Místnost

Vše o knihách

Knihy, knížky, knížečky... a všechno, co se kolem nich točí a co s nimi souvisí - po stránce teoretické i praktické. Ptejte se knihovny - když nemůžeš najít... Meziknihovní výpujční systém - odkud se to dá půjčit... Antikvariáty v Praze Národní knihovna v Praze Vyhledávač Krajské vědecké knihovny v Liberci Městská knihovna v Praze Top10 řazeno abecedně, Top10 řazeno podle hlasů a abecedně Agáveho Top10 seznamy Osobní Top žebříčky nás co jsme hlasovali 1.kolo stav k 17. 4. 2004 Top10 podle bodů (172-pořadí) Čtenářský kroužek - pořádali Eržika a Iwo Olorin; jednalo se o setkávání s hlasitým čtením starých básnických eposů, které byly právě pro hlasitý přednes určeny. K posluchači se tak příběh dostal v původně zamýšlené formě, což mimo vlastního estetického dojmu (doufejme) přinášelo také bližší vhled do světa starobylých kultur. Obnovení kroužku je spíše nepravděpodobné, možná na nějakém sraze... Místnost má od 13:43:34  13. 05. 2002 pronajatou Arenga. Spolusprávce: Valašská královská. Iwo Olorin.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

Arenga, vloženo 00:43:08  03. 10. 2008
	Takže něconajdeš tady: http://en.wikipedia.org/wiki/Beauty_and_the_Beast tady: http://fr.wikipedia.org/wiki/La_Belle_et_la_B%C3%AAte tady: http://de.wikipedia.org/wiki/Die_Sch%C3%B6ne_und_das_Biest

Arenga, vloženo 00:36:24  03. 10. 2008
	já mám pocit, že ten původní motiv je možná potřeba hledat až někde ve středověku, že je to stará látka, ale nic konkrétního o tom nevím

Skritek, vloženo 23:21:41  02. 10. 2008
	Nevíte někdo, odkud pochází motiv Krásky a zvířete? Vím, že klasická pohádková je od F. Hrubína. Filmová verze pak je třeba Panna a netvor. Ovšem potřeboval bych znát původní motiv, verzi. Někde jsem slyšel, že se jedná o dílo bratří Grimmů. Je to pravda? Pakliže ano, je to skutečně původní anebo čerpali z nějakého zdroje? A jmenuje se jejich příběh také Kráska a zvíře?

Nimitz, vloženo 19:02:32  28. 09. 2008
	právě teď na zpravodajském kanálu vyskočil proužek s mimořádnou zprávou, že zemřel spisovatel Adolf Branald 4. října by se dožil 94 let

Dara, vloženo 18:26:12  21. 09. 2008

anžto malujeme, probíráme zároveň knihovny a část věcí se snažíme vyřadit. Takže dnes bych vám nabídla dětské encyklopedie: Abeceda rybaření, Bailey J. Mamutí kniha techniky, Macaulay D. Archeologie (Vidět, poznat, vědět), Fortuna print Stavby (obrázkový slovník), Slovart Malá tajmenství přírody, Dobroruková J. a kol Jak je co uděláno (Stroje, nástroje, přístroje, památky) Na úsvitu českých dějin (Dějiny v obrazech), Mandelová H. Velký atlas světových dějin pro mláděž (rozkládací časová osa) Giotto a středověké umění (Mistři výtvarných umění) Věda a technika srozumitelně (Poznej a proveď pokus) Mořský břeh (život v přírodě) Objevování Severní Ameriky Egypt (velké civilizace) člověk a životní prostředí Svět kolme nás (moje první encyklopedie) Mýty a legendy - Vlci, draci, bájná zvířata - Rytíři Okna do světa - Lidské tělo - Létání a letecké stroje Ilustrované dějiny (černá edice se žlutočerveným hřbetem): Dějiny říše Římské Egypt a starověké Řecko Staré civilizace Zrod kapitalismu Svět v pohybu Obrazový atlas světa živočichů vesmíru jako když nikdo nebude nic chtít, tak se stěhují na chalupu

Louda, vloženo 11:58:28  20. 09. 2008
	Hm já osobně miluju od Čapka Válku s mloky a hlavně Továrnu na Absolutno. To je podle mě hodně podceňovaný dílo ale naprosto geniánlní a hlavně vtipný.

verlit, vloženo 09:04:42  20. 09. 2008
	Koukám, že u té předchozí zprávy mi to nějak zchroustlo kus příspěvku, kde se tam vzala ta poslední polověta?! :-)))

verlit, vloženo 09:03:49  20. 09. 2008
	Neznám. Teda přesněji, vím že existuje, ale nečetla jsem.

