Místnost

Diskuse o nekonečně inteligentních věcech

Místnost má od 19:16:41  13. 06. 2002 pronajatou sekol. Spolusprávce: TŘI141592653589793238462643383.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

Felix, vloženo 20:30:06  11. 06. 2009

Pokud to bereš, Nimdrit, osobně, zrovna ty nejsi osobnost, kterou by bylo jednoduché zaškatulkovat. A jakákoliv užší škatulka by nebyla ani přínosná - ale obecné by se určitě najít daly. Pokud tedy mluvíme o škatulkování osobností, jak jinak se chcete vyznat ve společenských vztazích (např v práci) a rachle se s prostředím zžít, pokud byste si lidi kolems ebe nedali na čas do nějakých jednoduchých škatulek? Lenka přátelská, citlivá, veselá a zábavná, ženská až koketní, ráda pomáhá, nebo si nechá pomoct. Martin přátelskej, veselej, nic ho nerozhodí, nikdy si neřekne, když pomoc potřebuje, sám pomáhá ochotně. Jirka autonomní, rozvážný, plánující, spíš samotářský, má velmi nevšední až odlišný smysl pro humor (taktně řečeno), pomoc vždy odmítá, sám pomůže s malou ochotou. Jitka je precizní, věcná, neosobní, stručná, pracovitá, spěchající. Pomoc a spolupráci vysvětluje příliš stručně, šetří komunikací, nebo radši rovnou odmítá. Sama pomůže velmi ukráceně. Jak bych jinak s kolegy vyšel, nemít je zaškatulkované?

Felix, vloženo 20:15:01  11. 06. 2009

škatulkování má mnoho výhod a je třeba ono termín "škatulkování" zní hanlivě, ale jeho synonym je také "logické zařazení", "zorientování se" ... a orientovat se v něčem rozhodně špatné není jakmile odmítneš škatulkování jako celek, nepřímo tak rušíš jakékoliv popsání daných předmětů/lidí a nějaké logické chování podle toho. Nemůžeš říct, jestli je někdo pesimista (protože někdy je třeba veselý, a při tom a tom by mohl být sskleslý i někdo jiný), nemůžeš říct, že je přírodovědně zaměřený (protože by to vbylo škatulkování, vždyť tahle a tahle část fyziky mu ani nejde), nemůžeš říct, že je levák (protože tuhle a tuhle činnost vykonává právě pravou rukou) Škatulky jsou a budou - neměly by se brát jako dogma - nemělo by zaškatulkování zůstávat neměnné - ale mělo by se podle nich rozhodovat.

Nimdrit, vloženo 17:55:20  11. 06. 2009

Nejvtipnější bylo, když nám na škole ještě na základce dělali testy IQ a obecných studijních předpokladů. Milá stará paní z té instituce mi pak vysvětlovala tu křivku a s očima až navrch hlavy debatovala s mým otcem o mé tzv. "psychické vyspělosti a samostatnosti srovnatelné s člověkem ve věku od 18 do 25 let". V duchu jsem se opravdu smála... Tohle je jedna z věcí, které mi zkrátka vadí na západní psychologii - škatulkování, tendence všechno analyzovat a pojmenovávat. Jsou zkrátka věci, na které nálepky nestačí, a stejně vždycky narazí člověk na něco, co se škatulkám vymyká. Říká se tomu vývoj. V tom případě nechápu, proč je vůbec zavádět... Je to jen slovní měření bez centimetrů a přesných jednotek.

Iwo Olorin, vloženo 10:39:32  10. 06. 2009
	Takže když věčně myslím jenom na to jedno, dokážu všechno? :-D Ale jinak taky myslím, že to měření IQ a IQ jako takové jsou... -jak to říct- příliš uměle vykonstruované, než aby mohly vypovídat něco obecně platného.

Fionor, vloženo 08:53:06  10. 06. 2009

Vever, Orki: Relaxace a nemyšlení? pozvěte si zkušené zenové mnichy, ti to dokáží. Tvrdí se, že kdo dokáže myslet jednu jedinou minutu myslet na jednu jedinou věc, aniž by jeho myšlenky zakolísaly, dokáže cokoliv. Tudy cesta nevede, prosím. Celkově je celá instituce IQ k ničemu, stejně jako snahy o měření. Je to snaha katalogizovat něco, co se tomu vzpírá - přirovnal bych to ke snaze číselně vyjádřit evoluci nebo předvídání neuspořádaného pohybu molekul na několik hodin dopředu. Teoreticky to je možné, ale v praxi dostanem jen ta čísla, která do toho vložíme.

