Místnost

Vše o knihách

Knihy, knížky, knížečky... a všechno, co se kolem nich točí a co s nimi souvisí - po stránce teoretické i praktické. Ptejte se knihovny - když nemůžeš najít... Meziknihovní výpujční systém - odkud se to dá půjčit... Antikvariáty v Praze Národní knihovna v Praze Vyhledávač Krajské vědecké knihovny v Liberci Městská knihovna v Praze Top10 řazeno abecedně, Top10 řazeno podle hlasů a abecedně Agáveho Top10 seznamy Osobní Top žebříčky nás co jsme hlasovali 1.kolo stav k 17. 4. 2004 Top10 podle bodů (172-pořadí) Čtenářský kroužek - pořádali Eržika a Iwo Olorin; jednalo se o setkávání s hlasitým čtením starých básnických eposů, které byly právě pro hlasitý přednes určeny. K posluchači se tak příběh dostal v původně zamýšlené formě, což mimo vlastního estetického dojmu (doufejme) přinášelo také bližší vhled do světa starobylých kultur. Obnovení kroužku je spíše nepravděpodobné, možná na nějakém sraze... Místnost má od 13:43:34  13. 05. 2002 pronajatou Arenga. Spolusprávce: Valašská královská. Iwo Olorin.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

Taranee, vloženo 15:29:25  28. 11. 2017
	Shadw - a keby si skúsila Agathu Raisinovú? Celkom vtipné knižky s detektívnymi zápletkami (autor je M. C. Beaton) :)

Shadw, vloženo 20:26:33  27. 11. 2017

Vida, nějaké knižní inspirace by se hodily. Já mám zatím vymyšleno pro tátu - dostane Potíže se ženami (https://www.dokoran.cz/?p=book&id=991 ) a asi Mrtvého na Pekelném vrchu, případně se podívám do nějaké naučné literatury. Posledně měla úspěch Stručná historie času. Pro mámu se pokusím objevit nějaké humoristické dílko (má ráda Mlynářovou a Patricka Taylora, jen už jí obojí přijde ohrané, tak by to chtělo něco nového).

Janita, vloženo 13:28:39  27. 11. 2017
	Na Instagramu sleduji recenzentku Luciezel a nejraději bych pořídila každou druhou knihu, co tam postne :)

Nimitz, vloženo 13:03:35  27. 11. 2017
	Jako dárek mi přijde vhodné Neil Gaiman - Severská mytologie. Málokdo si to koupí sám, ale jako dárek to neurazí :-) https://vednemesicnik.cz/gaimanova-severska-mytologie-nahlizi-i-do-soucasnosti-4a91a1671947

verlit, vloženo 12:22:36  27. 11. 2017
	Vánoce se blíží - nějaké tipy na zajímavé knížky, hodící se na dárky pod stromeček?

Kroc, vloženo 22:54:18  26. 11. 2017
	Ginny: jéé, to bylo super. Jsme porovnávali, kdo si toho vypůjčil víc (=má víc razítek) a kdo je jako dýl zapsanej v knihovně :D

Ginny, vloženo 21:20:25  26. 11. 2017

Pamatuju si, že nejraději jsem si z knihovny půjčovala takovou skvělou sérii, kterou jsem četla na přeskáčku, tak jak se mi knížky dařilo odchytit. Byla o anglickém lordovi, který cestoval po celém světě a hledal ztracené členy rodiny. Byla to naprostá telenovela, vymetli snad všechny kouty světa a klasicky zachraňovali všechny na poslední chvíli a já to milovala :-D Až teprve teď jsem se dogooglila, že to byl původně sešitový román na pokračování a May se pod něj pro jistotu ani nepodepsal :-D :-D Jmenuje se to Třemi díy světa a verze od nakladatelství Návrat má krásně barevné obálky... a já jdu zjistit, jestli to ještě někde seženu, protože to je čirá nostalgie. To ještě byly v knížkách výpůjční lítky a v knihovně papírové kartotéky a dostávali jsme do průkazky razítka... Připadám si stará :-D

Vever, vloženo 15:38:41  24. 11. 2017
	Já mám nejradši Syna lovce medvědů, ty ostatní mi dost splývají...a mám dojem že jsme měli zmiňovaného dvoudílného Vinnetoua. Časem jsem to přestala číst, nějak jsem měla problém s tím jak se Old Shaterhand vytahuje :) Ale furt je to můj hlavní zdroj informací o arabském světě, tak doufám, že to May nastudoval správně :)

Nadriel, vloženo 21:19:20  14. 11. 2017

Duch Llana Estacada byl můj nejoblíbenější. Asi kvůli Bloody Foxovi (postava, co se dokonale vyzná ve svém okolí-přirozeném prostředí, pro ostatní neprobádaném a nebezpečném a k tomu motiv pomsty, celá já;-)) Jinak jsem řadu Mayovek četla znova jako dospělá (někdy ve 20ti kvůli táborovce) a byla jsem překvapená, jak moc se mi to líbí. Tak jsem si jich pár přečetla na víc. Z Old Surehanda mám nejradši ten rozhovor na začátku (Old Shaterhand a velitel vojáků), Na rio de La Plata se mi napodruhé líbilo víc než V Kordilérách (při prvním čtení to bylo opačně).

