Místnost

Vše o knihách

Knihy, knížky, knížečky... a všechno, co se kolem nich točí a co s nimi souvisí - po stránce teoretické i praktické. Ptejte se knihovny - když nemůžeš najít... Meziknihovní výpujční systém - odkud se to dá půjčit... Antikvariáty v Praze Národní knihovna v Praze Vyhledávač Krajské vědecké knihovny v Liberci Městská knihovna v Praze Top10 řazeno abecedně, Top10 řazeno podle hlasů a abecedně Agáveho Top10 seznamy Osobní Top žebříčky nás co jsme hlasovali 1.kolo stav k 17. 4. 2004 Top10 podle bodů (172-pořadí) Čtenářský kroužek - pořádali Eržika a Iwo Olorin; jednalo se o setkávání s hlasitým čtením starých básnických eposů, které byly právě pro hlasitý přednes určeny. K posluchači se tak příběh dostal v původně zamýšlené formě, což mimo vlastního estetického dojmu (doufejme) přinášelo také bližší vhled do světa starobylých kultur. Obnovení kroužku je spíše nepravděpodobné, možná na nějakém sraze... Místnost má od 13:43:34  13. 05. 2002 pronajatou Arenga. Spolusprávce: Valašská královská. Iwo Olorin.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

Genevieve, vloženo 11:31:06  29. 01. 2011
	Teď jsem na to hodila oko a máte pravdu :-) Svého času mě to štvalo, ale jelikož nejsem schopná ty knihy uspořádat zároveň žánrově a zároveň výškově, každá má prostě jinou výšku a dělá to neplechu a mít je rozházené mimo žánry by mi vadilo ještě víc, tak jsem to vzala :-)

verlit, vloženo 11:24:57  29. 01. 2011
	Právě jsem přišla na jeden důvod, proč je ten "anglický" způsob vlastně lepší, než tradiční český. Pokud je kniha položená naplocho, nikoli postavená, pak je logické, že leží titulní stranou navrch. A v takovém případě je při českém způsobu text na hřbetě vzhůru nohama.

verlit, vloženo 11:12:20  29. 01. 2011
	Taky jsme to s Jimem řešili - české knihy měly nápisy na hřbetě obráceně než anglické. Ale nevšimla jsem si, že se to novodobě změnilo, asi proto, že už tolik knížek dneska nekupuju :-)

Iwo Olorin, vloženo 10:49:08  29. 01. 2011
	Letmý pohled do mé knihovny dává tvé teorii za pravdu: Starší české knížky mají hřbety správně, cizí (velmi malý vzorek) vzhůru nohama. U novějších českých je také většina hřbetů správně, jenom v nakladatelství BB art to kazí, a to už minimálně od roku '97.

Nimitz, vloženo 10:34:12  29. 01. 2011

Mě to také hodně vadí Jsem docela puntičkářský a chci aby mi všechno ladilo k sobě, proto mám i problémy s různou výškou u knížek od stejného autora, bohužel někdy i v rámci jednoho cyklu (pokud se změnil vydavatel). V mé příruční knihovničce tady nad počítačem mám všechny knihy s klasickými hřbety s textem směrem nahoru, až úplně nakonci mi to kazí Terror od Dana Simmonse, ale ten je tam jen na čas, je to spíše kniha která bude vystavována obálkou dopředu

Činkapi, vloženo 09:58:21  29. 01. 2011

Sakra, to se musím podívat, až dorazím domů :-) Ale vybavuju si, že mi vždycky lezlo na nervy, že můžu mít v knihovně buď všechny hřbety "správně" - tedy jedním směrem - to pak ale budou některé knížky vzhůru nohama. Nebo samozřejmě naopaK. Vizuálně je samozřejmě lepší preferovat hřbety, ale tak nějak mi to vnitřně vadí dávat ty knížky nesprávně... přijde mi to k nim tak nějak neuctivé. (to je úžasný, Taverna je jediný místo, kde se lze k takovýmhle úchylkám přiznat :-)))

Meridion, vloženo 09:53:16  29. 01. 2011

Tak jsem včera bezmyšlenkovitě zírala na naši knihovnu a po chvíli mi na ní něco začalo být divné. Jak to, že nějaké knížky mají na hřbetě nápisy odshora dolů a jiné zdola nahoru? Pamatuju si na mnohem větší knihovnu mých rodičů, kde byly všechny nápisy jedním směrem (s výjimkou tlustých svazků s nápisy napříč místo podél hřbetu). Po půlhodinovém zkoumání jsem dospěla k závěru: České knihy vyšlé před 10 a více lety mají nápis zezdola nahoru, stejně tak jako těch pár německých, slovenských a jedna ruská, které s nimi sdílejí police. Na druhou stranu všechny knihy v angličtině (převážně vydané v USA, ale vzorek doplňuje jedna přivezená z Londýna a jedna z Dánska) mají nápisy seshora dolů. Maglajz je v nových českých knihách, z nichž se některé drží tradice a jiné zřejmě přebraly spolu s designem originálních anglických/amerických obálek i směr textu. Bohužel novodobých knih v češtině máme jen pár, a tak nemůžu zjistiz, jestli se to týká jen překladů a nebo i mezi původními českými knihami začíná převažovat anglický směr. Celkově je naše knihovna poměrně malá (na univerzitě bych řekla, že obsahuje statisticky neprůkazný vzorek knih), a proto by mě zajímalo, co zjistíte při pohledu do svých knihoven vy. :-)

