|
Ach jo, vrbičko, potřebuju povzbudit. Z práce chodím denně pozdě, utahaná, vyčerpaná, nic nestíhám, na nic nemám čas. Nemám žádnou motivaci ani energii, jen ji předstírám, abych nedeprimovala kolegy, kteří na mě závisí.
Kdyby na mě aspoň byli šéfové nebo kolegové hnusní, tak bych s tím prostě praštila a bylo by. Ale - svým způsobem bohužel - nejsou.
Přitom já nevidím v mojí práci žádný smysl (to jsem neviděla nikdy, ale dokud mám dost času na ten "ostatní" život, mimo práci, tak je mi to celkem jedno). Zastavte ten zmatek, sakra, já chci vystoupit!
A pointa? Snadná. Prostě jsem zbabělec a dělám to pro prachy. Ach fuj. Ach jo. |