Vever, vloženo 00:07:13  10. 06. 2009
	Když je člověk v klidu a na nic nemyslí...Kdy se vám naposledy podařilo na nic nemyslet? Já obvykle dřív usnu.

Orki, vloženo 23:28:59  09. 06. 2009

Jo, taky to bylo v nějakých "elektrotechnických zajímavostech", fakt spíš hračka, než cokoliv jinýho, a právě že ten úkol by měl bejt tak náročnej, aby ho subjekt nezvlád dodělat, ale byl blízko (asi kvůli možný ztrátě motivace a snahy) pak měl mozek asi zabírat nejvíc. Ale jde o to, že nebyl danej typ problému, jen požadavek na to maximální vypětí a porovnání se stavem relaxovanosti, a to by dle mýho mohlo naznačit alespoň cestu k objektivnímu testování iq.

Felix, vloženo 23:18:43  09. 06. 2009

Obávám se, že tebou popsané zařízení, Orki, by spíš mohlo měřit elektrický výkon mozku, resp jeho magnetické projevy. Nikde není dokázáno, že to souvisí s informačním výkonem a jeho bezchybností. řeknu-li to lidově: někomu se po předložení těžkého úkolu začlo z hlavy doslova kouřit, přitom vymýšlel békoviny. JIný po ukončení relaxace mrknul na úkol a měl ho hotový, přitom vnejší projevy jeho mozku mohly být nižší. Stejně jako se rychlot počítačů dá nejlépe otestovat jejich zatížením procesy.

Orki, vloženo 21:51:11  09. 06. 2009

Kdysi jsem narazil na návod na jednoduchý zařízení, který se nasadilo na hlavu a něco měřilo. Mělo se změřit, když byl člověk v klidu a na nic nemyslel (twmná místnost, relaxace) a pak naopak při řešení problému na hranici zvládnutelnosti. Rozdíl těhle hodnat pak má vyjadřovat výkon mozku. Tohle zařízení bylo fakt primitivní a působilo trošku nebezpečně (elektrody na vyholených místech na hlavě) a poskytovalo prý jen orientační informaci spíš srovnávacího charakteru, nicméně myslim, že podobnej způsob by moh existovat a fungovat.

Zitra2, vloženo 08:49:41  09. 06. 2009

Citace: "An intelligence quotient, or IQ, is a score derived from one of several different standardized tests attempting to measure intelligence. The term "IQ," from the German Intelligenz-Quotient, was coined by the German psychologist William Stern in 1912 as a proposed method of scoring early modern children's intelligence tests such as those developed by Alfred Binet and Théodore Simon in the early 20th Century.[1] Although the term "IQ" is still in common use, the scoring of modern IQ tests such as the Wechsler Adult Intelligence Scale is now based on a projection of the subject's measured rank on the Gaussian bell curve with a center value (average IQ) of 100, and a standard deviation of 15, although different tests may have different standard deviations." [wikipedia] Odtud tedy: IQ vždy mělo sloužit pouze jako měřítko pro určitý tip testů, nedá se tedy říct, že by IQ mělo vyjadřovat něco jiného, obecně je známo, že měří pouze jeden druh inteligence a název je spíše historický. Jaký myslíte, že by byl správný název pro současné IQ? Něco jako logicko-orientační IQ? Test je standardizován na danou populaci na rozložení dovedností v ní, tedy je jasné, že civilizace s jiným uvažováním v něm dopadnou špatně, ale to se dle mě nedá považovat za chybu, protože nemůžeš test standardizovat pro všechny skupiny současně, tím by se sice zvýšila základna možných respondentů, ale snížila vypovídací schopnost a dramaticky by taky rostla délka testu. No a to, že se někdo zlepší v testu Inteligence, to jen dělá podvod sám na sebe, standardní testy mají omezení na to jak často by se měli podstupovat. Podobného zlepšení, by člověk cvičením dosáhl u všech tipů inteligence, včetně schopnosti rozlišovat tóny.

Vever, vloženo 00:10:00  09. 06. 2009
	Jo, to takhle měřili IQ americkým přistěhovalcům. A vyšlo jim - dle tehdejšího očekávání - že černoši jsou úplně blbí. Protože používali úplně stejný test bez ohledu na to, jestli dotyčný přijel z Evropy, Asie nebo odněkud z afrického pralesa, kde v životě neviděl pravý úhel.

