Místnost

Vše o knihách

Knihy, knížky, knížečky... a všechno, co se kolem nich točí a co s nimi souvisí - po stránce teoretické i praktické. Ptejte se knihovny - když nemůžeš najít... Meziknihovní výpujční systém - odkud se to dá půjčit... Antikvariáty v Praze Národní knihovna v Praze Vyhledávač Krajské vědecké knihovny v Liberci Městská knihovna v Praze Top10 řazeno abecedně, Top10 řazeno podle hlasů a abecedně Agáveho Top10 seznamy Osobní Top žebříčky nás co jsme hlasovali 1.kolo stav k 17. 4. 2004 Top10 podle bodů (172-pořadí) Čtenářský kroužek - pořádali Eržika a Iwo Olorin; jednalo se o setkávání s hlasitým čtením starých básnických eposů, které byly právě pro hlasitý přednes určeny. K posluchači se tak příběh dostal v původně zamýšlené formě, což mimo vlastního estetického dojmu (doufejme) přinášelo také bližší vhled do světa starobylých kultur. Obnovení kroužku je spíše nepravděpodobné, možná na nějakém sraze... Místnost má od 13:43:34  13. 05. 2002 pronajatou Arenga. Spolusprávce: Valašská královská. Iwo Olorin.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

Nimitz, vloženo 01:03:04  08. 09. 2010

česká současná SF? Občas si něco přečtu, nebo dokonce i koupím. Ale potom si ve většině případů říkám, že je to takové neslané nemastné, málo ambiciozní a že angloamerický autor by to téma zpracoval mnohem lépe. Ale mám některé oblíbené autory, zejména J.W.Procházku a V. Šlechtu (ikdyž u něj jsem se neodhodlal k fantasy, četl jsem jen tu postapo sérii) - Jinak někdy čtu romány, jindy povídky, podle nálady. Mám spoustu sborníků a antologií, dobře napsaná povídka je kolikrát lepší než rozbředlý román. A některé povídky jsou rozsahem spíše novelety, z poslední doby si vzpomenu třeba na "Dny Solomona Gurskyho", to je víceméně zhuštěný román osekaný o zbytečnosti.

Činkapi, vloženo 23:49:35  07. 09. 2010

Současní čeští autoři? Nesleduji je nijak systematicky. Mám tradičně slabost pro Neffa (občas mě trochu zklame koncem, ale jinak bych ho mohla číst furt, miluju jeho styl), Žambocha (ano, je to v podstatě pořád na jedno brdo, ale je v tom taková zvláštní brutální etika, která je mi blízká) a Jardu Mosteckého (ten už ale dlouho nic nenapsal). Františka a Drak, samozřejmě. A ostatní zaznamenám jen tehdy, když mají něco zajímavého v Ikarii nebo napíšou o JFK :-)

Aes Sedai, vloženo 23:46:43  07. 09. 2010

Začínala jsem na dobrodružných knihách - většinou (v době nouze jsem byla schopná přečíst cokoliv), i když jedna z prvních knih, kterou jsem přečetla, byla "Cesty formana Šejtročka", to je moje láska dodnes. :) Jinak oblíbené dětské knihy byly Verneovky, pak všechny ty "Lovci mamutů, Minehava... atd.", Černý šíp, Lovec hvězd, Chata v Jezerní čemsi ?, Temná noc v říši hraček, Sherlock Holmes - a hlavně mooooc pohádek. :) Snad jsem na nic důležitého nezapomněla... Co se týká sci-fi, přecejen už jsem starší ročník, tehdy se to tu nějak moc nerozdělovalo, že existuje něco jako fantasy jsem se dozvěděla až jako dospělá, dřív to byl prostě buď horor nebo sci-fi. První setkání s tímto žánrem byl v knize "Tajná společnost sci-fi". A víceméně jediné, co si z ní pamatuju, je povídka "O Karlíkovi, který mizel". Ten se mi totiž moc líbil. Další setkání bylo ještě v pubertě skrze knihu "Velký portrét". Taky se mi moc líbila. No a samozřejmě "Temná noc v hříši hraček" - ta dodnes patří k mým nejoblíbenějším knihám. Na dovolené jsme si na dobrou noc četli povídky od Neffa - něco se mi líbilo hodně, něco skoro vůbec. Jiné české autory snad ani neznám, když si přečtu povídku, autor se mi stejně vykouří z hlavy. Teď jsem přečetla knížku, na jejíž název si nemůžu vzpomenout - bylo to o dracích, mladém klukovi, co se spojil na život a smrt s dračicí, o hadech... No, tak jsem z té knihy hodně rozpačitá, asi ji při nejbližší přležitosti strčím nějakému malému dítěti, tomu by se to mohlo snad líbit.

