Místnost

Dutá vrba

Na kraji rybníka stojí vrba. Je dutá od doby, co vyhořela. Ale pokud do ní vlezete, najdete v ní radost. Místnost má od 11:45:43  21. 03. 2002 pronajatou toomz. Spolusprávce: verlit.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

Eirellin, vloženo 11:51:50  08. 12. 2017

Jéje Klair,...jestli můžeš, bež se projít... jestli můžeš, dej sprchu... co nejdelší, a teplou... jestli můžeš pusť si uklidňující hudbu... dělej cokoli, co ti pomůže se uklidnit a uvolnit, nechat to plynout a jenom se tim nechat unášet, nemít to pod kontrolou, (nelze to mít plně pod kontrolou... ty dokážeš mít pod kontrolou skoro všechno na co si jen vzpomeneš... s porodem to neplatí, rezignuj na případný snahy mít to pod kontrolou... je to obecnej problém velkýho množství vysokoškolaček a všech vysokovýkonejch jedinců, ke kterejm ty patříš... mohlo by to být jádro tvýho problému, proč se ti zatím nepodařilo se dost uvolnit, aby se porod mohl rozjet... ujasni, si jestli jo, nebo ne... a případně se potřeby mít to pod kontrolou zbav.. což neni jednoduchá výzva ;-)..) Snaž se ponořit se víc do sebe, míň sledovat okolí, zrelaxuj se, pusť to dítě ven ;-)... řekni mu: "Tak jo, pojď, jdeme na to, spolu to zvládnem... Už se těšim, až tě budu mít v náručí..."... můžeš zkusit afirmace... já měla nějaký vypsaný před porodem Beru... četla jsem je ale až ten poslední večer před porodem, když všichni odjeli, ta poslední byla o tom, že věřim svýmu dítěti, že ví kdy a jak se má narodit, že mu předávám svoji důvěru... dodnes si pamatuju, jak intenzivně a hluboce jsem právě tohle tenkrát procítila... a půl hodiny na to jsem spala.. a pak mne o tři hodiny později vzbudilo lupnutí, jak prdla voda... a za hodinu a čtvrt bylo po všem... jinak ségře první porod taky vyvolávali... ve dvě odpolko mi psala, že furt nic, že na monitoru čára jak podle pravítka... a že je úplně zavřená... a pak psala, že jak z něj slejzala, že měla první slabou kontrakci... a pak jí v půl osmý večer vezli úprkem na sály na vozíčku, že už rodí... a v osm byl kluk na světě ;-)... někdy se to z ničehož nic rozjede rychle i na poprvý... ;-) císařem se nestresuj, když na něj dojde, tak na něj dojde... ale vůbec se jím nezaobírej ;-) a řevem druhejch rodiček se taky nestresuj... on ten porod z vnějšku kolikrát vypadá hůř, jak ho ta dotyčná rodící ženská skutečně vnímá ;-)... já určitě taky řvala... u Elí mi muž říkal, že jsem řvala jak medvěd, co chce někoho roztrhnout :-D... a taky tvrdil, že jsem se tvářila strašně, strašně, strašně... ale mě to tak strašný nepřipadalo, spíš nepříjemnej vopruz;-) buď v klidu, to dáš... a budeš mít krásný voňavoučký miminko ;-) Myslim na tebe a těšim, se až napíšeš, že to tvý krásný miminko už je venku :-)

verlit, vloženo 07:54:14  08. 12. 2017

Klair: Myslím na tebe každý den a těším se, až se dozvím, jak jste nakonec potomka pojmenovali! :-) Jak píše Genevieve, když bude potřeba císař, tak to není tragédie, ale je to paráda, že si umíme poradit, i když to z nějakého důvodu nejde jinak. Je teda fakt, že takhle tě vystresovat není ideální a takové ty řeči, že to všechny ty kříčící ženské zvládly, asi moc nepomůžou...ale ona je to pravda. Zvládly to a mají miminko a ty to taky zvládneš!