Felix, vloženo 11:16:07  08. 06. 2009

Mimochodem, co vy a TESTY INTELIGENCE? citace: "Běžná představa o významu inteligenčních testů není úplně přesná. Tyto testy – podobně jako testy zaměřené na jiné stránky psychiky, např. emocionalitu, kreativitu, představivost atd. – byly vytvářeny za konkrétním účelem a především pro klinickou nebo personalistickou praxi. Zvláště v klinické praxi jsou neocenitelným pomocníkem. Na druhou stranu si je třeba uvědomit, že každý inteligenční test je populačně specifický a dále že měří jen něco z toho, co lze považovat za inteligenci jako takovou. Použití testu IQ, vytvořeného na populaci Američanů evropského původu a ověřeného pomocí statistických metod na vysokou reliabilitu (spolehlivost), u populace jiné (např. u sociálně odlišných Američanů afrického původu) není úplně korektní (čili „košer“, použil-li bych termín z židovské kultury, která pana Bakaláře tolik irituje). Proto lze v odborné literatuře nalézt mnohá data „dokazující“ rozdíly v inteligenci mezi populacemi, skupinami (resp. rasami ve slovníku starší, typologicky zaměřené, antropologie či folk psychologie nebo rasisticky orientovaných přístupů). Lze také uspořádat výzkum tak (a nemusí se jednat o podvod), abych takové rozdíly zjistil a aby byly při použití dostatečně velkého souboru jedinců i tzv. statisticky významné. Navíc takové rozdíly mezi populacemi pro jednotlivé testy bezesporu skutečně existují. Zásadní otázka však je, co vlastně zjištěním těchto rozdílů evidujeme. A dále, jak je interpretujeme." Já mám taky pocit, že test úzce zaměřený uspořádání číselných řad, přiřazování skupin významů slov, a kombinování složených obrazců - zdaleka neměří širokou škálu intelektuálních schopností, kterou má IQ vyjadřovat. Nejsou vlastně současné IQ testy špatně? Co je to vlastně "mít hudební hluch"? Má takový člověk fyziologicky špatné uši resp. jejich nerovové napojení, nebo prostě postrádá intelektuální schopnost pracovat s různími frekvencemi zvuků? Proč nepozná, jestli se dva různé zvuky liší o tón nebo o dva? Proč se dají současné IQ testy naučit y zlepšit se v nich o až 20%, pokud je vyplňujete často? Budem někdy umět měřit skutečné IQ a né ten paskvil, který měříme teď?

Hallorn, vloženo 23:28:20  30. 05. 2009
	To je fakt, no. Ty bubliny by v tom mohly nadělat o poznání větší remazury než tepelná roztažnost :-) To tu máme bystrých taverníků! Gratuluji přítomným!

Petd, vloženo 13:42:58  29. 05. 2009
	No taky to může být tím, že v převařené vodě nejsou ropuštěné plyny narozdíl od nepřevřené.

Orki, vloženo 09:58:49  29. 05. 2009
	Jo, ten kontakt prostředí sem měl na mysli, i když koukam, že sem to nakonec nějak nenapsal..

Cemendriel, vloženo 09:54:12  29. 05. 2009
	Možná by to mohlo být i kontaktem dvou prostředí - kdy studená voda dopadá na studený hrnek nebo teplá voda dopadá na studený hrnek. Možná bys měl ještě vyzkoušet, jak je to při kontaktu opačných prostředí a to teplého hrnku s různě teplou vodou. A ano hustota se s rostoucí teplotou zmenšuje a objem zvětšuje.

Orki, vloženo 20:41:17  27. 05. 2009
	Řek bych, že hustota se může projevit + možná ve vodě vařící, nebo blízko varu budou vznikat bubliny, nebo tak něco by mohla dělat při lití.. co?

Hallorn, vloženo 20:07:56  27. 05. 2009
	Zkoušels to taky? Co by mohlo být příčinou? Změna hustoty třeba? Jak se mění hustota vody v závislosti na tteplotě? (jo, su ostuda, a línej si to zpočítat sám)

Felix, vloženo 09:04:54  26. 05. 2009
	Gratuluji, Halle! Jen tak dál...

Hallorn, vloženo 22:53:36  25. 05. 2009
	Domnívám se, že lze rozpoznat poměrně spolehlivě zvuk tekoucí horké/studené vody z konvice do hrnku. Horká má hlubší a jakoby "sametovější" zvuk (nevím jak to popsat). Zatímco studená jakoby "zvoní". Pod pojmem horká voda myslím takovou, která právě prošla varem. Popisuju to jako výsledek řady experimentů se stejnou konvicí a stejným hrnkem.

Zpět