|
Přátelé, povězte mi, jestli jsem hloupý nebo ne?
Před nějakou dobou jsem tu žehral na práci. Věci se ale, jak se dalo čekat, uklidnili, už jsem si říkal, že dobrý a že mě to tu baví. 30. června mi končí smlouva a zažádal jsem si o prodloužení na neurčito a tak nějak jsem to bral, že to nejspíš dostanu.
Celou svou strategii a plány do budoucna jsem postavil na tom, že je tu jedna archeoložka, která bude odcházet, protože se jí nebude prodlužovat smlouva (druhá je zatím na rodičáku, vrací se teď). Ředitel mi to takhle několikrát říkal, všichni kolegové s tím počítají, všichni co s ní dělali jsou rádi, že jsem tu já. Před dvěma měsíci mi ona sama říkala, že bude končit.
Teď se něco změnilo, nevím, co je za tím, a ředitel se zničehonic rozhodl si ji tu nechat. Zaskočil tím všechny, i personalistku. Jeho vlastními slovy: Je se mnou prý moc spokojený, odvedl jsem kus práce a nechce, aby to vypadalo, že mouřenín udělal práci, mouřenín může jít. No, ale když tu ta kolegyně bude zůstávat, to víte, je to přeci jen zavedená archeoložka a šla v posledních měsících do sebe a nejsou s ní ty problémy co předtím (WTF...), tak neví co se mnou.
Tak vymyslel, že by vedoucí archeoparku šla na místo kunsthistorika o které stála a já bych šel dělat vedoucího archeoparku. Tak jsem z toho zůstal trochu paf. Chtěl jsem dělat odbornou práci, proto jsem se stěhoval 150 km od rodiny, přátel a Olomouce a ne administrativu. Kdybych chtěl dělat administrativu, zůstanu v Olomouci. A že je to administrativa pekelná - ta vedoucí, kamarádka, byla několikrát před zhroucením. Do toho furt nějaké třecí plochy se zaměstnancí pobočky, spousta jednání s lidmi, údržba atd. Její soukromý život šel do kytek. Já to prostě dělat nechci... Jediná výhoda jsou trochu lepší peníze, ale opravdu jen trochu, pořád podprůměrné, jak to tak v muzeích bývá.
A teď mi řekněte - jsem rozmazlený fracek, který si neváží nabídky, která nemusela zaznít? Končí mi smlouva, ředitel by mi nemusel nabídnout nic. Na druhou stranu se celou dobu mluví o tom, že já tu na pozici archeologa zůstanu. Nebo jsem v právu, když se mě to dotklo, jsem z toho zdrbnutý a hlavně naštvaný, protože to není fér jednání. Už z principu se mi nechce mi na to kývnout, i když teď jinou alternativu asi nemám. |