Genevieve, vloženo 23:36:31  07. 12. 2017

hele, i kdyby došlo na císaře, tak to není tragédie. Já šla císařem, spousta našich kamarádů taky a spousta našich kamarádek rodila císařem. Není to značka ideál, ale je to tu od toho, aby to šlo jinak, když to třeba z nějakého důvodu nejde přirozně. Takže zkus si pustit film, projít se a dej si sluchátka do uší, pusť si hudbu co se ti líbí a přijde ti příjemná a vůbec nevmímej, co se děje za dveřma. Tvoje tělo je jiné, než těch ženských a není jediný důvod, proč bys to neměla zvládnout.

Cemendriel, vloženo 22:51:41  07. 12. 2017
	Klair, myslím na tebe, to že brečíš a máš strach je normální, je to něco úplně novýho a hormonální koktejl taky udělá své. Hlavní je, abyste byli oba zdraví, ať už to bude přirozeně nebo císařem, podle toho, co jsi psala na facebook, jsi v dobrých rukách. Brzy to bude za tebou a budeš mít krásný miminko!

Shadw, vloženo 22:44:47  07. 12. 2017
	Klair: Myslím na Tebe a držím palce, ať už se malý odhodlá. A neboj se. Bude to v pořádku.

Vever, vloženo 22:35:24  07. 12. 2017
	A nemohli by ti nechat podržet nějaké to novorozeně? Prý to může pomoct. Jáchyma jsem taky na chvíli půjčila jedné co se jí porod nechtěl rozběhnout, ale jak to dopadlo nevím.

Ginny, vloženo 21:58:04  07. 12. 2017

Klair, jsem ta úplně poslední, co by do maminkovských věcí měla kecat, ale stejně ti to napíšu. Ty. To. Zvládneš. A je úplně fuk, jestli císařem nebo normálně. Budeš mít svoje krásný miminko a všechno bude v pořádku. Slyšela jsem spousty divokých historek a většina z těch maminek do toho šla znovu a některé i víckrát. Takže možná to bude bolet, ale na to brzy zapomeneš. Je v pořádku, že se bojíš. Je v pořádku, že máš v hlavě zmatek. Máš na to plné právo. Taky máš spoustu lidí, co na tebe usilovně myslí. Máme tě rádi!

Nimitz, vloženo 21:51:56  07. 12. 2017
	Myslím na tebe a do dvou do noci ti budu intenzivně držet palce, ať se to obrátí a vše proběhne poměrně rychle, bez komplikací a s co nejmenšími bolestmi!

Klair, vloženo 21:40:59  07. 12. 2017

Vůbec jsem tohle nechtěla psát, nechtěla jsem dělat veřejnou věc z toho, že budu rodit a tak, jen jsem pak chtěla šťastné dát fotku a přijímat pochvaly a gratulace. Ale teď to takhle nejde, tak se obracím na vás s prosbou o podporu. Dosud jsem dost diskrétní a nedávám to na fb.... Jsem v porodnici už od středy od rána, vyvoláváme porod. Domluvili jsme se na tom s doktory, protože v pátek mi končí ten bezpečný 42. Týden a protože se moje tělo na porod vůbec nechystalo, chtěli jsme mít rezervu, ať můžeme vyvolávat hezky pomalu a pozvolna. Normálně se ženské na vyvolání dávají na pokoj s čerstvým maminkám (a tedy miminkům), jenže je tu plno, takže já bydlím "na hekárně" nebo "čekačce". Je to pokoj o třech postelích, kde tedy jednu mám já a na ostatních se střídají maminky, které už mají kontrakce po pěti minutách a méně. Takže ty, co už jim porod běží, ale ještě to není na to, aby šly na sál. Protože je to nemocnice malá a ne úplně moderní, tak mezi sálem a hekarnou jsou jen troje dveře. A mezi wc se sprchou a salem jen jedny a většinou otevřené. Takže já tady slyšela rodit už asi osm žen. Á všechny strašně křičely. Zní to, jako kdyby někdo hodně ubližoval zvířátku. Vůbec to nezní jako křik člověka. Do toho se moje tělo netváři moc vstřícně na to vyvolání, do toho mne vyšetřují a to bolí, pak taky už bolí tělo samotné, taky už jsem pěkně dlouho pořádně nespala, protože prostě těhotenství a teď se strašně bojím. Toho, že se to nepodaří vyvolat a své dítě neporodim, bude císař a pro moje tělo i me dite to více šok, že najednou bude dítě venku bez porodu, ale taky se bojím, že s to podaří a bude to strašně, strašně bolet. Ted tu sedím na míči, opiram se o postel a tečou mi slzy. Jsem tu sama, vlastně se mi nic neděje, ale já si s těmi pocity neumím poradit