Meridion, vloženo 17:43:26  10. 11. 2017

Jo, Old Surehanda jsem taky měla ráda. Možná proto, že v 2. díle vystupuje ženská hrdinka. :-) Dlouho jsem vlastnila jen 1. díl a marně sháněla (tedy spíš rodiče sháněli) ten druhý, který jsem si několikrát půjčovala z knihovny. Až konečně vyšlo nové vydání a já ho dostala k vánocům. Jenže to byl ten převyprávěný překlad. To bylo takové zklamání! Nevím, jestli jsem ho vůbec dočetla. A pokud ano, tak jsem ho podruhé už neotevřela.

Shadw, vloženo 16:11:14  10. 11. 2017

Já jsem měla hrozně ráda Old Surehanda, potom cyklus Ve Stínu padišáha a V Říši stříbreného lva. Jako malá jsem si chtěla Maye přečíst celého, ale problém byl právě s různými vydáními a překlady. Chodívala jsem do jednoho antikvariátu, kde jsem si postupně sehnala všechny knihy Ve stínu padišáha, Na Río de La Plata, V Kordilerách, Duch Llana Estacada a podobně. Jenže většina těch knih je krácená, nekteré převyprávěné (myslím, že právě jen Ducha Llana Estacada mám jen převyprávěného a moc se mi nelíbil). Bohužel jsem nedodržela svoje předsevzetí a kompletního Maye stále ještě nemám přečteného. Old Surehanda si ráda přečtu i po letech, je to naivní, jako dospělý už tam člověk najede leccos, co dítěti vůbec nepřijde divné. Jenže stejně se mi ta kniha líbí a užiju si jí.

Petd, vloženo 16:00:17  10. 11. 2017
	Duch Llana Estacada je asi můj nejoblíbenější, ještě jsem měl rád Syn lovce medvědů, hlavně se mi líbilo, jak na sebe navazovaly a že jsem si pamatoval to spojení.

Aes Sedai, vloženo 13:54:14  10. 11. 2017
	Musím se přiznat, že Mayovku jsem četla jen jednu, a to Karavana otroků. Dostala jsem se k ní až po revoluci. A tak nějak mě zklamala... Knihy s indiány jsem nečetla, když jsem viděla film, většinou s tím mám problém, nejdřív vidět film a pak číst knihu. Opačně problém nemám.

verlit, vloženo 13:45:36  10. 11. 2017
	Hmmm, tak já už toho Ducha Llana Estacada raději číst nebudu a budu si ho jen pamatovat jako fajn knížku. Škoda je, že dneska už to nejde moc ani předávat jako tip dětem...jsou někde jinde, mají jiný vkus a ty knížky už by byly směšné. (Když si jen vzpomenu na Foglarovu Jezerní kotlinu! Ach, nevinnosti mládí :-)

Arenga, vloženo 13:29:01  10. 11. 2017
	Pomalým kapáním samozřejmě, ach ty automatické opravy...

Arenga, vloženo 13:28:27  10. 11. 2017
	V Kordillerách je druhý díl k Na Rio de la Plata. Mučení pomalým letošním vody na mě taky silné zapůsobilo :-) to si taky pamatuju Verlit: nedávno jsem Ducha Planá Estacada otevřela a bohužel už to nebylo ono .:-(

verlit, vloženo 11:26:43  10. 11. 2017

Neridion: Aha :-) No v každém případě se mi líbila, taky tam bylo mučení pomalým kapáním vody na oholenou hlavu. Já byla vždycky takové citlivé dítě :-)) Pravda, Duch Llana Estacada se mi taky líbil. Přitom z nějakého důvodu jsem ho četla mnohem později, než ostatní Mayovky. Nevím, jestli to bylo tím, že vyšel nějak jinak nebo proč, ale prostě mě minul a dostala jsem se k němu až někdy na gymplu. Musím si to zase někdy znovu přečíst, i když se obávám, že dneska už by to na mě bylo asi příliš naivní čtení. Nostalgie má taky své meze :-)

Meridion, vloženo 08:18:58  10. 11. 2017
	Já měla ráda Ducha LLana Estacada. Ze spisovatelského hlediska se na ní líbilo těch několik paralelních příběhů různých skupin dobrodruhů směřujících do jednoho místa. Byla to vlastně první knížka, co si pamatuju, nad kterou jsem se vědomě zamyslela, proč se mi na ni líbí a uvědomila si důležitost dějového oblouku a vyvrcholení příběhu.

Meridion, vloženo 08:07:45  10. 11. 2017
	Verli: ta knížka, na jejíž jméno si nemůžeš vzpomenout se jmenoval "V Kordillerách". :-)

verlit, vloženo 07:54:00  10. 11. 2017

Já měla nejradši právě Supy Mexika - byli tam super záporáci, bratrovražda, africké dobrodružstvím, kde Old Shatterhand v rámci dokonalého maskování recituje nejtěžší súry koránu...what is there not to like! :-) A pak jsem měla ráda příběh, který se odehrává v Kordillerách, jméno jsem zapomněla. Je tam solné jezeru, indiánské kipu a německý přistěhovalec (ta náhoda! Chápete to?!) má tajné sídlo na stolové hoře. Vlastně mě nikdy tak docela nebraly ty úplně klasické příběhy s Vinnetouem, kromě toho úplně prvního, kde se seznámili, samozřejmě.

Zpět