 |
Tak jsem našla onen článek, bohužel je v archívu, tak nemůžu napostovat odkaz, proto se omlouvám za délku.
Sloní potíže
Stavba za 300 milionů korun naráží na odpor architektů
Sloni a hroši z pražské zoo se mohou těšit na nové příbytky. Nejprve se však lidé musejí dohodnout, kdo jim je postaví. A znalci poměrů říkají, že už při výběru projektanta se hraje také o to, kdo bude stáje za stovky milionů nakonec stavět.
V pavilonu velkých savců stojí dva sloni indičtí a desítky minut se apaticky kývají ze strany na stranu. Třetí schovává hlavu v nejtemnějším rohu monstrózní betonové stavby a budí dojem, že kdyby to jen trochu šlo, hned by odtud zmizel. Zoolog by chování tlustokožců vysvětlil prozaičtěji, ale na běžného návštěvníka zahrady v Praze-Troji působí skličujícím dojmem. A to i přesto, že chovatelé díky nedávným stavebním úpravám už nemusejí zvířata svazovat řetězy.
Loni po volbách svitla čtyřem chobotnatcům a jejich sousedům hrochům obojživelným naděje na důstojnější život. Na pražském magistrátu se našlo celých 300 milionů korun na stavbu nového slonince (200 milionů) a hrošince (100 milionů). Má to být vůbec největší a na dlouhá léta prý i poslední z mohutných investic do obnovy Zoo Praha. Od srpna 2002, kdy ji poničila velká voda, už zahradou „proteklo“ půl miliardy z rozpočtu metropole. „Saju z města peníze, jak to jde. A každá koruna je na zahradě vidět,“ říká ředitel Petr Fejk. Jde o velké peníze, na které si brousí zuby mocné stavební firmy i desítky architektonických ateliérů. A tak není divu, že nový projekt hned na začátku vyvolal lítý spor.
Podezřele rychlá soutěž
„Toto výběrové řízení porušuje zákon o veřejných zakázkách. Podáme stížnost na magistrát, a možná se obrátíme i na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže,“ reagoval tajemník České komory architektů (ČKA) a respektovaný znalec stavebního práva Jiří Plos, když mu TÝDEN ukázal výzvu, ve které magistrát hledá projektanta pro první etapu stavby, tedy sloninec.
Problematických bodů je v šestistránkovém dokumentu hned několik. Prvním je, že jde o takzvané zjednodušené podlimitní výběrové řízení, které je pro úřad nejpohodlnější a nejrychlejší. Podle doktora práv Plose je použití zjednodušeného režimu u stavby za 200 milionů na pováženou. Z honorářového řádu ČKA totiž vychází odměna za magistrátem vyžadované práce na 7,99 milionu korun. Jenže limit na zakázky, které se mohou přidělovat zjednodušeně, je ze zákona 6,6 milionu.
„Podle honorářového řádu komory architektů já postupovat nebudu. Myslím, že ty práce dostaneme pod šest milionů korun. Že se to komoře architektů nelíbí, to je holt jejich smůla,“ reaguje na výtku šéf magistrátního odboru investic Jiří Toman. Jde podle něho i o taktiku, jak uchazečům naznačit, že se musí s cenou vejít pod zmíněných 6,6 milionu. „I když někdo nabídne nižší cenu, je to pořád jednoznačně zakázka, která musí být publikována standardně,“ odpovídá právník Plos.
Dalším bodem, který architektům vadí, je šibeniční termín: výběrové řízení bylo vyhlášeno 21. února, termín pro podání nabídek včetně výkresové části 9. března. Podle projektantů, které TÝDEN oslovil, je to však práce spíše na měsíc, takže zadání může zvýhodňovat někoho, kdo by měl k podkladům přístup dříve. Krátkou lhůtu umožňuje právě režim podlimitního řízení. Jinak by magistrát musel zájemcům dát na vypracování nabídky alespoň 52 dnů a výzvu zveřejnit také v Úředním věstníku EU.
„Hodně se na to kvaltovalo. Ty peníze jsou závislé na politickém rozhodnutí, takže teď jsou, ale za půl roku už zase být nemusejí,“ objasňuje další možnou pohnutku pro vypsání zjednodušeného tendru Ludmila Průdková, která má toto výběrové řízení na starosti. Shodou okolností před nástupem na magistrát pracovala sedm let jako investiční náměstkyně ředitele zoologické zahrady Fejka. Stejně jako on reaguje na otázku, zda se nemůže dostávat do střetu zájmů, se smíchem: „Rozhodně ne, kolegové spíše byli rádi, že to bude dělat někdo, kdo tomu opravdu rozumí.“ Asi nejvíce architektům vadí, že výběrové řízení žádá po uchazečích i objemovou studii, různé další výkresy a technickou zprávu. „To v žádném případě nesmí, zákon nedovoluje v rámci nabídky požadovat budoucí plnění, a to ani částečné,“ komentuje to právník Plos.
