01:49:41
01. 11. 2024

Místnost
Vše o knihách

Knihy, knížky, knížečky... a všechno, co se kolem nich točí a co s nimi souvisí - po stránce teoretické i praktické.

Ptejte se knihovny - když nemůžeš najít...
Meziknihovní výpujční systém - odkud se to dá půjčit...
Antikvariáty v Praze
Národní knihovna v Praze
Vyhledávač Krajské vědecké knihovny v Liberci
Městská knihovna v Praze

Top10 řazeno abecedně,
Top10 řazeno podle hlasů a abecedně
Agáveho Top10 seznamy
Osobní Top žebříčky nás co jsme hlasovali 1.kolo stav k 17. 4. 2004
Top10 podle bodů (172-pořadí)

Čtenářský kroužek - pořádali Eržika a Iwo Olorin; jednalo se o setkávání s hlasitým čtením starých básnických eposů, které byly právě pro hlasitý přednes určeny. K posluchači se tak příběh dostal v původně zamýšlené formě, což mimo vlastního estetického dojmu (doufejme) přinášelo také bližší vhled do světa starobylých kultur. Obnovení kroužku je spíše nepravděpodobné, možná na nějakém sraze...




Místnost má od 13:43:34  13. 05. 2002 pronajatou Arenga. Spolusprávce: Valašská královská. Iwo Olorin.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit



« ««   175   »» »

Meridion, vloženo 08:15:29  12. 07. 2007

Teď mi došlo, že to měla být novozélandská loď, takže překlad by se měl hledat v angličtině a ne ve francoužštině. Co si to Verne vymyslel? Kdo by mohl pojmenovat loď Morální bahno? :-))))

Meridion, vloženo 07:18:24  12. 07. 2007

Agave: No nazdar.

Nimitz: ... a k tomu francoužštináře, který by nám mohl říct, jestli to slovo nemůže mít oba významy, případně neznamená něco jako rychlý a překladateli se přídavné jméno pro název lodi nelíbilo, tak je nahradil něčím rychlým (pokaždé jiným).

Agáve, vloženo 22:44:03  11. 07. 2007

Ramsomovky taky můžu. :-)

Meridion: A to víš, že Old Surehand ve vydání od nakladatele Vylímka z 1. republiky končí ještě úplně jinak. Tam se vyskytují synové Old Surehanda. Tohle vydání mělo 3. díly a ten 3. díl strýčkovi už nevrátili. Znám to z jeho vyprávění, ale v knize Vinetuova závěť tihle dva vystupují a tak bych mu i clkem věřil.

Iwo Olorin, vloženo 22:37:36  11. 07. 2007

verlit: brrr, ještě, že jsem to nikdy neviděl! Obávané pirátky Vlastička a Markétka :-o
Brrrr!

verlit, vloženo 22:22:10  11. 07. 2007

A já mám někde doma staré prvorepublikové vydání, kde se loď jmenuje Slough. Jsem si tím prakticky jistá, i když teď nevím, kam pro knížku sáhnout.

Když už jsme u těch jmen, tak mé zamilované Ransomovky jsou klasický příklad počešťování jmen.
Nancy=Vlasta
Peggy=Markétka (brrrr!)
Briget=Gita (ještě víc brrrrr!)
John=Jan (no budiž, i když Jendu a Jeníka vydýchávám ztěžka. Ačkoli stačí si vzpomenout na zvolání: "Gituš!" a už ten Jenda nezní tak strašně.
Překvapuje mě, že aspoň Roger přežil a nezměnil se na Rudolfa nebo tak něco.

Nimitz, vloženo 20:47:04  11. 07. 2007

Podle francouzské wikipedie (podotýkám že umím fr. asi tak 20 slovíček) by to snad měla být Sloughi.
Překladač na Seznamu tohle slovo nezná. Chtělo by to někoho s dobrým slovníkem.