Meridion, vloženo 23:17:26  07. 09. 2010

České autory vůbec neznám, protože nejčastější možnost seznámit se s nimi je v časopisech a sbornících. A povídky to není moje. Když už mě nějaký příběh zaujme, tak chci, aby jel dál a dál. Když mě nějaký autor nadchne, tak se zajímám i o další jeho díla atd. Ale povídky... :-( Skončí, sotva se do ní člověk ponoří. A další vyžaduje přeorientování se na nové reálie, nový styl vyprávění. To mi prostě nevyhovuje.

Meridion, vloženo 23:06:30  07. 09. 2010

Knížky na jeden zátah? HP 4 a 5, některé pratchettovky a cadfaelovky a určitě další, na které si nevzpomínám. PP ne, toho jsem četla o prázdninách u příbuzných, a tak jsem byla každou chvilku vyrušovaná. Grr! Pak bych mezi jednozátahovky ještě zařadila Trůn z dračích kostí - kvůli tloušťce jsem ho četla několik dnů, ale dodnes si pamatuju to pohlcení dějem srovnatelné s PP a pak ten šok, když knížka skončila v půlce příběhu a nikde ani zmínka, že by to mělo mít nějaké pokračování.

Mivka, vloženo 22:51:57  07. 09. 2010

U mě na jeden zátah padli HP 4,5,6, Zaklínač 5 a někteří Pratchetti. Jinak vzhledem k věku myslím pochopitelně jsem ve fantasy začínala vyjma nějakých hodně dětských Harrym Potterem, pak nějaké takové ty Čarodějné učně a tak všelijak, pak LOTR, pak Zaklínač a Zeměplocha a pak to jelo :) Zelaznyho jsem poprvé četla v novém překladu Divomága a vzhledem k výběru špatného dílu jsem ho absolutně nezvládla ani dočíst, což u mě v době, kdy jsem knihy četla opravdu hodněkrát (pro představu - v HP 1 mám skóre někde přes dvacet) bylo téměř nemyslitelné. Na Zelaznyho jakožto svou osobní prohru jsem od té doby tudíž zanevřela a až několik velmi zatvrzených Ambeřanů mě v posledním půl roce donutilo si to přečíst. Stylově mi to nesedí, ale samozřejmě je to potřeba přečíst, takže momentálně mám rozečtený pátý díl. Nutno říct, že to už mám asi půl roku, ale neřešme. Z fantasy mě v mých mladých letech naprosto suverénně nejvíc zaujal Tolkien (ale abych pravdu řekla, nevím, jestli za to v mých jedenácti letech nemohly i filmy), ale hlavně Sapkowski. A to tak, že s rozdílem třídy. Četla jsem ho někdy ve třinácti poprvé a strašně mi tehdy stylově sedl (což o mně asi neříká nic dobrého...) Pak tedy Nix, Pullman, časem Pratchett, Gaiman a sborníky. Pak jsem potkala českou fantastiku a teď jsem ráda, že stíhám Gaimana a Pratchetta. Jak jste na tom vlastně vy se současnou českou fantastikou? Čtete? Zajímá vás? Považujete ji za kvalitní? Já už momentálně čtu převážně Čechy, byť místy proto, abych "věděla, co ten Darion/Drak/Leonard zase napsal" . Takové ty klasické nejvýznamnější a nejprodávanější zástupce znám jenom trochu - od Neomi si občas něco přečtu, když se mi nechce myslet, od Renčína mám už taky sto let rozečtené Městské války, Žambocha, Šlechtu, Procházku a takové neznám vůbec. Co hodně můžu je Leonard Medek, Františka Vrbenská, Drak Kočí, Jana Rečková, z povídkářů mi hodně sedí třeba Anna Šochová nebo Martin Koutný. Naopak jsem nikdy nepřišla na chuť třeba takové Lucii Lukačovičové, což je spíš taková chronická povídkářka a já osobně si o ní myslím, že ne moc dobrá.

Silmarien, vloženo 22:26:15  07. 09. 2010
	Na jeden záťah padli u mňa LOTR 1, 2, 3 - aj český aj slovenský preklad (český som čítala požičaný od kamarátky ešte pred filmami, slovenský po filmoch už vlastný). A potom HP 4, 5, 6 a 7. Myslím že 4ku dostala vlastne Katka a začala ju čítať a nepustila ma k nej, takže som počkala, kým zaspí a čítala ju od desiatej večer do štvrtej rána s uslzenými unavenými očami:)

Ekyelka, vloženo 22:14:16  07. 09. 2010

Tak dejte dohromady čtenářský životopis Nimitze, Sikara (s výjimkou Tolkiena, PP jsem přečetla až v 17, Hobita naopak v 10), přihoďte kvanta a police plné Gemmella, Morella Christie a spol., dokořeňte to Stopami hrůzy (dvacet sešitků za den byla obvyklá taxa, za týden na marodce jsem neměla co číst), obrazovými průvodci po městech, abych se při výjezdech do zahraničí neztratila, a máte můj čtenářský životopis. :) Knihomolové prostě musejí mít dobře zásobenou knihovnu, nebo neomezený přístup do cizích knihovniček. ;)

verlit, vloženo 22:04:45  07. 09. 2010
	No jo, Pan Auťák a templáři, to jsem měla ráda! (I když si to pamatuju matně, tak se mi to líbilo :-) Od Bulyčova jsem četla na pokračování Alenku v Ohníčku a dost se mi líbila, hlavně než odhadlili tajemství Třetího kapitána. Strugacké jsem taky četla, ale musím přiznat, že si od nich nepamatuju ani čárku :-(

