08:11:02
23. 11. 2024

Místnost
Dutá vrba
Na kraji rybníka stojí vrba. Je dutá od doby, co vyhořela. Ale pokud do ní vlezete, najdete v ní radost.

Místnost má od 11:45:43  21. 03. 2002 pronajatou toomz. Spolusprávce: verlit.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit



« ««   8   »» »

Genevieve, vloženo 10:45:10  19. 02. 2019

jak píše Mivka. Já se ze včerejška trochu vzpamatovala a řekla si o pomoc. Mám kontakt na brněnskou paní, které hodlám dnes napsat (klidně mě večer kopněte, jestli se t stalo, odsouvám tohle asi dva roky) a začnu to řešit.

Kocour jde na operaci a víc vedět budu po poledni, snad bude to nebohý zvíře v pohodě :-)

Mivka, vloženo 07:56:28  19. 02. 2019

Hele já třeba s úzkostnou poruchou nějak žiju a teď nikam nechodím, protože čas a důvody, ale vlastně pokud vám ty úzkosti ovlivňují čas do téhle míry, tak bych prostě šla k terapeutovi a/nebo psychiatrovi a buďto to zkusila řešit pravidelným povídáním nebo, pokud to nejde, pravidelným povídáním a něčím proti úzkostem.

Samozřejmě ne každá reakce na stres je úzkost, natož úzkostná porucha, ale obě tu píšete spíš o chronických stavech, který nemaj vysloveně okamžitý spouštěč a dějou se vám často - a ovlivňujou vám život do velký míry. Tak, ať je to co chce, bych to být váma šla řešit, protože jak říká jedna moje kamarádka - bez terapeuta si člověk svoje problémy taky dost možná překoná a vyřeší, ale s terapeutem to může jít rychlejc a jednodušejc, tak proč odmítat life hack.

Jakože ano, samozřejmě by bylo hezké se trochy těch stresorů taky zbavit, ale v případě vás obou se to zaprvé asi nestane jen tak, protože práci, dizertaci a kočky prostě potřebujete nebo chcete, a zároveň je asi dobrý se i ty problémy naučit nějak zvládat.
S tím, že pokud terapie z nějakýho důvodu teď není možnost, doporučila bych si aspoň najít něco, co vám krátkodobě pomáhá se trochu uklidnit. Téma ke googlení je anxiety disorder a já můžu případně nabídnout nějaký aplikace nebo možná někde mám i video s dýchacíma cvičeníma. Mně obvykle nefungujou úplně dobře, ale na druhou stranu mě třeba hrozně dobře uklidňuje moje vlastní práce - takže jde o to si něco najít. Poměrně dobrý zdroj na různý zdroje, který jsou zdarma a milý (a jako asi váš problém nevyřeší, ale můžou ho krátkodobě zlepšit) bývá tumblr, a přiznám se, že jsem třeba trochu přestala nemít ráda self-help knihy, protože teď jednu překládám a není vůbec marná. :)

Pročež jakoby mně se to mluví, já si nechala dát tipy na pražské terapeuty už před asi tak dvěma měsíci a od té doby je zdatně ignoruju a odsouvám. Na druhou stranu jsem teď měla takový divočejší začátek roku, takže až mě vyhoděj z Bruselu :) tak tady veřejně slibuju, že už se k tomu dokopu.

Shadw, vloženo 21:23:14  18. 02. 2019

Taky jsem byla poslední dobou jen krůček od nějakého menšího sesypání se. Stresu jsem si myslím za posledních pár let užila docela dost.
Nejsem v pohodě, necítím se ve své kůži. Ale je super, že mám pocit, že se konečně štěstí obrací a že to smolné období je pryč.
Moc mi pomáhá přítel.
A taky mi pomáhá hromada dalších lidí, od kterých jsem pomoc ani nečekala. Díky několika kamarádům a kolegům, kteří mě kontaktovali, poradili, pomohli a doporučili, nastoupím příští týden do nové práce (snad si to do té doby v muzeu nerozmyslí). Hrozně mě dojalo, kolik lidí mě podpořilo a mělo radost z toho, že se jsem tu práci dostala.
A doufám, že to bude fajn.
Jsem unavená (mononukleoza už je skoro pryč, ale energie ještě občas trochu vypadne) a trochu se bojím, jak budu zvládat práci + dlouhé dojíždění, ale na druhou stranu jsem nadšená, že se udála aspoň nějaká změna a že je naděje na nějaký profesní posun. Těším se, že se naučím něco nového a mám z toho hroznou radost. Jen mám strach že se mi nepodaří zapadnout do pracovního kolektivu (to se mi zatím nepovedlo nikdy, lidi prostě neumím).

