Místnost

Cestování a památky

Cesta jde pořád dál a dál, kupředu, pryč jde od mých vrat. Daleko už mi utekla a musím za ní pospíchat. Na lehkých nohou dám se vést až k cestě větší, nežli znám, tam, kde se stýká mnoho cest. A potom kam? To nevím sám. Nejen hobiti mají rádi mapy a delší (většinou neočekávané) procházky a proto je zde pro vás zdejší místnost. Jak těžký batoh by se měl člověk s sebou vzít? Jak si naplánovat dovolenou? Jak správně číst turistické průvodce? Jestli máte s cestováním nějaké zkušenosti, podělte se o ně s ostatními! Místnost má od 10:48:02  07. 05. 2003 pronajatou toomz

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

Skritek, vloženo 14:55:12  14. 11. 2010
	Jéééé, Zlatá pagoda v Kjótu, tam jsme také byli :-) A Tichý oceán, následuje dlouhý povzdech, jop, bylo tam překrásně :-) Přál bych si ještě jednou se do Japonska vrátit, zvláště Osaki a Ise.

toomz, vloženo 13:00:15  14. 11. 2010
	Dobrej tip! Pro mě teda nepoužitelnej, ale - dobrej tip :) Já bych ty tvoje nehty přirovnal k botám. Nejlepší pocit z cestování mám, když mám čistý, vypucovaný boty. Není to tolik vidět navenek, ale pro vnitřní pocit je to fakt k nezaplacení :)

Isanan, vloženo 12:40:04  14. 11. 2010

Taky jsem si do Indie vzala velké balení vlhčených ubrousků ... nakonec mi vyschly, protože jsem je skoro nepoužívala. Asi jsem tam fakt načichla tim jejich indicismem, že jsem na čistotu rukou úplně dlabala. Ale jednu libůstku mám - nevhodnou teda pro pány - lak na nehty. Když cestuju jako backpacker, tak jsem pořád špinavá a nejvíc špíny ulpívá za nehty a přiznám se, že to mi vadí víc než cokoliv jiného, takže s sebou mám minimálně jednu lahvičku s lakem na nehty, popřípadě si koupím po cestě (když jsou nehty nalakované, tak ta špína není vidět). Nejoblíbenější jsem si pořídila v bombajském "metru" za celých deset rupií (samozřejmě usmlouváno z třiceti). Nalakované nehty jsou něco jako stopařův ručník. Můžete mít naprosto zašlé ošuntělé oblečení a k tomu chodit ve fake crocskách, ale když máte nalakované nehty, tak to hned vypadá, že zas až tak špinavý nejste. Když po dvou měsících Indie dorazíte ke spořádanému Couchsurf párečku, který se při pohledu na vás nejprve zděsí, koho si to k sobě nakvartýroval, tak vám nalakovné nehty prokážou úžasnou službu, neboť jim dojde, že úplný vágusové nejste. A při cestě letadlem si před letuškama taky nepřipadáte jako úplný špindíry :).

Mivka, vloženo 00:37:48  14. 11. 2010

Jo, ten Genevievin systém s taškou přes rameno používám taky. Na vlhčené ubrousky, lesky na rty a podobné nezbytnosti neustále zapomínám - zatím se mi daří s sebou neosit jenom dostatek kapesníků a v teplých obdobích ještě hřeben - ten sám o sobě není tak důležitý, ale mívám na něm cca pět gumiček a dvě velké spony, takže když někde chodím nebo prostě existuji na sluníčku, můžu si sepnout vlasy. Ono když je má člověk hodně tmavé, hodně, hodně husté a fakt dlouhé, má pak pocit, že má na hlavě, krku a zádech vlněnou deku. Výborně se mi osvědčil systém stálého vybavení krosny - víceméně ručník, spchový gel, pasta, kartáček na zuby, deodorant, hřeben. Takové ty věci, které často zapomínám a vždy potřebuji :)

