 |
Ještě jedna drobná knižní hlídka.
Píše se rok 1985, nad Anglií létají vzducholodi, krymská válka trvá už nějakých sto třicet let a v televizi je slyšet zprávy o rostoucím napětí na hranicích Anglie s Velšskou lidovou republikou. K oblíbeným domácím zvířatům patří pták dodo a jiné produkty genového inženýrství. A nic není v Anglii populárnější než literatura. Výroční zasedání spolku surrealistů oslavujících v Brightonu legalizaci svého hnutí končí pouličními bitkami s rafaelisty. Svou pravdu nechodí od domu k domu hlásat mormoni, ale baconiáni, kteří se každého kdo je ochoten poslouchat snaží přesvědčit, že Shakespearovy hry napsal ve skutečnosti Francis Bacon. Není divu, že mezi všemi ostatními speciálními službami anglické policie je i SpecOps-29. Členkou útvaru pro boj s literární kriminalitou (upřímně řečeno hierarchie a vážnost zvláštních útvarů se velmi ostře řídí jejich pořadovými čísly…čím vyšší, tím slabší) je i veteránka krymské války Thursday Next. Je na stopě mistru zločinu, který krade originální rukopisy nejslavnějších románů. Zprvu jen vydírá, ale pak zjistí, že strýček Thursday vynalezl stroj s jehož pomocí lze proniknout do románů a unášet hlavní postavy. A když získá rukopis Jane Eyre začíná jít do tuhého.
Svět, kde se odehrává série Jasspera Fforda Thursday Next je bizarní, praštěný a poměrně úspěšně balancuje na hraně pošetilé šílenosti a inteligentního humoru. Začíná to možná už tím, že se člověk asi musí jmenovat třeba Jasper Fforde, aby svou hlavní hrdinku pojmenoval Thursday Next a končí to tím, že čtenáři asi bude chvíli trvat, než mu po několika epizodách, kde Thursday zápasí se svými traumaty z doby,kdy sloužila na Krymu, dojde, že v v tomhle světě šly do Charge of the Light Brigade obrněnce a tanky...akorát o tom zatím zřejmě nikdo nenapsal báseň a Thursday při útoku, a po něm, přišla o dva z nejbližších lidí. Jelikož se ale pohybujeme ve světě, kde stejně dobře můžeme potkat upíra, vlkodlaka (a na ně zaměřený speciální policejní útvar) i poruchu časoprostorového kontinua nebo příslušníka Časové stráže na útěku před svými kolegy, jsou nenahraditelné a nenapravitelné jen některé ztráty.
Mezitím ovšem musí Thursday vypátrat, kde se skrývá již zmíněný mistr zločinu, který unesl strýčka vynálezce, tetičku zavřel do jedné Wordsworthovy básně a v rukou má rukopis Jane Eyre , jakož I hlavní hrdinku samotnou. Dokážete si přestavit, kolik zbude z knížky, když ničema unese vypravěčku, že? Dokážete si představit, co se děje v zemi, kde je viktoriánská literatura popkulturou, že?
A teď si ještě představte, že v tomhle světě Jane Eyre končí trochu jinak než v našem. Prozatím. Teď se ovšem do světa románu uchýlí nejprve mistr zločinu a pak Thursday…Dokážete si představit, jak tohle dopadne?
Řekněme jen tolik, že knížka (tedy Eyre Affair) drží až překvapivě pohromadě. Není to sice komedie, která by chrlila gagy a špílce jak bavič ve varieté, ale není to ani beznadějné potloukání zmatených postav pustým světem posetým rekvizitami poházenými potrhlým impresáriem, který by tím vyčerpal svou invenci. Ačkoliv je to obstojný policejní příběh, není to zrovna detektivka, ale pointu, a celkem podařenou má.
Jedno a půl varování závěrem. Fforde už dobrodružství Thursday next vydal šest a dvě už vyšla I česky (Malér Eyrová a Ztraceni v dobré knize…nakolik jsem pochopil, hlavní hrdinka se v té druhé jmenuje Středa Příští...) |
