 |
Nedávno jsem se z nostalgie vrátila ke dvěma knižním sériím z období napoleonských válek a zarazilo mě překvapující množství podobností…
Horatio Hornblower z pera C. S. Forestera a Richard Sharpe od Bernarda Cornwella
Pozor, následující text bude obsahovat spoilery!
Nejdřív krátké představení pro ty, kteří znají třeba jen jednoho hrdinů, nebo se s nimi seznámili jen na základě televizních seriálů, které nejsou úplné, ani přesné.
Horatio Hornblower, syn lékaře, vstoupil do královského námořnictva jako poddůstojník roku 1895 ve svých 17 letech. Již tehdy byl nadprůměrně vzdělaný (několik jazyků včetně latiny, matematika, která mu umožnila snadno řešit navigační problémy). Postupně se vlastní pílí i štěstím propracoval až k hodnosti admirála a k šlechtickému titulu. Povahou byl introvert, věčně pochybující o svých zásluhách a zachovávající si odstup od svých podřízených. Jediným jeho přítelem po většinu série byl poručík Bush, ale i v tomto případě šlo mezi nimi především o vztah nadřízeného a podřízeného, kterým jen občas probleskly projevy přátelství.
Richard Sharpe, syn prostitutky, se do armády nechal naverbovat přibližně jako 16-letý v r. 1793 nebo 1794, aby unikl oprátce za zabití jiného muže. Číst a psát se naučil teprve ve vězení v Indii a po zbytek života zůstal poměrně nevzdělaný. Z prostého vojína a později seržanta byl v r. 1803 za hrdinskou záchranu generála Wellesleyho v bitvě u Asají povýšen na důstojníka, což bylo v britské armádě něco neslýchaného. Až do konce jeho kariéry se kvůli jeho nízkému původu na něj většina kolegů-důstojníků dívala mezi prsty, ale přesto si mezi nimi dokázal najít několik přátel (major Hogan, kapitán Frederickson atd.) Jeho nejbližším souputníkem byl však seržant Harper. Navzdory rozdílu v hodnostech vládl mezi oběma muži mnohem vřelejší vztah než mezi Hornblowerem a Bushem. Na konci války v r. 1814 to Sharpe dotáhl na majora, v r. 1815 u Waterloo měl šanci krátce zazářit jako plukovník, ale vzhledem k tomu, že povýšení dosáhl u cizího pluku, v době míru byl zpátky pouhým poručíkem na poloviční penzi.
S výjimkou toho, že se osudy obou mužů odehrávají ve stejném období, to zatím nevypadá vůbec podobně, že? Ale začněme tím, že oba autoři představili čtenářům své hrdiny v půlce jejich kariéry (por. R. S. 1809, kpt. H. H. 1808(?)). Po několika chronologicky napsaných románech se vrátili k jejich začátkům v armádě ještě před Napoleonovým nástupem a pak psali na přeskáčku příběhy z různých životních období svých hrdinů. Romány a povídky v obou případech doplňuje „dokumentární“ kniha o pozadí příběhů („The Hornblower Companion“, „Sharpe’s Story“).
Když pominu Foresterovu povídku „Poslední setkání“ a Cornwellovy zmínky ve starbuckovské sérii, tak chronologicky poslední knihy obou sérií se odehrávají v r. 1821 a točí se kolem spiknutí, které mělo za cíl osvobodit ex-císaře ze Sv. Heleny a které bylo překaženo Napoleonovou smrtí. Na tom by nebylo nic překvapujícího vzhledem k tomu, že tématika napoleonských válek prostupuje větší část obou sérií. Skutečně zarážející jsou však třeba rodinné podobnosti:
Oba hrdinové byli dvakrát ženatí a třetí významnou ženou v jejich životě byla francouzská milenka. (Ok, jsou tady rozdíly. U námořníka Hornoblowera o žádných jiných ženách v jeho životě nevíme, zatímco Sharpe měl na souši mnohem víc příležitostí k pletkám se ženami, ale Lucille svým významem převáží všechny ostatní.)
Oba hrdinové měli tři děti, o kterých víme. (Hornblower všechny tři z prvního manželství, ale dospělosti se dožil jen nejmladší syn, Sharpe dceru z prvního manželství, o jejíchž pozdějších osudech nic nevíme, a syna a dceru od Lucille.)
Synové obou dvou hrdinů si k velké nelibosti svých otců zvolili kariéru u kavalérie. :-)
Podobnosti mimo rodinný okruh:
I když to první je spíš zajímavý paradox než shoda. :-) Pěšák Sharpe, který většinu napoleonských válek stráví na Pyrenejském poloostrově, se v r. 1805 cestou z Indie připletl do bitvy u Trafalgaru, zatímco námořník Hornoblower je ve stejné době na souši, na tajné misi ve Španělsku.
Oba hrdinově mají v první půlce své kariéry neustálé problémy s nedostatkem peněz, štěstěna se na ně usměje kolem r. 1812, kdy významně a docela náhle zbohatnou z kořisti. (Rozdíl: Hornblowerovi zbohatnutí umožní se podruhé oženit, Sharpe naopak vinou druhé ženy o veškerý majetek znovu přijde.)
Oba dva jsou po několik měsíců považováni za mrtvé.
Rok 1814 je u obou spojen s hořkostí ze ztráty přátel z důstojnického sboru — Hogan zemřel začátkem r. 1814, Bush a Nairn byli zabiti doslova v posledních dnech (hodinách) války, u Sharpa lze připočítat i rozkmotření s Fredericksonem. Ve stejné době dojde i ke ztrátě milovaných žen — zrada Jane, smrt Marie, k níž sice došlo až za Stodenního císařství, ale v hornblowerovské sérii jsou události let 1814 a 1815 spojeny do jednoho dílu. Všechno tohle činí z dílů popisujících konec války paradoxně nejpesimističtější čtení.
Doufala jsem, že si vzpomenu ještě na něco,abych nekončila tak smutně, ale nic mě k příběhům už nenapadá. Tak snad jen, že z mého soukromého pohledu patří nejdříve napsané knihy, k nejlepším z celé sérii. Takže kdyby někdo chtěl s čtením těchto sérií začít, doporučuji v obou případech držet se pořadí, jak knihy vyšly z per autorů a ne chronologického pořadí podle osudů jejich hrdinů. |
