 |
Bellatrix: článek je úžasný.
Plazi jsou neuvěřitelně nádherná zvířata. Měla jsem čest navštívit Reptile centrum, ale neuměla jsem anglicky. Žila jsem půl roku v oblasti, kde stále ještě vládne příroda a ne člověk a civilizace a lidé přírodu respektrují. V Reptile centru jsme se dozvěděly dostatek informací, jak se chovat. Dozvěděly jsme se, kdy je sezóna nejjedovatějších hadů na světě (žili tam dva druhy ze tří), jak vypadají, jak se vyhýbat místům, kde přezimují. Poučili nás, že pokud je had od nás pět metrů a dále, můžeme se pokusit pomalu vzdálit. Pokud si ho všimneme později, musíme počkat, až se vzdálí on. S naším naříznutím rány a vymačkáním jedu po kousnutí zmijí bychom prý nepochodily. Jed se přenáší lymfou a je nutno postiženou nohu obvázat celou dolů i nahoru. Postižený se nemá hýbat, jinak se jed se roznáší rychleji po těle. Pak zavolat létajícího doktora. Do nejbližšího města 25 minut letu, smrt nastává do 45 minut. Pokud neznáme hada, vědí, že to byli jen ti dva, aplikují první sérum, pokud nezabere, dají druhé. Potom asi měsíc v nemocnici. Pokud bychom našli hada v příbytku, neměli bychom se pokoušet ho zabít. Pokud bude rozlícen a kousne víckrát, nemáme naději. Takový krokodýli nás prý doběhnou snadno, pokud budeme k řece blíže než padesát metrů. Krokodýl je predátor, lovec a my jen kořist.
Měly jsme možnost dotknout se Sarah, čtyřmetrového škrtiče, ještěrek Mountain devil, Blue tang lizard, potom jedné, co měla hlavu stejnou jako zadeček a v případě nebezpečí nastavila zadní část a zbytek utekl a spoustu jiných.
Byla to blízká setkání třetího druhu. Radost, kterou jsme prožívaly z těchto setkání nelze ani popsat. Největší zážitek ale byl ze setkání v přírodě. Z plazů jsme měly tu čest potkat goanu. Přišla se podívat, co máme dobrého. Jakmile totiž vytáhnete cokoli k jídlu, odevšad se vynoří roztodivná havěť. Bylo to poprvé a naposledy, co jsme něčemu dali ochutnat (nechť je nám odpouštěno) kousek šunky. Odkolíbala se a přivedla si kamarádky. Byly docela velké, tak jsme se zalekly, a popojely. Když jsme nastartovaly auto, bleskurychle se přemístily do větví blízkého stromu.
A bylo toho moc a moc krásného. |
