Místnost

Vše o knihách

Knihy, knížky, knížečky... a všechno, co se kolem nich točí a co s nimi souvisí - po stránce teoretické i praktické. Ptejte se knihovny - když nemůžeš najít... Meziknihovní výpujční systém - odkud se to dá půjčit... Antikvariáty v Praze Národní knihovna v Praze Vyhledávač Krajské vědecké knihovny v Liberci Městská knihovna v Praze Top10 řazeno abecedně, Top10 řazeno podle hlasů a abecedně Agáveho Top10 seznamy Osobní Top žebříčky nás co jsme hlasovali 1.kolo stav k 17. 4. 2004 Top10 podle bodů (172-pořadí) Čtenářský kroužek - pořádali Eržika a Iwo Olorin; jednalo se o setkávání s hlasitým čtením starých básnických eposů, které byly právě pro hlasitý přednes určeny. K posluchači se tak příběh dostal v původně zamýšlené formě, což mimo vlastního estetického dojmu (doufejme) přinášelo také bližší vhled do světa starobylých kultur. Obnovení kroužku je spíše nepravděpodobné, možná na nějakém sraze... Místnost má od 13:43:34  13. 05. 2002 pronajatou Arenga. Spolusprávce: Valašská královská. Iwo Olorin.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

Vever, vloženo 00:25:17  01. 02. 2009
	Mayovky jsem četla ráda, až jako starší mně začalo lézt na nervy, jak se May (alias všechny ty jeho personifikace) strašně vytahuje :)

Nimitz, vloženo 00:18:08  01. 02. 2009

Já jsem knížky od Foglara četl, ale naposledy když mi bylo 13 nebo 14, takže už je to skoro dvacet let. od té doby pouze komiksové zpracování Rychlých šípů, které si přečtu pro legraci (mám to šestisešitové souhrnné vydání) Já osobně si myslím, že Foglar byl latentní gay, možná i letentní pedofil, ale zároveň tak vysoce ovlivněn svojí čestnou morálkou, že si to nepřipouštěl. A většinou si to nepřipouštělo ani jeho okolí. V románech ale ukázal spoustě mladých lidí že existuje přátelství a že je dobré se chovat čestně. V době socialismu kdy na vás neustále odevšad útočila ideologie, byly jeho knihy takový ostrůvek klidu. Já jsem ale spíše utíkal od reality při čtení dobrodružných románů a později scifi (no, později - od 11 let už i tvrdou SF) - Od Karla Maye jsem toho sice četl hodně, mám i Vinetoua ilustrovaného Burianem, ale většinu knih jen jednou, dvakrát - až na dvě vyjímky: Syna lovce medvědů a Poklad ve stříbrném jezeře jsem četl nejméně 5-6x (pokud trochu blábolím, tak se nedivte, dnes jsem vstával v 5:40)

Narwen, vloženo 23:48:25  31. 01. 2009
	Ale jo, verlit, tak klidně cituj ;)) Jinak já fakt četla všechny, ale jejich děje si absolutně nepamatuju. Jediné, co mi utkvělo v hlavě je pár výjevů z Modré rokle a Boje o první místo, jinak fakt nevím..

Silmarien, vloženo 23:35:11  31. 01. 2009
	Mne čítaval ocino Pavla Dobšinského - zozbierané rozprávky, ktoré boli skôr horory ako rozprávky:) Mamina nechápala, ako to on môže rád čítať a ako to môžem ja rada počúvať:) Vydržali sme niekedy aj dve hodiny:DD

Silmarien, vloženo 23:33:52  31. 01. 2009
	Blytonovky som čítala aj ja:)) Dvojčatá a Správnu päťku:)) Nikdy som nechápala ako môžu decká od 11 do 13 robiť toľko vecí samy:DD

