|
Já mám z dneška hrozně pozitivní zážitek.
posledních pár dní je to všechno dost našlapané, náročné a musím hodně přemýšlet a soustředit se. A do toho potřebuji řešit technické věci, jako nové kabinky do obchodu, což vyžadovalo návštěvu OBI. A byli tam milí, hodně jsem se usmívala, hodně jsem jim říkala, že vůbec nevím, a že když mi vyberou správný šrou....vrut, tak budou úplně nejlepší. A oni ty věci hledali, radili mi a byli milí! Dala jsem dohromady objednávku na kabinky. Dnes se nám rozbila klika do obchodu a pán z obchodu vedle nás zachránil, převrtal to, opravil, usmál se a nic nechtěl. A vůbec - samí milí, usměvaví a šikovní muži kolem. A dnes jsem čekala na ipáku na tramvaj a přišel ke mně jeden muž a lámanou češtinou s roztomilým přízvukem se omluvil, že jeho češtin ještě ne dobrý dost, tak jsem se zeptala, zda tedy anglicky, tak vděčně přehodil... a pak mi řekl, že mi jen chtěl říct, že mne shledává hezkou a zda by mne mohl někam pozvat. Odmítla jsem (kdybych nebyla zadaná, šla bych hned) a hrozně mi to zvedlo den. POděkovala jsem mu, řekla jsem, že můj přítel by to moc neocenil, ale že moc, moc děkuju. A od té doby se v jednom kuse usmívám.
A před časem mi přišla kytice, anonymně, netuším od koho. a udělala mi strašnou radost.
Takže jsem jen chtěla říct, že mám radost. A že když se vám někomu líbí holka na ulici, tak jí to řekněte. Možná odmítne, ale potěšíte jí. Tak. |