 |
Klair, myslím na tebe už od minulého týdne (facebook stále nemám)!
Ono se to lehko říká, ale nestresuj se - že ostatní ženské řvou? No a co? On je porod stav, kdy je člověk tak trochu mimo :-) Samozřejmě, že to bolí, ale upřímně řečeno, pro mne bylo snad horší, když se ve mně doktoři hrabali před porodem než pak to, kdy se Radmi skutečně narodila. Jak tak o tom přemýšlím, bolely samozřejmě kontrakce (ale to je samozřejmě normální), ale nějak si nevybavuju, že by bolel samotný porod, kdy už šla ven (ale ono je to deset let už, tak člověk možná zapomene, možná se to všechno setře, jak je miminko na světě). Kluci jsou oba císařem - no a co? Ono je na netu spousta článků, jak je císař fuj fuj a jak je to fuj pro dítě a že nezíská dostatečnou imunitu a tak - osobně myslím, že tohle jsou články pro matky, které by mohly chtít císaře dobrovolně, aby si to jako rozmyslely - ale když to jinak nejde nebo je cisař méně rizikový, tak to prostě jinak nejde a pro dítě je určitě lepší jít císařem než se přidusit. Prostě to neber jako strašák ale jako plán B. Z osobní zkušenosti taky můžu říct, že ani pro mne jako pro matku a rodičku nebyly ty dva císaře nic strašnýho, aspoň si člověk může sednout :-D Fakt se toho neboj!
A s tim nevyspáním s tebou teda soucítím - jsem si říkala, že bych aspoň jednou chtěla přivést dítě na svět odpočatá a vyspaná - no, nepodařilo se mi to ani jednou, dokonce ani před tím posledním, plánovaným císařem, a další neplánujeme ;-) |