Činkapi, vloženo 08:23:38  20. 09. 2008
	Hele, a znáte Život a dílo skladatele Foltýna? Poslední, nedokončená věc, podle mě naprosto úžasná (dodnes :-)

verlit, vloženo 23:11:41  19. 09. 2008

Jsem na tom úplně stejně, Čapkovské období jsem měla ve stejném věku. Dodnes miluju jeho Apokryfy, Povídky z jedné a druhé kapsy, jeho cestopisy a Zahradníkův rok. Jo a samozřejmě také stále děsivě aktuální Bajky a podpovídky. "Velké" romány jsou na mě dneska už moc patetické, i když jsou určité pasáže, které mám ráda dodnes. Mimochodem ve stejném věku jsem hltala také Exuperyho (Citadelu, Kurýr na jih a další). Asi to patří k určitému životnímu období, kdy člověk ty velké myšlenky potřebuje. Taky mi víc vyhovují jeho drobné prózy než

Hetta, vloženo 15:54:07  18. 09. 2008

Já mám od Čapka ráda Apokryfy a pak Povídky...Na cestu do Itále jsem si vzala jeho Italské listy ato mě dovedlo i k dalším knihám z cest a líbily se mi. Hrabala psaného ráda nemám. A pokud jde o oddechovky, tak je pár stálic - v létě a horku od Bromfielda Když nastaly deště, v zimě trilogie Věčně zpívají lesy od Gulbranssena, a pak kdykoli cokoli od Nepila, ale třeba i dobré sci-fi, /Dveře do léta, Mosty přes propast času, Strážci času, Detektivky z 21. století / Fantasy literatura mě minula, ale v pubertě mě fascinovala Podivuhodná dobrodružství Amise a Amila od Zeyera a i když si to už nepamatuji, tak to bylo hodně ve stylu fantasy. Pokud jde o červenou knihovnu, v lázních jsem teď přečetla 4 kusy od Táni Kubátové, je to sestra mojí kamarádky a byla jsem zvědavá jak píše.

Vever, vloženo 21:53:59  13. 09. 2008
	Já jsem povídky z První a Druhé kapsy četla někdy v deseti a taky to bylo fajn :)

Qeril, vloženo 21:34:25  13. 09. 2008
	Dopisy jsem nečetla, tak nevím. A pak jsem ještě jsem nebyla schopná číst Trapné povídky - přečetla jsem jednu nebo dvě, ale bylo mi z nich tak trapně, že jsem prostě dál nemohla. Takže napsané byly asi dobře :-) Taky mám odjakživa nejradši Povídky z jedné a druhé kapsy. A já to období měla taky v tom věku co vy dva. Asi je to holt věk na Čapka :-)

Aes Sedai, vloženo 21:30:48  13. 09. 2008
	Já od Čapka děsně ráda jeho Povídky z jedné a druhé kapsy. Jinak jsem nic moc nečetla, nějak mi ty delěí věci nešly. Zato jsem je ráda viděla zpracované jako filmy či divadelní hry. Dopisy Olze neznám...

Činkapi, vloženo 21:13:06  13. 09. 2008

Já jsem měla čapkovské období zhruba v té době jako Adhil :-) Na gymplu a v prváku na VŠ jsem byla doslova planoucí čapkofil, posháněla jsem snad všechno, co kdy vyšlo. Jediné, co mě trochu zarazilo, byly dopisy Olze Scheinpflugové. Literárně úžasné, ale lidsky... Dneska už mi některé jeho věci připadají sice pořád úžasně působivé a pravdivé, ale trochu moc polopatické. Trošičku jakoby agitky. Nejsilnější a nesmrtelný je myslím v drobných věcech ze života, o malých lidech, povídky z jedné a druhé kapsy a podobně.

Qeril, vloženo 20:22:32  13. 09. 2008
	Adhil: Taky jsem měla "čapkovské" období, před spoustou let. Ale i když si pořád myslím, že to byl neuvěřitelně moudrý člověk a úžasný spisovatel, většinu jeho věcí už dneska číst nemůžu - působí na mě depresivně. Protože ač psal z valné části v podstatě sci-fi, jsou ty příběhy tak strašně realistické, hlavně co se týče lidského jednání, až z toho mrazí.

Isanan, vloženo 19:03:58  13. 09. 2008
	Adhil, jé to mě těší, že v tom nejsem sama. Ale Čapek mi k srdci nepřilnul, ani tak úplně nevím proč...

Adhil, vloženo 19:00:30  13. 09. 2008

Ale nejradši mám poslední dobou Čapka. Ano, je to trochu divná asociace, ale když už je řeč o oblíbenosti spisovatelů. Posledních pár týdnů se snažím si po antikvariátech Karla Čapka zkompletovat a tak si tak pročítám díla, co jse mdřív četl i to co ještě neznám a momentálně mám tak záchvat čapkovského nadšení. Opravdu, co slovo to perla. A člověk pořád objevuje nové věci - třeba teď jsem zběžně nakoukl do Ze života hmyzu, což jsem četl taky už před pár rokama a hned první vandrákova věta po příchodu na scénu a zakopnutí - "Kdepak lidé, nemusíte se smát. Nic se mi nestalo." To by se dalo do kamene tesat!

Adhil, vloženo 11:19:50  13. 09. 2008
	Isanan: Já mám Hrabala taky moc rád, jenom tady cudně mlčím. Právě to vykreslování banálností, jak říkáš, to je mistrovství.

Isanan, vloženo 00:01:05  11. 09. 2008
	To jsem jediná, kdo ho má opravdu rád? Úplně nejraději mám Něžnýho barbara ... to můžu otevřít kdykoliv. Jeho jazyk je mi tak blízký, přijde mi neskutečně malebný, jestli se to dá říct o jazyce. Hrozně mě baví, jak vykresluje banálnosti, stejně jako krutosti. Ale když se řekne krutost, tak se mi vždycky vybaví spíš Kundera...

Zpět