Jen venkovní design
Do tendru na nový sloninec se přihlásilo šest zájemců. Šestičlenná komise, ve které zasedá i ředitel Fejk, již otevřela obálky s nabídkami a do čtrnácti dnů by měla zveřejnit verdikt. Možnost, že by mohla být soutěž kvůli shora popsaným námitkám zrušena, ředitel Toman vůbec nepřipouští. „Vsadím se s vámi o lahev dle vašeho výběru, že to zadání je naprosto v pořádku a neumožňuje dvojí výklad,“ prohlašuje sebevědomě. Architekti podle něho hrají především o výši svých honorářů.
Také ředitel Fejk je přesvědčen, že tendr je v pořádku. „Na ten projekt chvátám od začátku. Nemyslím si, že by ho to mohlo ohrozit, to nedopustím,“ říká. Už teď má sloninec a hrošinec čtyři roky zpoždění: jedna z informačních cedulí v zoo hlásá, že nová stáj pro slony bude stát do konce roku 2006; pokud půjde vše podle současného plánu, bude až v roce 2010. Stavba podle Fejka nabrala zpoždění hlavně kvůli finanční náročnosti: vyjednat 300 milionů mu trvalo tři roky a uspěl až díky změnám, jež na magistrátu proběhly po loňských volbách.
Několik let ředitel sliboval, že autora nové nákladné stavby vybere ve veřejné architektonické soutěži - v podobné, jakou před časem vypsala Národní knihovna. Zjistil však, že zorganizovat takovou akci je nad jeho síly. „Trvá to velice dlouho a organizačně je to strašně náročné. Na investičním mám tři lidi,“ vysvětluje Fejk a dodává, že je vlastně rád, že investorem nakonec nebude samotná zoo, nýbrž magistrát. „Myslím, že rozhořčení architektů plyne hlavně z toho, že se těšili na tu soutěž. Jenže od té doby se všechno úplně změnilo.“ Zoo se především rozhodla, že pavilon nebude expoziční, tedy že návštěvníci uvidí slony jen ve volném výběhu, nebudou však za nimi chodit dovnitř. Stavba tak prý neposkytuje příliš prostoru pro architektonickou invenci, vnitřní uspořádání je pevně dané životními potřebami zvířat a je potřeba „vymyslet pouze venkovní design“.
***
Jihlava by z hrošince žila 25 let
Ostatní zoologické zahrady si mohou o podobných obřích investicích nechat jen zdát. Například Zoo Jihlava by mohla z tří set milionů za pražský sloninec a hrošinec žít nejméně 25 let - loni dostala na dotacích 11 milionů korun, předloni necelých sedm. „To víte, v hlavním městě jsou ty finanční možnosti úplně jiné,“ říká ředitelka Eliška Kubíková. Její „komorní“ zahrada chová 654 kusů zvířat ve 151 druzích. Před několika lety dostala od města pozemky zhruba o stejné výměře, jako je současná zahrada, aby na nich vybudovala celou novou část zoo. Ta měla stát asi 350 milionů korun, ale projekt se rozbíhá jen velmi pomalu. „V tomhle srovnání nám připadá podobná částka na jeden pavilon gigantická. Ale pavilon pro tak náročné druhy zvířat, jako jsou sloni či hroši, lze v novodobé zoologické zahradě asi jen těžko postavit výrazně levněji,“ říká ředitelka. V Jihlavě žádné slony nemají. „A když zvážíme finanční stránku věci, tak je sotva někdy mít budeme.“ Loni se však pustili do jiné investiční akce, na místní poměry obřích rozměrů: za 18 milionů korun stavějí ubikaci s výběhem pro tropický druh medvědů, kteří vyžadují například komplikovaný systém vyhřívání. Projektová dokumentace vyšla na 800 tisíc a způsob, jakým tamní magistrát vybral jejího dodavatele, je zajímavé srovnat s postupem hlavního města Prahy: oznámení o výběrovém řízení zveřejnili Jihlavští loni 2. května, 22. května si zájemci vyzvedli podklady, 16. června magistrát na základě cenových nabídek a referencí oznámil vítěze a až 31. července vítězný ateliér Fortis předložil studii s představou, jak by měla stavba vypadat. Hotový projekt byl pak odevzdán až letos 22. února. „Mohli jsme sice podle zákona využít zjednodušené podlimitní řízení, máme však přísnější vnitřní směrnici, podle které musíme veřejně nabízet všechny zakázky nad 100 tisíc korun,“ říká vedoucí odboru rozvoje města Alena Kottová. |
