 |
verlit: Neomillnerová občas své městské upířiny o Tině Salo, což opravdu, opravdu není zas tak strašné jak to zní, ale je to prostě klasické akční vlakové čtivo s dobrými, byť archetypálními postavami, slušnou zápletkou a dobrým stylem, mám tři díly, čtu je, když se mi nechce myslet.
Pavel Renčín - buď sborník Beton, kosti a sny, který je taková poetická urban fantastika, kratší povídky, které už byly vydané předtím, je dobrý, mám ho doma. Případně napsal takový docela drsný internetový román Labyrint, ale ten není zase příliš kvalitní, opět takové vlakové čtivo. Jinak je od něj ještě cyklus Městské války, který má velmi zajímavý svět, ale stylově mě moc nezaujal, mám kdyžtak první díl, kdybys chtěla půjčit. Každopádně je to taková Nikdykde variace, Labyrint tedy hodně drsná Nikdykde variace.
Pak od Františky právě povídka Ryšavý kocour, černý pes - z pohledu kočky za druhé světové, bombardování Prahy a tak všelijak, je tam vodník ve Vltavě a prostě je to strašně, strašně dobré, to opravdu doporučuju, měla bych i pocit, že typově by ti to mohlo sedět. K sehnání v Drakobijcích IV (on ten sborník se jako takhle jmenoval, ale jsou v něm i velmi neklasické fantasy kousky. V letošních Žoldnéřích už je těch netradičních fantasy spíš převaha).
Pak je tedy od Ondřeje Netíka takový napůl urban napůl prostě divný a trošičku gaimanovský a maličko holdstockovský cyklus Sanatorium Darkwood - částečně prostředí městské, částečně prostě divné v sanatoriu, částečně skřítčí, částečně takový zvláštní les, opět strašně zajímavé nápady, ale Netík je chaotik a příběhově to není moc dotažené. Ale já je mám a jsem z nich docela nadšená, ten nápad je fakt silný.
Jinak mimo tu urban bych ti docela doporučila si přečíst něco od Leonarda Medka. Já jako nevím, ale mám pocit, že jeho styl by ti mohl sedět, je to zajímavé - hlavně tedy jeho první Dobrodruh, takový český Indiana Jones a je to prodchnuté takovým hezkým suchým humorem.
Většinu z uvedených věcí kromě Drakobijců ti můžu o tomhle nebo příštím víkendu půjčit, kdybys chtěla :) |
