|
Aes: Myslím, že v konkrétním případě řízku - kdybys ho k tomu nutila, bylo by to obtěžování, ale pouze v případě, že by šlo o tvého zaměstnance nebo byl v pozici závislosti/podřízenosti (vězeň, pacient, uprchlický tábor apod.), kde se předpokládá, že má sníženou možnost volby.
Jinak každý zákon je už v principu omezení volného rozhodování.
Takže je sice pocitově přirozené argumentovat např. "je to tvoje věc, komu to dáš", ale tak to nefunguje. Pokud zákon zakáže krádeže, nemůžeš argumentovat, že osobně nepovažuješ za krádež, když něco vezmeš v práci. Nebo když je ten druhý bohatý a nebude mu to chybět. Nebo když to víc potřebuješ...atd. Okolnosti může posuzovat soud jako polehčující, ale pořád se nelze vyhnout aplikaci zákona.
U diskriminace je to stejné. Nemůžeš se odvolávat na to, že jsou ti všichni černoši nesympatičtí, že ti posledně Ukrajinci zničili sporák atd., protože tvoje právo volného nakládání s tvým majetkem je omezeno zákonem, který musíš respektovat.
Osobní hranice a jak hodně se ztotožňuje s tím, jak je nastavená zákonná hranice, se u různých lidí liší - a pak jsme zpátky u té možnosti ovlivnit, jaké zákona (= jaká omezení) máme. |