Betka, vloženo 20:31:56  18. 02. 2019

P.S. To, že jsem udělala státnice ještě neznamená, že jsem skončila, mám před sebou ještě ca. rok a půl práce a psaní, když to půjde dobře

Betka, vloženo 20:30:11  18. 02. 2019

Já mám podobný problém, ale dlouhodobý. Reaguju i na drobné stresory sesypáním se, přetažením, pocitem, že nezvládám

Myslím, že jsem asi trochu vyhořelá? Asi trochu víc? Jakože těch opakujících se stresů bylo za 9 let na matfyzu hodně, z jednoho do druhého, často bez odpočinku. Takže moje rezerva je na nule. Připočti nejistotu, jestli v celém tom šíleném podniku (vědě) vůbec pokračovat a co bych asi tak chtěla dělat jiného.

Udělala jsem minulou středu doktorské státnice, což má být svým způsobem srandazkouška (v podstatě mě zkoušeli jen z toho, o čem jsem sama začla mluvit), ale ta příprava prostě s mým levelem úzkosti sranda není.
No a teď jsem pro změnu na konferenci :)

Potřebovala bych se z toho stavu (už vlekoucího se) vyčerpání a iritability nějak dostat. Udělala jsem to, že jsem si řekla o nějaké volno. Takže teď budu po konferenci další týden cestovat po Izraeli, a pak mám ještě další dva týdny, během kterých se musím "jenom" přestěhovat O:) (protože to prostě tak úžasně vychází vždycky všechno najednou, takže jsem ukecávala paní domácí, abych se nemusela stěhovat před státnicema, ale až po nich). Ale v zásadě super, nějaké volno mám.

Moc prosím rady, zkušenosti, literatůru, jak s takovými stavy naložit.

Genevieve, vloženo 12:25:31  18. 02. 2019

Milá vrbo, asi je potřteba si přiznat, že jsem ve stresu, jako už dlouho ne.
V práci je toho opravdu hodně, do toho máme marodného kocoura, který jde zítra zase na operaci a mám pocit, že to je moje vina (měli jsme mu dávat límec, ale on ho nechtěl a neuhlídala jsem to tak, jak jsem doufala).

Od minulého týdne skoro furt mám náběh na pláč (nejsem těhotná, nejde o hormony), dneska když jsem mluvila s veterinářkou, tak jsem se málem sesypala. A vůbec, teď tu taky nenápadně slzím.

Mám pocit, že bych potřebovala být v práci a dělat nějakou práci, ale místo toho budu doma hlídat kocoura (a pracovat) a mám pocit, že bych měla být doma a hlídat kocoura. je to kruh výčitek. Do toho Kuba ve středu odjíždí na služebku a vrátí se v pátek v noci a já v sobotu ráno jedu s našima do úterý na hory. Kam se jako těším, ale taky je to trochu součástí stresu.

A nevím, co s tím, jak se sebrat. Fakt toho v práci teď potřebuju řešit hodně, navíc na mě valí věci, který zabírají i ten zbytek času, co mám.

Moc nevím, co s tím, jak se uklidnit a trochu hodit do pohody. O víkendu jsem byla doma sama a měla jsem klid. Fakt nevím vlastně, proč takhle reaguju a vyšiluju, zase nic tak strašnýho se neděje...

Kroc, vloženo 09:08:29  14. 02. 2019

Ginny: aháá, tak to je super! Děkuju za objasnění, v tomhle se vůbec nevyznám :)

Ginny, vloženo 16:51:11  07. 02. 2019

Kroc: ti je najdou podle změn v magnetickém poli. Trochu jiný proces, zlato není magnetické (magnetem na provázku prsten neulovíš) ale vodivé je (proto detektor kovů zapíská).

Kroc, vloženo 14:51:51  07. 02. 2019

Ale takoví ti hledači kovů nacházejí právě zlaté prstýnky a tak...

