 |
Tak jsem přes víkend usilovně dumala a zvažovala všechna pro a proti a došla jsem k následujícímu:
Velký taverní výlet udělat až v PŘÍŠTÍM roce.
Omlouvám se všem natěšeným a doufám, že nebudete extrémně moc zklamaní. Bylo to těžké rozhodování, ale trochu jsem podcenila zájem, dobu, která je třeba na odkomunikování, domluvu a zařízení výletu a také některé další aspekty takové výpravy.
Co mě k tomu vedlo:
- hodně zájemců, jejichž účast by byla moc fajn, ale letošní termín jim nevyhovuje. Jelikož je nepravděpodobné, že by bylo reálné podobnou monstr-akci opakovat vícekrát za sebou, byla by velká škoda se připravit o takovou milou společnost skvělých Taverníků (to je ten nejhlavnější důvod)
- přehodnocení optimálního počtu lidí.
Původně jsem neměla představu o tom, pro kolik lidí to může být reálné a počítala jsem spíš s malou skupinkou. Teď se zdá, že bychom hladce dali v lepším termínu dohromady tři, možná i čtyři auta. Tím by se opravdu významně zvětšila variabilita programu. Týden je přece jen něco jiného než pár dní na VCS, kde je spousta variant toho, co dělat a nikdo nezávisí na nikom druhém.
V případě pouhých dvou aut je ale volba a variabilita velmi výrazně omezena. V podstatě přichází v úvahu jen verze "školní výlet" - tj. všichni spolu anebo dva paralelní cíle, pro jejichž návštěvu se ale musí skupina rozdělit na dvě stejně velké skupiny, aby se vešli do aut. (Tudíž padá verze "šest lidí chce sem a tři tam"). Sice věřím, že bychom se dohodli, ale riziko, že někdo bude nucen se přizpůsobit častěji, než by se mu líbilo, je velké a mě by hrozně mrzelo, kdyby se součástí výletu stal i pocit "když já chtěl(a) tam a tam a nepovedlo se to."
Pokud bude napřesrok víc aut/řidičů, možné varianty programu stoupnou geometrickou řadou.
- pak tu jsou čistě praktické otázky
Tři měsíce dopředu je relativně pozdě na opravdu pěkné objekty. Největší výběr je samozřejmě těch malých, velkých je podstatně méně a květen je populární měsíc. Napřesrok, když začneme s domlouváním dříve, bychom měli mít větší výběr. Zapomněla jsem také vzít v úvahu, že při větším počtu účastníků bude nutné pro rezervaci letenek, ubytování a aut více lidí s platební kartou. Např. půjčovny aut mají velmi nerady, když kartou ručí někdo jiný než řidič. Opět něco, se se jistě dá pořešit, ale chce to čas a domluvu.
Takže když jsem to všechno několikrát obrátila nalíc a narub, vyšlo mi z toho to rozhodnutí o příštím roce. V úvahu přichází buď duben (před zkouškovým) nebo září.
Já vím, asi to zbytečně moc řeším, ale znáte mě. Anglie je pro mě srdeční záležitost a při organizaci takového výletu cítím obrovský závazek a osobní odpovědnost za to, že bude každý stejně nadšený jako já. Ještě jednou se omlouvám zklamaným a my to tam letos se seniorkami ještě jednou okoukneme a napřesrok: „This ,my friends, will be a trip to remember“, abych parafrázovala Bilba :-) |
Cesta jde pořád dál a dál, kupředu, pryč jde od mých vrat.