Arenga, vloženo 23:58:58  27. 11. 2017
	Dara, no, tak já v obou případech měla plentu tak, že jsem přes ni žádné odrazy nikde neviděla - možná měli už nějaké zkušenosti od jiných rodiček ;-)

Dara, vloženo 21:54:49  27. 11. 2017
	Cemi: sem divna, no :-)

Cemendriel, vloženo 21:37:28  27. 11. 2017
	Dara: Nene, jak jsi tam mohla koukat, dyť to je... děsivý aji pro mě! =D

Dara, vloženo 19:34:01  27. 11. 2017
	Cemi: treba anesteziolog u meho porodu jich mel vic, pac velmi zahy prisel na to, ze sleduju co mi tam delaji v odrze ve svetlech... a vyhrožoval, ze jestli tam budu koukat,tak tam da plentu

Cemendriel, vloženo 16:39:08  27. 11. 2017
	Dneska jsem byla sále s jednou hrozně chytrou kolegyní, která mi v jednom kuse vykládala, co se u kterého nejbanálnějšího zákroku může pokazit a jak musím být furt ve střehu... a já si myslela, že anesteziologovi stačí dvě mozkový buňky, jak tvrdil náš učitel, začínám panikařit! =D

Orki, vloženo 15:02:57  27. 11. 2017
	Poznal jsem člověka, který se po letech práce ve výzkumném ústavu rozhodl stát masérem na volné noze ;)

Tári, vloženo 14:52:56  27. 11. 2017
	Cemendriel:smysl to nedává, zas na druhou stranu, už jsi do toho investovala takové energie, času a dalších prostředků, že je debiláž se na to vykašlat :-/

Genevieve, vloženo 18:06:05  26. 11. 2017

mě se dneska rozbily hodinky, které mám víc jak 11 let, mám k nim velký citový vztah a mám je až zbytečně moc ráda. A doufám, že půjdou opravit, protože nejsem připravena se jich vzdát. A jsem bezprecedentně vzteklá. A bolí mě záda a zase ten palec, co mě bolel před Grace. Tak jo, fňukla jsem si a jdu zase něco dělat :-D (a jiný hodinky, který se mi moc nelíbí, ale jsou to hodinky, nemají funkční baterku! Všechno se spiklo!!!) :D

Orki, vloženo 23:14:00  25. 11. 2017
	Nestresujte se!

Cemendriel, vloženo 22:24:19  25. 11. 2017
	Já se na tu práci těším, ale právě si říkám, jestli nejsem trochu magor. =D

Mivka, vloženo 21:45:25  25. 11. 2017

Hej, já ti rozumím fakt dobře, ale jde imho o to, jestli ta práce je něco, co tě naplňuje, dává ti to smysl a budeš se na to těšit. Já se teď už rok a půl pravidelně stresuju, abych mohla na konci udělat stresující zkoušku, abych se mohla dostat k ještě víc stresujícím zkouškám, který málokdo udělá napoprvý, abych pak mohla dělat práci, kde je úroveň stresu při výkonu povolání na úrovni letových dispečerů - ale stojí mi to za to právě proto, že na ty výše zmíněný otázky mám odpověď ano.

Zpět