 |
Vrbičko,
moje babička ještě žije. Ale zhoršuje se každým dnem. V pondělí jí vezeme do nemocnice. Po roce tři čtvrtě, kdy se o ní prakticky neustále stará táta, si táta bere volno. Potřebuje to jako sůl. Pojede do ameriky s Filipem, mým patnáctiletým nevlastním bráchou. Strašně to tátovi přeju. Rok a půl pečovat o babičku je hodně dobrý výkon! Strašně doufám, že tam budou jezdit do té nemocnice i ostatní vnoučata. Zatím jsem totiž já jediná, kdo jezdí a fakt se stará! Babička tam bude pět nebo šest týdnů. Plánuji si, že tam budu jezdit tak dvakrát týdně. Když se podaří.
Já v mezičase stěhuju Brno. Z Rozkvětu na Pekařskou. Z Rozkvětu nás kvůli nedorozumění vyrazili, ještě jsme je ukecali, aby nás tam nechali, ale poslali nám hnusný a arogantní mail s tím, že pokud chceme zůstat, tak nesmíme mít žádné požadavky a hlavně musíme podepsat dodatek s tím, že nás mohou kdykoliv bez udání důvodu vyhodit.... A bylo to tak hnusné, že jsme si řekly, že tohle teda ani omylem. A fakt stěhujeme. Během dvaceti dnů se vším všudy (včetně třeba internetu, zařízení živnostenského úřadu, přesměrování bankovního terminálu, nových grafických materiálů, vývěsního štítu, VŠEHO). Nějak je toho hodně a já úplně netuším, jak to budu zvládat... ale musím zabrat a prostě to dám. Povede to snad k lepšímu prostoru. Dvě důležitá slova: Voda a Záchod! A víc místa. A výloha do ulice, kde chodí lidi!!
Na tohle snad stačí říct jediné - je strašně skvělé mít partnera, který řekne "když jsme to za tři dny postavili, to b bylo, abychom to za dva dny nepřestěhovali. Miluju ho.
A tady je jedno asi měsíc staré video s babičkou. Kdybyste se chtěli podívat.
https://drive.google.com/open?id=0B0KroXcg8gjAVzlfUGgzeWNWRE0 |