-
Ha, jsem borec - zde je francouzský text knihy, který Sloughi potvrzuje
http://jv.gilead.org.il/zydorczak/deuxans00.htm

Meridion, vloženo 20:34:30  11. 07. 2007

To by chtělo znát název ve francouzském originálu...

Nimitz, vloženo 20:31:50  11. 07. 2007

Meridion: teď jsem zavítal do své chlapecké knihovničky, abych to překontroloval. Ve vydání z roku 1957, nakladatelství SNDK,edice Podivuhodné cesty, klasická verneovská obálka, je Racek. Ve vydání z roku 1965, nakladatelství SNDK, edice Klub mladých čtenářů, (mám bez obálky), je jejich lodí Chrt. Obojí je přitom překlad Václava Netušila.
Že by se stal Racek politicky závadným??? :-)))

-
Mimochodem, máte doma nějaké vydání verneovky od Vilímka, z první republiky? Já mám "Zemí šelem" z roku 1923.

Meridion, vloženo 08:05:20  11. 07. 2007

Nimitz: My máme Dva roky prázdnin s Chrtem, ale Racka jsem si mlhavě pamatovala nevím jestli z filmu nebo jsem měla knížku půjčenou z knihovny před pořízením, a strašně jsem z toho byla zmatená. :-)
Převyprávění knihy je jedna věc, zkrácení druhá, ale někdy i překladatel zachází s textem volneji, než by se slušelo. V mé dětské sbírce Mayovek chyběl druhý díl Old Surehanda, který jsem četla půjčený z kniovny, ale chtěla jsem vlastní. Proto jsem si ho koupila, když vyšel znovu v 90. letech, a byla jsem šokovaná, protože do té doby jsem věřila v přesnost překladů. Většina děje zůstala samozřejmě stejná, i když jinými slovy vyprávěná, ale kapitoly byly jinak rozdělené a lišil se závěr knihy. Zatímco původní vydání od Olympie končí vysvětlujícím odstavcem, co se s jednotlivými postavmi SKUTEČNĚ STALO POZDĚJI, to nové vydání končí rozloučením Vinnetoua a Old Shatterhanda s ostatními a Old Shatterhend VYSLOVUJE DOMNĚNKU, co se stane.

Cigi, vloženo 22:40:28  10. 07. 2007

My doma, pokud si dobře pamatuji, máme ve dvou různých vydáních akorát tak Minehavu a Ducha Lana Estakada. Ale děda má minimálně tři různá vydání Babičky, Fausta v originále (ještě švabachem) z konce 19. století a takovýchto "pamětin" by se našlo spousty. (Oba dědové mají dosti obsáhlé knihovny, ve kterých se dá najít ledacos.)
No a vlastně doma bych našel noty minimálně z první republiky k operetám, hře na klavír a na housle (některé opět z 19. století).

Vever, vloženo 22:40:10  10. 07. 2007

DaViD: Ani dějotvorné ani přírodovědné pasáže si nevybavuju. Asi první centimetr knihy jsem myslím přečetla celý a pokud se pamatuju, nestalo se tam prakticky vůbec nic. Pak jsem to vzdala.

Nimitz, vloženo 22:22:03  10. 07. 2007

Cigi: nepletu. Švýcarského Robinsona jsem sice četl asi 7x, toho od J.V. Plevy tak 6x, ale to že v jedné verzi zpočátku nemá nic, ve druhé prakticky vše, si pamatuji dobře. Ve filmových verzích zpravidla má vrak k dispozici od začátku.
-
To mě připomělo, že mám dva různé překlady "Dva roky prázdnin" od Vernea, ve kterých se jejich loď jednou jmenuje "Racek", podruhé myslím "Chrt"
Tajuplný ostrov mám dokonce 3x, jednou z 80. let, jednou z 50. let, a pak asi úplně první české vydání někdy z roku 1896 (jen druhý svazek ze tří)

Cigi, vloženo 21:44:20  10. 07. 2007

Byl to Josef Věromír Pleva.