Genevieve, vloženo 00:03:45  14. 11. 2010

toomz: tak to je boží. Přiznávám se, že systém ubrousků se osvědčil v Egyptě, kde jsme si třeba na trhu dali takové zvláštní a trošku pochybné ovoce, které bylo výborné! Doteď netuším, co to bylo, ale bylo to úžasné a taky to úžasně upatlalo ruce. A já jsem udělala kouzlo a všichni byli zachránění :-) Kufr na kolečkách se osvědčil i v cestách na kolej. Vejde se do něj víc než do krosny, nebolí z něj záda a je poměrně skladnější. Takže když potřebuju něco přestěhovat, beru kufřík. Systém tašek mě nenapadl, chytré. Já jsem si třeba, za všechno to cestování, oblíbila systém malé příruční taštičky přes rameno, do které se vejde menší kniha, mobil, doklady, klíče a peníze, ubrousky, léky a ta věc na rty. Tu si hodím přes rameno, přes to batoh, takže mi to nikdo nemůže ukrást. Já se zároveń vždy velmi jednoduše, bez sundavání zavazadla z ramenou, dostanu k penězům, dokladům nebo tak něco. Když někde nechám batoh, tak mám ještě pořád malou taštičku na výlety. Prostě pohoda.

toomz, vloženo 21:18:48  13. 11. 2010

Jinak já pokračuju úspěšně ve zdokonalování-se v balení a cestování. Jelikož jsem pochopil, že moje povolání obnáší, že budu celý život na cestách, dělám si z cestování hru :) Určitě máte taky nějaké svoje vychytávky, ale já mám radost z těch svých, které postupně objevuju :) Tak třeba cesta do Itálie před pár lety. Vedro. Dusno. Pořád nutnost mýt ruce. Tam mě to napadlo - od té doby s sebou nosím pokaždý vlhčený ubrousky. Už mi mnohokrát zachránily život. (Nebo aspoň ušetřily tu vždy nutnou cestu na WC si umýt ruce, když si člověk chce dát jabko.) Nebo třeba systém zavazadel. Nechápu, jak jsem mohl někdy cestovat s kufrem bez koleček :) Ale třeba až po letech jsem pochopil, na co jsou takové ty "zbytečné" z obou stran otevřené kapsy na zádech tašek přes rameno - na letišti nebo prostě kdekoliv tu tašku zaháknete za držadlo kufru. Jak jednoduché! (Tuhle vychytávku teda ještě nemám, ale do Vánoc jí odškrtnu :) A co teprv systém balení! Začínám objevovat systém obalů, tašek, který vám vycpe kufr a vy v něm pak máte pořádek. Vlastně spoustu věcí člověk odkouká od jiných lidí. Ale nejlepší na téhle hře je to, že kadždý je jiný a každý má jiné potřeby. Takže neexistuje jednoduchý návod, jak si zpříjemnit cestování, který by vyšel třeba v časopisu Blesk.

toomz, vloženo 21:11:24  13. 11. 2010
	Myslím to tak, že jsem to všechno zkouknul a ani chvíli nemyslel na to, že bych to nezkouknul. :)

Lory, vloženo 19:17:49  13. 11. 2010
	Děkuju :) toomz: a to myslíš spíše co se týče formy, nebo obsahu? :)

toomz, vloženo 16:11:21  13. 11. 2010
	Teda fakt dolů klobouk, takové fotky bych od tebe nečekal (pěkné! :)

Nimitz, vloženo 15:20:09  13. 11. 2010
	Pěkná fotoreportáž!

Lory, vloženo 11:13:43  13. 11. 2010
	DALŠÍ A POSLEDNÍ FOTKY Z JAPONSKA Citronovník Naše šatna Sopka nad Nagasaki U Tichého oceánu. Zpáteční let (nad Jižní Koreou)

Lory, vloženo 10:56:39  13. 11. 2010
	Takhle nás přivítal nejlepší Japonský sbor :) Samurajská zahrada... ... a pravý samurajský dům. (Nebo aspoň v minulosti). Nagasaki má docela štěstí... V letech 1990-1996 tam stékala láva ze sobky a zaplavila nějaké domy jako v Pompejích. Naštěstí všichni obyvatelé měli čas svá obydlí opustit. Pavouček :) Vyfotit jsem se ho odvážila, ale kdyby to na mě vlezlo... :D

Lory, vloženo 10:38:05  13. 11. 2010
	Ohledně jídla na nás většinou moc nešetřili a dávali nám své speciality. Ukázka z bohoslužby Bambus Vnitrostátní let z Tokia na jih Japonska. Z okna je trochu vidět i opar nad městem.

