Místnost

Diskuse o nekonečně inteligentních věcech

Místnost má od 19:16:41  13. 06. 2002 pronajatou sekol. Spolusprávce: TŘI141592653589793238462643383.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

Zitra2, vloženo 22:45:04  27. 02. 2010
	Je neuvěřitelné, co tady teď vzniklo. To je objev, který matematiku katapultuje dopředu. Jsem hrdý na to, že jsem mohl být u toho. Je však jedna věc, která mě zneklidňuje, co se stane, až společnost objeví opačnou operaci: mermozmocnění(Verlizmocnění).

verlit, vloženo 21:28:43  27. 02. 2010
	Při přebírání Nobelovy ceny se zmíním, že jsi moji teorii zásadním způsobem rozpracoval ;-)

Hallorn, vloženo 21:11:11  27. 02. 2010

Ono se to dá rozebírat do nekonečných filozofických hlubin. Úloha z praxe: Mermomocněme pizzu klasicky napříč přes střed. Pro které mermomocnitele platí, že pizza je rozdělena na stejně velké díly? Odpověď: Pro mermomocnitele, rovnající se mocninám dvojky. (tzn. pizzu dělíme na poloviny, čtvrtiny, osminy, šestnáctiny...) Nazvěme je třeba mermomocnitelé rovnoměrní. Mermomocníme-li stejným způsobem pizzu například třemi, nedosáhneme stejných dílů, ale - řečeno slovy staré práchnivé matematiky - dvou čtvrtin a čtyř osmin. Trojka je tedy mermomocnitel nerovnoměrný.

verlit, vloženo 20:54:47  27. 02. 2010
	Člověk by neřekl, jaký vliv může mít dělení na náladu člověka :-))) To by si možná zasloužilo specifický výzkum!

Mivka, vloženo 20:44:35  27. 02. 2010
	Verlit, já tě prostě miluju! :) Kdykoliv za tento den chtěla moje nálada klesnout, stačilo sem vlézt :))

verlit, vloženo 20:39:00  27. 02. 2010
	No prosím, jak je to užitečné :-) Nechám si to patentovat pro tvůrce origami. Co se řvoucího dítěte týká a) nesnáším řvoucí děti b) to, že není určitelná neznamná, že nemá určitou velikost. Pouze ji neznáme.

Hallorn, vloženo 20:18:23  27. 02. 2010
	Verlití dělení by se dalo s úspěchem aplikovat např. na úlohy se skládáním papíru. Např. kolikrát musím složit papír, aby bylo 8 vrstev přes sebe? 3krát :-) Pro některé úlohy je ovšem zcela nevhodné: např. rozřezání koláče. Axiom "velikost částí není určitelná" by vyvrátilo první uřvané dítě, stěžující si, že dostalo málo :-)

verlit, vloženo 19:38:56  27. 02. 2010
	To zní celkem v souladu s životní zkušeností, že nejhůř ti může ublížit nějaká absolutní blbá nula :-) Zatímco s chytrými lidmi se domluvíš, s nulou nikdy.

Sikar, vloženo 19:19:34  27. 02. 2010

Vím o příkladu, kdy se nulou dělí a je to třeba. V jednom milém RPG (Maid RPG, japonská šílenost odporující zdravému rozumu) se nulou dělí tak, jako kdyby to byla jednička, protože jinak by byla postava s nulovými atributy sice naprosto neschopná, ale také neporazitelná (útok nepřítele se dělí atributem, jímž se bráníte a podle toho se určuje zranění, jež schytáte. Uznejte, že kdybyste své megaútoky dělili nulou vašeho nepřítele, měli byste problém)

verlit, vloženo 19:18:28  27. 02. 2010
	No to určitě ne - ale to je v pořádku, nejde o matematiku, ale filosofický směr ;-)))

Fionor, vloženo 19:17:29  27. 02. 2010
	verlit: připomeň mi abych si od tebe nikdy nenechal sahat do účetnictví. berní úřad by se asi s verlitmatikou nesmířil :)

verlit, vloženo 18:57:27  27. 02. 2010

Studenti by se tak učili jinému než standardnímu vidění světa. Učili by se chápat, že matematika je abstraktní věda, ačkoli působí jako věda exaktní. Ve skutečnosti vlastně neexistuje a tudíž může klidně vedle ní paralelně existovat verlitmatika s úplně jinými pravidly. Rozdělení jakékoli sumy mezi tři lidi je jednoduché - rozdělíš jednou - vzniknou dvě části a jednu z nich rozdělíš ještě jednou, čímž vzniknou tři části. Jelikož velikost částí není určitelná, nelze sice dokázat, ale nelze ani vyvrátit, že jsou všechny tři stejné. V zápisu verlitmatiky to bude vypadat takto: 1200/1/0,5

Zitra2, vloženo 18:47:02  27. 02. 2010
	Verlit: :o) problém by ovšem byl, jak velké by to byli části a zda by studenti nekladli otázku, proč že se to učí:o). Jak by si řešila situaci, kdyby si chtěla rozdělit dvanáct set korun, mezi tři lidi? A že by sis nechala všechno, neberu.

Orki, vloženo 17:00:18  27. 02. 2010
	Hele, nedělej si srandu z matematiky!!

verlit, vloženo 15:11:10  27. 02. 2010
	Možná by se to místo dělení mohlo nazývat mermomocnění. Studenti by mě milovali, protože při dělení např. 3 by výsledkem bylo vždy osm částí, bez ohledu na dělené číslo :-))

Fionor, vloženo 09:54:28  27. 02. 2010
	verlit by dělila třetí mocninou čísla 2! to se řekne...

verlit, vloženo 09:06:44  27. 02. 2010
	12/3 po verlitím? Žádný problém. Vydělím jednou a dostanu dvě části, vydělím podruhé a dostanu čtyři části, vydělím potřetí a dostanu osm částí. Takže 12/3 je osm částí (Nikoli 8, to je rozdíl!)

Zitra2, vloženo 00:53:33  27. 02. 2010

Já trošičku matematik jsem, zkusím svoje znalosti převést do selského rozumu.: 1. Orki má pravdu, ale staví to dost komplikovaně, přes limity. 2. Nejdřív byla matematika a ta si pak vymyslela nulu, aby mohla popisovat svoje problémy. Před nulou bylo v selském rozumu nic. Dělili jste už ničím. Kolik je pět jablek děleno ničím? 3. Dělení je o tom kolikrát se nějaký objekt vejde do jiného. Definuje se jako "opak" násobení. Tedy když mám 3*1 dostanu tři, když dělím 3/3 pak se ptám, čím bych musel násobit trojku, abych dostal trojku? Zeptejte se, čím bych musel násobit 0, abych dostal trojku? ----- (4.)A teď bych si Vás dovolil ještě trochu zmást, obecně se v matematice definují různé operace dělení, na které se kladou různé podmínky, takže i Verlit by mohla svoji operaci zadefinovat a úspěšně používat. Ovšem pomohla by Verlit tato operace? Jak by Verlit postupovala, kdyby chtěla dělit 3, tedy příklad: (12/3) Verlit: Prosím o vydělení tvým způsobem.

Hallorn, vloženo 00:09:08  27. 02. 2010
	Aha, no jo! Díky :-)

Orki, vloženo 23:55:18  26. 02. 2010
	dá se to ukázat na hyperbole, zjednodušeně 1/x Je vidět, že funkce není spojitá a není definována pro x=0 tzn, kdybys po ose y jel čím dál se k ní bude graf blížit, ale nikdy se jí nedotkne.

Zpět