Nimitz: Nepleteš si to trošku se Švýcarským Robinsonem? (S tou lodí.)

Nimitz, vloženo 21:21:07  10. 07. 2007

My jsme ho měli také jako povinnou četbu.
Toho "klasického" jsem se poté pokoušel číst (ve slovenštině), ale bylo to úplně o něčem jiném, vzdal jsem to asi ve třetině.
Rozdíly mezi těmi knížkami jsou ale značné - v klasické verzi má myslím hned zpočátku k dispozici vrak své lodi, tím pádem i zbraně a zásoby, v té od Plevy nemá zpočátku téměř nic (až na nůž a křesadlo), zbraně dostane až ze ztroskotané lodi, poté co už je na ostrově několik let.

Klair, vloženo 20:33:45  10. 07. 2007

Ale třeba zkrácená Princezna nevěsta je boží. Normální je fakt na nic

Qeril, vloženo 20:29:04  10. 07. 2007

No jo, na Robinsona jsem si vůbec nevzpomněla! My jsme ho měli jako povinnou četbu - teda toho od Plevy (myslím, že se jmenoval Josef Boleslav, ne Bořivoj). Ale tam jde o něco trošku jiného, Pleva psal vlastně nový příběh na motivy toho původního, nic nevycucával, neškrtal odstavce, ale vyprávěl svými slovy tak aby to bylo čtivé pro děti. Něco podobného přece udělal Nezval s Mannon Lescaut. Nechci soudit, jestli je něco takového správné nebo ne, ale každopádně je to přece jenom jiné než když někdo prostě škrtá v textu tak aby se mu výsledek vešel na určitý počet stran.

Nimitz, vloženo 15:15:58  10. 07. 2007

Já jsem četl zkrácenou knihu. Ba dokonce hodně předělanou, a ve třech různých verzích.
Je jí Robinson Crusoe (Dobrodružství Robinsona Crusoe, námořníka z Yorku) předělaný myslím Bořivojem Plevou (opravte mě pokud se mýlím). Ještě předtím jsem četl jednu ještě kratší, prvorepublikovou předělávku z dědečkovy knihovny.
Zajímavé na těch různých verzích je kromě odlišného děje i samotný závěr, kdy jednou najde Robinson doma jen matku, podruhé zase otce (pokaždé ten druhý rodič již zemřel)

Elaine, vloženo 13:46:15  10. 07. 2007

Eržika:jestli si dobře vzpomínám, tak mezi magické realisty je řazen třeba Čingiz Ajtmatov.pokud netrváš na regionu:).U něj jsem začala povídkami (Labutě nad Issyk-kulem)a plynule přešla k románům.

DaViD´82, vloženo 13:01:36  10. 07. 2007

Bílá velryba se DÁ číst ! ,-)
A které pasáže bys konkrétně vyhodila ? Ty "přírodovědné" či ty "dějotvorné" ?

Vever, vloženo 11:35:11  10. 07. 2007

No, mě v zásadě taky přijde divné knížky zkracovat, ale četla jsem Ikonu od Forsytha v oné zmíněné čtyřrománové verzi od Readers Digest a potom i v kompletní verzi a vyšlo to téměř nastejno, a to to museli zkrátit minimálně o třetinu, jestli ne o víc. Asi to nejde vždycky, ale když to člověk umí, asi to může fungovat.
A v Americe prý už čtou jenom komiksové verze, tak to je snad lepší to zkrátit.
A Bílá velryba se skutečně nedá číst, té by to možná i prospělo.

« ««   175   »» »

Zpět



Fantasy a Sci-fi: Taverna
© Jirka Wetter, jeremius@fantasy-scifi.net
, 2001 - 2005
Design: Rinvit, Jeremius
Na textech se podíleli Pavel Džuban a Toomz
URL: http://fantasy-scifi.net/taverna/taverna.php