Arian, vloženo 23:19:03  31. 01. 2009

Pořád lepší, že jenom usínal. Když mi četla moje bláznivá babička, zkoušela mne u toho z pravopisu - ještě než jsem se opravdu naučila psát. Dokud jsem jí neřekla, jaké i/y se kde píše, kam s nějakou pitomou čárkou, odmítala pokračovat... A po pár souvětích tu bylo další zkoušení, no mám z toho trauma snad ještě dneska :-) A podivné bylo i když mi měl jednou za uherský rok číst táta, neb ten zatvrzele odmítal číst cokoli jiného než Pohádky o mašinkách (zvlášť po případu, kdy mi jednou z donucení přečetl jakousi brutální "pohádku" (pokud se pamatuju, bylo to něco z třicetileté války, už nevím, v jaké je to knize), ze které mi bylo špatně :-) ).

Klair, vloženo 23:13:16  31. 01. 2009
	Já si pamatuju, že jsem strašně nenáviděla Děti z Bullerbynu. A taky Bylo nás pět. V té době jsem hltala Foglara a Maye, objevovala jsem Dicka Francise... Na Vlaštovky a Amazonky si pamatuju, čítal mi je děda a vždycky jsem ho musela budit, protože začínal chrápat. Z Uprostřed divokých lesů a mezi indiány si pamatuju, že máslo dobarvovali šťávičkou z nastrouhané mrkve :-)

Arian, vloženo 23:07:46  31. 01. 2009

Já měla nejradši Boj o první místo a špatná mi tehdy nepřišla ani Modrá rokle (ale tu jsem četla už fakt straaašně dávno), Rychlé šípy jsou klasika, ale vždycky mi přišly divné takovou nevyrovnaností typu že v jednom díle zachraňují spolužáka před sebevraždou nebo najdou kostru (tuším Maxmilián Dráb se ten element jmenoval), kdežto jinde si počínají jako pitomci při honění prasete nebo sjíždění schodiště na válendě. A vidím, že Chatu v jezerní kotlině už radši číst nebudu (i když já jsem takový idiot, že bych si ničeho takového možná nevšimla ani teďka). Jinak se přiznám, že verneovky mne nikdy moc nebraly, četla jsem jich asi pět nebo šest a tak nějak mi to stačilo. Na druhou stranu nepopírám, že jsem četla i věci typu "každá knížka na jedno brdo" jako Správná pětka a Tajemství (někde hluboko pod náplavou dalších knih mám snad poličku a půl knížek od Blytonové), do né úplně nejnižšího věku jsem četla mumínky (některé díly jsem sehnala až později, a tak nepopírám, že Kometu jsem četla asi v 17 a i tehdy se mi to líbilo :-), super mi přišly knížky od Ransoma (takový Boj o ostrov nebo Petr Kachna jsou opravdu pěkně očtené), stejně jako dle někoho "vykopávkové" mayovky, dobře se pamatuju na knížky typu "Uprostřed hlubokých lesů a mezi indiány", stejně jako na spoustu KOD knížek jako "Město malomocného krále", na Astrid Lindgrenovou, Malého Mikuláše, Jirkovy patálie a nemálo dalších věcí... Už se těším, jaké poklady literatury pro děti a mládež vyplavou, až se budeme na jaře stěhovat, uvidíme, jestli si něco z nostalgie znovu neprojedu :-)

Klair, vloženo 22:32:57  31. 01. 2009
	Verlit: co se týče mne: klidně cituj :-) Já to nemůžu číst kvůli té strašné naivitě a nereálnosti... Já měla ráda Závod o modřínový srub, HOBŘíky, Boj o první místo. A samosebou šípáky (a hrozně jsem doufala, že si jednou vezmu Jarku :-D)

verlit, vloženo 20:05:29  31. 01. 2009
	Já mám nejraději Hochy od Bobří řeky, kvůli tajemné Zelené příšeře! :-))

