|
Jenny se stall :-)
Vyskočila z auta tak rychle, že mi vyrvala z ruky navíjecí vodítko (je dlouhé 5m, takže ta část, co se drží v ruce je hodně těžká) a právě ta část mě trefila přímo na kořen nosu. Kupodivu nerozbila brýle, což jsem moc ráda.
A Jenny ani nezdrhla, spíe byla trochu zmatená a běhaly s Dorotkou kolem mě, zatímco jsem se snažila popadnout dech, chytit psy a zastavit krvácení :-)
Naštěstí jsem měla v autě pytlík z MacDonalds, kde je vždycky několik ubrousků navíc.
Dokončily jsme procházku - v lese jsme potkaly hned dvě školní výpravy a fakt nechápu, proč na mě ty učitelky vrhaly takové zvláštní pohledy - dva černí psy, zakrvácené ruce, šmouhy na obličeji a rozražený kořen nosu....Jako kdyby neviděly člověka venčícího pejsky každou chvíli :-)
Ale už to dost splasklo, takže nemám nos dvakrát tak široký, jako obvykle. Těším se na modřinu, jestli nebudu mít nějakou pěknou, tak to budu reklamovat. Kyž už to bolí, tak ať to taky patřičně drsně vypadá, že jo ... |