 |
No jasně, že i jako vzdělaný člověk můžeš skončit jako brigádník ve skladu, ale pokud máš určitý rozhled, tak tu zkušenost umíš trochu jinak zpracovat.
Potíž je, že těch vzdělaných mladých s rozhledem není dost, aby vyvážili "ty druhé" a zároveň se naše společnost pusunula hodně k individualistickémuz přístupu, takže se málokdo "obětuje", aby se nějak angažoval.
Už jsem o tom kdysi mluvila, nevím jestli na Taverně nebo naživo, ale v jedné zajímavé studii se mluvilo tom, že lidem dnes chybí pocit sounáležitosti.
Někteří se stěhují na vesnici a doufají, že se tím k tomu starému způsobu života vrátí, ale podle té studie je kořen v tom, že už se vzájemně nepotřebujeme (pro přežití nebo alespoň pro kvalitní život).
Komunita vzniká tam, kde funguje ta nutnost vzájemně spolupracovat. V dnešní společnosti může klidně zcela osamělý jedinec prožít naprosto bezproblémový život. Nakoupí v obchodu, opraváře si objedná, rande si zařídí po internetu, na film koukne na Netflixu...kromě toho, že potřebuje peníze /a kvalita jeho života závisí na jejich množství/, jinak není závislý vůbec na nikom.
Jelikož se tenhle trend jen prohlubuje (a aby nedošlo k mýlce, tak jako introvert jsem s ním velmi spokojená :-), myslím, že šance, že lidé budou opět ochotni dělat něco pro dobro celku i za cenu, že je to pro ně nepohodlné nebo to znamená úplně se vzdát něčeho ve svém životě, případně celého života jako takového, tedy že ta šance je mizivá.
Což otevírá obrovský prostor pro ty, kdo nemají skrupule a bez jakýchkoli předpokladů nebo schopností a hlavně bez jakýchkoli zábran, se vrhnou po té uvolněné a nikým nechallengované (sorry, český výraz mi chybí) moci.
Nicméně, jelikož jsem optimista, tak ono to časem k nějakému novému společenskému modelu dospěje. Jenom teď zrovna holt žijeme na té hraně, kdy to nebude nějakou dobu moc příjemné, řekla bych. |
Vítejte v Denním věštci!