 |
VÝVOJ SITUACE:
Dneškem jsme zahájili činnost dlouho dřímajícího hnutí odporu.
Mám na mysli u nás v práci.
Pořádáme tajné zasvěcovací semináře (většinou na wc), kde se snažíme osvětlit veškeré pomluvy kolující… kolem).
Zaujali jsme negativní postoj k práci, která je nám předkládána na přeskáčku, takže tím pádem nejsme schopni optimálně pracovat. Náplň si tedy přizpůsobujeme dle potřeb. Výsledek je stejný – furt makáme jako kreténi, akorát teď z toho máme větší radost.
Vyslali jsme několik špionů – analytiků do skladu, kde zjišťujeme, na jak dlouho nám práce vydrží. Plánujeme seznam k možnému, rychlejšímu objednání.
Velmi rádi sabotujeme rekreační aktivity nepřátelské strany, zejména svačinu, kde efektivně likvidujeme snahy používat elektrospotřebiče. Elektrikář je na naší straně, a tak jističe sem tam vypadnou a kávy a čaje se vaří dvacet minut.
Dnes jsem nebojácně a bez předsudků snědla nepřátelský bramborák. Byl velmi chutný, mírně neslaný a téměř bez česneku, ale jsem tolerantní a hodlám jeho tvůrci nedokonalost odpustit.
Naopak jsem přesvědčena, že pokud se přidá k nám, veškeré znalosti rázem doplní.
Vrcholem dne pak byla konfrontace velitelky nepřátelské strany v otevřeném monologu poté, co mne ráno veřejně a hanebně slovně napadla. Mluvila jsem jen já, ona čučela jak sůva. Poté si šla stěžovat nadřízeným, kteří nehnuli ani brvou.
Závěrem jsem vyvodila, že buď pochopili, že si děláme prdel, nebo jsou úplně tupí. Ovšem reakce nepřátelské velitelky překvapila. Jsem odhodlaná zkoumat její pohnutky, rozebrat její osobnost a… však ona nakonec konvertuje… muhehehehe! |