Lory, vloženo 10:25:17  13. 11. 2010

Běžný dětský pokoj. A podobně to tam vypadá i v hotelech, takže jsme tak spali dost často, ale je to celkem pohodlné :) Byla jsem přítomna na oslavě narozenin jedné holčičky. Předtím jsme si v cukrárně každý vybral část dortu, jakou chtěl, a pak se to dalo dohromady. Když se ty kufry nevešly dolu, musely nahoru. Zrovna v den, co jsme často vystupovali. Tak si zkuste domyslet, jakým způsobem jsme to prováděli :) V chrámu jsme si mohli zakoupit lísteček s naší budoucností. Pokud se prý člověku nelíbí, může je pověsit na ty stromky a modlit se, aby se nevyplnila. Zlatý pavilon! Jedno z nejkrásnějších míst, co jsem kdy viděla! Japonské moře. Docela to tam foukalo, byly pěkné vlny :)

Lory, vloženo 10:01:42  13. 11. 2010

JAPAN 2010 Vrcholky hor vystupující nad mraky... Čína. Dívky v kimonech tam už nebývají vidět moc často, ale i to se může někdy stát :). Chrám Senzódži v Tokiu. Obchodní čtvrť Ginza Tokyo Tower. Kopie Eiffelovky. Ale výhled z ní byl nádherný! Hřbitov nenarozených dětí. Rodiče věří, že jejich děti stále žijí, proto se tam o ně chodí starat (třeba právě tak, že dávají soškám čepičky, aby dětem nebyla zima...) Muž sedící vpředu je skladatel Yukitake Nakamura. Fotka byla pořízena po koncertě (kde jsme zpívali společně s japonským sborem) při příležitosti křtu jeho desky Věčná duha, kterou náš sbor natočil. Protože je to jeden z mých nejoblíbenějších skladatelů, je pro mě velkou ctí, že jsem si s ním mohla osobně podat ruku! Každý z nás od něj dostal další jeho desku a malé děti nám zahráli na housle Largo od Dvořáka. Ten večer byl nezapomenutelný!

verlit, vloženo 12:56:50  07. 11. 2010
	http://ona.idnes.cz/kazdy-cestovatel-je-trochu-za-blbecka-rika-spisovatelka-milena-holcova-1ms-/spolecnost.asp?c=A101105_154749_spolecnost_job Stojijó a čumijó :-)) Paní je pěkný číslo!

Silmarien, vloženo 00:57:28  06. 10. 2010
	Navrátená z Ríma. Mŕtva. Z plánu nesplnený Capitol a Piazza del Popolo, nad plán pár vecí, s ktorými sme nerátali. Milujem bratislavskú MHD a ospravedlňujem sa BA dopravnému podniku - máme dokonale organizovanú dopravu. Zbožňujem rímske busy 492, 135 a 40. Zdá sa mi až nemiestne, koľko sa im tam povaľuje pamiatok :p

Marcus m, vloženo 22:59:53  01. 10. 2010
	Sil: to je dobrý plán. Pokud v neděli budete mít ještě energii, doporučuji (pokud to už přímo neplánujete) i Musei Capitolini, když nic jiného, tak sbírka antických soch je tam docela imposantní....a je tam taky pěkný výhled na Forum z té terasy pod palácem obráceným proti Foru. A na webu mají i pár obstojných audioguides.

Silmarien, vloženo 22:14:19  01. 10. 2010
	Ale čo, my nemáme žiadny náročný plán:)) V sobotu Villa Borghese, Piazza del Popolo, španielske schody a fontána di Trevi, v nedeľu Koloseum, Forum Romanum, Palatin a Capitol, v pondelok Vatikán a utorok Piazza Navona, Pantheon a anjelský hrad:)

Marcus m, vloženo 21:22:12  01. 10. 2010
	Tak šťastnou cestu a dobře si to užijte....a čtyři dny? To je fakt na kulturní jogging;), aneb s usilovnýmni turistickými pochody po Říme mám své zkušenosti ;)

Zpět