|
Kreténe jeden, já vím, že mi kočárek brečí! Proto taky běžím na botách na podpatku, i když vím, že se mi dělá puchýř a že ty náplasti s sebou mám. Ale běžím dál. Mám to domů asi 120 metrů, už jsem takhle uběhla čtyři bloky. Víš proč? Protože i když jsem před těmi čtyřmi bloky zastavila, abych miminko pochovala a uklidnila, tak to nefungovalo. Prostě řvalo dál. Takže ano, tak tady teď spěchám na svých pěkných botách a kočárem, ze kterého se ozývá na celé kolo "uááá, uááá"... ne, fakt to nemusíš komentovat jen tak polohlasem, že jsem nána blbá, že to neřeším! Řeším to, jak nejlíp umím. Ještě před chvilkou to vypadalo, že tohle je klasický předspací pláč. Nebyl.... Máš štěstí, že jsem spěchala, abych se o svoje dítě postarala v klidu doma. Jinak by to dopadlo hůř, než že bych se v rychlosti zastavila a zeptala se tě se slzami v očích, co bych asi podle tebe měla dělat. Tvoje suverénní odpověď, že přeci "dát prso" mi fakt vadila. Ještě jsi mi navrhnul, že tady je park. Já vím, bydlím za rohem. Kojila jsem před necelou hodinou a dítě nemá hlad. Takhle moje dítě z hladu nepláče. Pláče, protože mu něco vadí. Myslím, že to, jak se náhle setmělo a vypadalo to na bouřku. Nebo ten příšerný fičák, kvůli kterému jsem, abych mohla miminko pochovat, zalezla do cizího průjezdu! A ještě mi říkáš, že si to pamatuješ, že máš dvě děti? A pamatuješ si třeba, že občas chtějí svůj prostor a být doma? Nebo že prostě pláčou, ať uděláš cokoliv? Ne? tak si vzpomeň. Ujistila jsem tě, že jsem kojila i chovala, že jsem zkusila všechno, co mne napadlo, a že spěchám, protože miminko chce asi domů do svého klidu, taky jsem ti řekla, že občas to mámy ví, a pak jsem už utíkala. Když jsem zabočila za roh, tak jsi tam ještě stál....
Já vlastně vím, žes to asi myslel dobře. Že se ti příčilo, že někdo zdánlivě nechává miminko plakat a neřeší to. Tak až příště budeš mít potřebu něco řešit, tak se zeptej maminky s plačícím kočárkem, jestil jí třeba nemůžeš pomoct.... kdybys to byl býval udělal, vděčně byhc se na tebe podívala, zeptala se tě, jestli ti nevadí si kousek zajít, a požádala bych tě, abys mi pomohl s tím těžkým kočárem do schodů do mezipatra, kde je výtah. Protože bych kočárek nemusela rozkládat a nést nadvakrát.
Jen pro tvou informaci - jakmile jsme za sebou zavřeli dveře do baráku, miminko se v kočárku úplně uklidnilo, koukalo kolem sebe a dokonce mi dalo čas, abych se doma rychle vysprchovala, než jsem s ním vlezla do postele na kojení, aby se uklidnilo a v klidu usnulo. |