Arenga, vloženo 23:18:46  06. 02. 2019

KLair: zlato megnetické není :-(

Klair, vloženo 23:10:31  06. 02. 2019

Jo, a veřejný apel na FB bych taky zkusila, taky zkus nadřízeného, dalšího nadřízeného... jo, a ohlídej si, kdy se to vyváží. Jakmile to spadne do auta, tak je to špatný.

Klair, vloženo 23:09:24  06. 02. 2019

nebyl by prstýnek magnetický, náhodou? Já nevím, jestli by to šlo, ale co tam spustit magnet? A jinak - hele, to musí jít, nějak to prostě jít musí, i kdybys měla dát těm popelářům tisícovku, že to "náhodou" vysypou vedle.... Pokud se opravdu smekl jen do toho kontejneru, tak je to vlastně dobré, protože víš bezpečně, kde je. To se opravdu dá!!! Nedej se, bojuj....

verlit, vloženo 19:50:16  06. 02. 2019

Meridion: Asi by to spíš chtělo mluvit s těmi, kdo ten odpad pak třídí a zpracovávají, jsou to také Pražské služby? Může být rozdíl mezi tím, kdo vyváží a kdo s tím odpadem pak pracuje.
Na FB se před pár týdny sdílela v desítkách tisích příspěvků o nalezeném prstýnku z Lidlu. Třeba by pomohl nějaký veřejný apel na Pražské služby, aby ti pomohli.

verlit, vloženo 19:48:12  06. 02. 2019

Silwarel: Naprosto rozumím, jak se cítíš - ta realita, že se často pomáhá tomu, kdo to zneužívá a ty "hodné" nechat, ať se starají sami, ta mě vždycky hrozně vadila.
Ale asi je potřeba to brát z té strany, že na sebe můžeš být hrdá, že jsi rozumný a zodpovědný člověk, stojící na vlastních nohách. A snažit se mít porozumění pro slabou mámu, která si možná jen namlouvá, že se brácha polepší, protože tomu chce věřit :-(

Tári, vloženo 17:06:08  06. 02. 2019

Silwarel:pokolikáté se snaží? Mám za to, že tvůj dojem asi bude správný :-/ snad tím tvoje máma nebude trpět moc. Chápu tvé zklamání. Moc. Nicméně pokud se to opět podělá a tvoje máma to s tebou bude chtít řešit, neposílej ji do háje. Bylo by ti to imho jednou dost líto :-/

Orki, vloženo 15:16:06  06. 02. 2019

Silwarel, zrušení tb není trest, ale potřebná ochrana sebe. Pokud se opravdu snaží, tím spíš bude takové kroky chápat a sám se bude snažit do toho netahat blízké. Tzn. nehájit ho sama před sebou a udělat co se dá.

Silwarel, vloženo 15:10:43  06. 02. 2019

Tak mamka nakonec vyměkla a trvalé bydliště rušit nebude. Že prý se brácha tentokrát už opravdu snaží. No já nevím, dobrý pocit z toho nemám.
A cítím se ukřivděná. Jemu se věčně pomáhá, protože a přestože je lempl, mně se na všechno řekne „vychovala jsem Tě tak, že vím, že se o sebe dokážeš postarat“. To je fakt strašně super. Naštvala jsem se tak, že jsem mámě řekla, že doufám, že má pravdu, ale že jestli jí přijdou někdy sebrat pračku, žehličky a šicí stroje, tak že za mnou s tím chodit nemá.

Arenga, vloženo 14:47:51  06. 02. 2019

Tak někdo to vybírat musí, ne?

Jinak kdybys chtěla prstýnek dodělat, tchán tohle dělá - stačí podle fotky. Ale chápu, že snubák má dost výraznou symbolickou hodnotu.

Meridion, vloženo 14:14:34  06. 02. 2019

Na Pražské služby jsem volala hned a bohužel se s tím nedá nic dělat.

Arenga, vloženo 12:50:17  06. 02. 2019

Ach, to je nemilé. Zkoušela jsi kontaktovat provozovatele toho kontejneru? Jestliže se tam nedá dostat, nehrozí, že ho vytáhne někdo jiný a při to, až to budou vysypávat, by se prsten najít měl.

« ««   8   »» »

Zpět



Fantasy a Sci-fi: Taverna
© Jirka Wetter, jeremius@fantasy-scifi.net
, 2001 - 2005
Design: Rinvit, Jeremius
Na textech se podíleli Pavel Džuban a Toomz
URL: http://fantasy-scifi.net/taverna/taverna.php