Silmarien, vloženo 20:29:30  15. 01. 2011
	Mne sa dobre čítali Československí legionári od Pichlíka (myslím) ale nie je to tenká kniha :)) sorry :D

Genevieve, vloženo 19:50:43  15. 01. 2011
	Tak jo, potřebuju radu. Musím přečíst knihu o první světové válce. Nějakou ideálně populárně-naučnou (nemůže to být román, to by mi asi neprošlo), ideálně krátkou a čtivou. Obsahově je mi to jedno, čeho o první světový se to bude týkat. Nejde mi o obsahovou stránku, musím na to napsat odbornou recenzi a chci něco, co se dobře a rychle přečte (v řadě čeká další povinná četba).

Dara, vloženo 19:05:44  30. 12. 2010
	Tak se omlouvám to poslední nebyla pentalogie ale trilogie jménem Penhaligon od D. J. Heinrich. Česky Ztracený meč, Dračí hrob, Pád magie.

Dara, vloženo 19:02:36  30. 12. 2010
	To nevím, mě utkvěla jen ta Bída. Vím, že se tam usadila někomu na zádech/rameni a celá knížka byla hezky barevně ilustrovaná.

Aes Sedai, vloženo 18:58:20  30. 12. 2010
	Krásný obrázek Bídy byl v Diamantové sekeře. Ono vůbec ty ilustrace tam jsou krásné.

verlit, vloženo 16:45:18  30. 12. 2010
	No jo, vidíš, Bída, to mi něco říká. Nebylo to ve stejné knížce, ve které byla pohádka Raráš a šotek?

Dara, vloženo 14:19:23  30. 12. 2010

Tak to já když jsem ybla malá jsem se horzně bála Bídy... nevím, ajk se ta pohádka jmenovala. Byla v pohádkové knížce a utkvěl mi hlavně obrázek té Bídy (takový duch). Někdy v té době taky Kuřátko a obilí. Někdy na základce to byly dobrodružné knihy, speciálně tři takové tenké, papírové o zlatokopech v nějakém zimním kraji (nejsem doma, tak nemůžu dohledat a na jména jsem tupá) A pak množství knih velmi rychle hrozěn narostlo, takže by jich bylo spousta. ALe ještě bych vyzvedla jednu pentalogii. Byla zelá, byli tam draci a skončila hrozně smutně (a jméno dodám zase až budu doma, snad. Měla jsem na to takový blbníček)

Cemendriel, vloženo 12:16:52  30. 12. 2010
	No, někdy mezi 12-14 lety jsem několikrát četla Janu Eyrovou a je to snad jediná knížka, u které jsem na konci tak strašně brečela dojetím, že jsem ani neviděla na písmenka! =) (a taky snad jediná knížka, kterou jsem četla víckrát=))

Genevieve, vloženo 11:51:43  30. 12. 2010
	verlit: ten fakt mě jako malou výrazně děsil. A spali a spali a už se neprobudili... pro malou holku docela peklo. nic jiného si z broučků nepamatuju :-)

verlit, vloženo 11:42:28  30. 12. 2010
	Mě hlavně Broučci lezli na nervy tím věčným poučováním a zdůrazňováním, že nejdůležitější je pokora a poslušnost. Brrrr! Aspoň jsem měla na konci radost, že všichni umřeli! :-)

Clarice, vloženo 11:06:47  30. 12. 2010
	Z Broučků jsem mívala noční můry a bála jsem se chodit do lesa, aby tam nečíhal nějaký hnusný pták s velkýma očima, brr.

Aes Sedai, vloženo 08:10:24  30. 12. 2010

Jako úplně malou nějaká pohádka o medvídcích. Vůbec si nepamatuju, o čem to bylo, jen vím, že jsem ji zbožňovala a byla jsem smutná, když se ztratila. Nevím, jestli si to pamatujete - to byly takové lístečkové pohádky, které se prodávaly v obalu, jeden lísteček = jedna pohádka. A pak ještě takové malilinkaté knížečky vždy s jednou pohádkou nebo básničkou. Tak ta o medvídcích byla nějaká taková. Druhá taková, taky malinkatá knížečka, byla básnička-pohádka Terezka a koník. Umím ji dodnes a dodnes se mi moc líbí. Další "láska" byly Cesty formana Šejtročka. V životě už je mám přečtené asi stokrát. :) A z toho ještě úplně dávného času, kdy jsem neuměla číst :), to byly básničky Repetilky. Tak nějak na prvním stupni základky to byly tyto knihy: Černý šíp; Aranella, dcera piráta; Dvacet tisíc mil pod mořem a Dobrodružství Huckleberryho Finna, Bídníci. Na druhém stupni základky Egypťan Sinhuet. Tak v 15 a později knihy Temná noc v říši hraček, Manželka boha kuchyně, Pán přílivu. Snad jsem na nic nezapomněla. To vyjmenovávám jenom knihy, které ve mně vzbudily nějaké silné emoce a vryly se mi do srdce.

Genevieve, vloženo 01:14:21  30. 12. 2010
	Broučci. To je děsivá kniha...

Zpět