla pocit, že je tam něco nedořešeného, že jsem udělala něco špatně nebo jsem se měla zachovat jinak, pořád jsem si to v hlavě přemílala.
Snažila jsem se ujasnit si, co od vztahu chci, srovnat si v hlavě priority, zapracovat na sobě. Pak jsem dostala šanci to s tím člověkem zkusit znovu a jsem za to hrozně vděčná. Bylo to příšerné. Jenže díky tomu, že jsem se někam posunula a věděla, co chci, už jsem dokázala s tím vztahem nadobro skoncovat. Byl to špatný člověk a nezdravý vztah a já jsem šťastná, že jsem se obojího zbavila. Byla to všechno velice cenná zkušenost, která mi pomohla zjistit, co od vztahu chci.
Jenže najít si někoho jiného se mi ani po skončení toho všeho nejdřív nechtělo a pak nedařilo, bála jsem se zamilovat. A pak jsem potkala skvělého člověka, který měl se mnou moře trpělivosti (a já s ním taky, oba jsme byli trochu jako vyplašená zvířátka). Docela nám to trvalo, musel mě lákat na Kotletu, ale už skoro rok se nám daří budovat moc hezký vtah. A nedařil by se, kdybychom si každý neprožili nějaké to hnusné nebo osamělé období.
Nevím, jestli si z té mé červené knihovny vybereš něco, co ti nějak pomůže. Mně vlastně pomohlo hodně věcí, třeba různé články o motivaci, sebepoznání, filmy, pomohl mi psycholog, kamarádky, Taverna. Ale určitě nemá smysl lámat to přes koleno, měj se sebou trpělivost. |