Nimitz, vloženo 21:57:58  07. 09. 2010

Z ruské scifi jsem četl (a vlastním) sborník povídek "Chlapík z pekla" a také pár povídek v časopisech. Dalších pár jsem slyšel převyprávěných v rozhlasovém pořadu Domino. Ale sovětská mentalita mi příliš nesedí a tak jsem nečetl tehdy oblíveného Kira Bulyčeva, ani dospělácké bratry Strugacké. Od Lema se mi líbí vtipná Kyberiáda, další jeho knížku jsem však musel po asi sto stranách vzdát, protože se snažil nápad na povídku roztáhnout na celý román. V dětství jsem ale četl jiného polského autora, myslím že se jmenoval Nienacki a u nás mu vyšly tři knihy ze série Pan Auťák (..a pražské tajemství, ..a templáři, ..a Vinetou)

verlit, vloženo 21:55:41  07. 09. 2010
	Někdo holky, jinej vdolky, mě připadal hrozně nezáživnej :-)

Sikar, vloženo 21:54:07  07. 09. 2010
	Ocenit Lema s odstupem času? Tak zrovna Lema mohu od deseti let hltat jakéhokoliv a oceňuji ho neustále.

verlit, vloženo 21:51:42  07. 09. 2010
	Stanislav *Lem* (já věděla, že tam bylo písmeno nějakého takového tvaru, jen jsem ho otočila vzhůru nohama :-))

verlit, vloženo 21:48:29  07. 09. 2010
	Nimitz: KOukám, že máme prakticky stejný literární čtenářský životopis :-) Akorát jsem trochu četla tu ruskou sci-fi, hlavně povídky v ABC a dalších časopisech (velmi slušná kvalita!) a taky polskou - Stanislav Lew nebo jak se jmenuje? Tehdy se mi jeho knihy moc nelíbily, ale s odstupem času je oceňuji.

verlit, vloženo 21:46:36  07. 09. 2010

Říkám si, že i když mám spoustu oblíbených a milovaných knížek, je jenom pár těch, které jsem přečetla v den zakoupení, i za cenu toho, že jsem usínala kolem čtvrté ráno čirým vyčerpáním :-) * První díl PP * Druhý díl PP * Třetí díl PP (jak už jsem na Taverně mnohokrát líčila, kupovala jsem je jak vycházely, tj. v ročních intervalech a neměla jsem nejmenší tušení, kam příběh směřuje a jak skončí!) * Nikdykde * Harry Potter 4, 5 a 6 (ty předchozí jsem nakoupila nejednou, objevila jsem HP až u vězně z Akhabanu a to ještě nebyl tak napínavý) * Barry Hughart - Bridge of Birds ...a to je asi všechno. Samozřejmě i jiné knížky jsem přečetla na jeden zátah, většinu klasických Pratchettovek například. Ale nebyla to ta žížnivá fascinace příběhem, která mi bránila se od nich odtrhnout a dočíst zbytek ráno :-)

Nimitz, vloženo 21:45:35  07. 09. 2010
	Já jsem Hobita dočetl. Jednou :-)

Nimitz, vloženo 21:44:43  07. 09. 2010

Já začínal na Verneovi, Flosovi (Lovci orchidejí, Lovci kožešin, Albatros), Štorchovi, Batličkovi, Běhounkovi, samozřejmě nesmím zapomenout klasické Mayovky a Foglarovky, plus další dobrodružnou litereturu. Paralelně jsem začínal číst i fantastickou literaturu, která v té době byla dostupná - Souček, Neff, první klasici jako Clarke, zcela mě však minula ruská SF. Ke klasické fantasy jsem se víceméně dostal až někdy ve věku 18-19 let.

verlit, vloženo 21:41:05  07. 09. 2010
	Já ho taky nikdy nedočetla, nic si z toho nedělej :-) Hrdě se k tomu hlásím.

Silmarien, vloženo 21:39:23  07. 09. 2010
	Hobita som v deviatich rokoch začala čítať a nedočítala. V dvadsiatich som ho začala čítať a nedočítala (ale chýbalo mi už len 20 strán). Tak. Prezradené.

Orki, vloženo 21:31:04  07. 09. 2010
	Jedno z prvních fantasy byl Hobit a Čaroděj Zeměmoří, Pána prstenů jsem četl až po Nikdykde.

Zpět