Genevieve, vloženo 19:36:25  31. 01. 2009
	na Chatu v jezerní kotlině vzpomínám extrémně ráda. Krom RŠ moje nejoblíbenější Foglarovka :-) (ale jak to verlit nakousla, tak mi to připomnělo Zkrocenou horu) ale asi si to budu muset znovu přečíst... ale možná ne, ztratila bych další iluze a to si nemůžu dovolit :-)

Aes Sedai, vloženo 19:17:17  31. 01. 2009
	Chatu v jezerní kotlině jsem četla v dětství, moc se mi líbila, až na ten konec, ten mi přišel dost divný. (Byla to cena za nějaké místo ve výtvarné soutěži, a protože to bylo ještě v době hlubokého komunismu, divila jsem se, že jsme mohli dostat Foglara...) A když vás tady tak poslouchám, asi si ji přečtu i teď v dospělosti, ať vím, o čem to tu mluvíte, já si ničeho nevšimla :))

verlit, vloženo 18:24:47  31. 01. 2009
	No já teď nemůžu citovat, Narwence a Klair by se to nelíbilo, ale tam jsou dokonce některé věty...no nic, už mlčím! :-) (Přitom je jasné, že sám autor si toho taky nebyl vůbec vědom)

Vever, vloženo 18:19:46  31. 01. 2009
	Verlit: No jo...Já jsem jako starší Chatu v jezerní kotlině neotevřela vůbec, ale když si teď tak nějak vzpomínám na děj...Fakt že jo :)

Arenga, vloženo 12:45:41  31. 01. 2009

Foglara jsem taky četla někdy kolem těch 12, Verneho sama nikdy, to jen to, co mi četla táta. Mayovky jsem četla někdy kolem deseti a pak jsem se k nim občas i později ráda vracela na takové to jednoduché odreagování. Mimocvhodem, skoro celého Vinnetoua jsem přečetla znovu vloni, při kojení :-) Malá se jako malé miminko kojila běžně 30 minut cca 6x denně, z hlediska toho čtení to bylo super :-) Ne, že bych neměla na čtzení nic jiného, ale najednou jsem na to prostě dostala náladu :-)

Narwen, vloženo 12:00:55  31. 01. 2009
	Já si to taky nechci kazit, vzpomínám na něj v dobrém, tak tady, verlit, neodhaluj homosexuální kontexty :)) Teda mně by to asi taky nepohoršilo, ale jako rozhodně jsem si jako dítě také nic takového neuvědomovala.

Klair, vloženo 11:37:11  31. 01. 2009
	Já jsem Foglara četla strašně ráda a hodně, samozřejmě, když jsem byla mnohem menší. Pak jsem to zkusila otevřít v pozdějším věku a po půl knize jsem to zavřela a s tím, že si to nechci kazit. Takže na něj pořád vzpomínám v dobrém!

verlit, vloženo 11:10:18  31. 01. 2009
	Pro mě byl docela šok, když jsem jako dítě nevinně četla Chatu v jezerní kotlině a líbila se mi. Pak jsem si ji znovu přečetla před pár lety a připadalo mi neuvěřitelné, že jsem mohla nevnímat ten extrémně homosexuální kontext. Ne že by mě to nějak pohoršovalo, ale bylo zvláštní, jak jsem si to jako dítě prostě neuvědomovala.

Narwen, vloženo 11:01:56  31. 01. 2009
	Já jsem od Foglara četla snad všechno a všechno mám doma. Já vždycky ráda snila a byla naivní, v deseti, jedenácti ještě víc :)) Ale no nevím, jesti bych to někdy chtěla otevřít znovu :)

Eržika, vloženo 03:15:59  31. 01. 2009
	s Foglarem mám zkušenost, že má děsně "umělej" svět, do určitého věku je to krásně dobrodružný (přečetla jsem všechno z několika knihoven), pak se ale člověk začne rozhlížet po lidech kolem sebe a už to špatně snese. Možná to bylo i v době, kdy mi děsně vadilo to svatouškovství a pokrytetví ve skautským oddílu, už nevim...

Zpět