Místnost

Cestování a památky

Cesta jde pořád dál a dál, kupředu, pryč jde od mých vrat. Daleko už mi utekla a musím za ní pospíchat. Na lehkých nohou dám se vést až k cestě větší, nežli znám, tam, kde se stýká mnoho cest. A potom kam? To nevím sám. Nejen hobiti mají rádi mapy a delší (většinou neočekávané) procházky a proto je zde pro vás zdejší místnost. Jak těžký batoh by se měl člověk s sebou vzít? Jak si naplánovat dovolenou? Jak správně číst turistické průvodce? Jestli máte s cestováním nějaké zkušenosti, podělte se o ně s ostatními! Místnost má od 10:48:02  07. 05. 2003 pronajatou toomz

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

Agáve, vloženo 13:02:29  04. 06. 2010
	Čin: Mám pocit, že Václaváku je to možné taká zažít. Kdyby Tě to zajímalo, kouknu se po tom, četl jsem o tom reportáž v nedávném Koktejlu.

Skritek, vloženo 09:28:03  04. 06. 2010
	Činkapi: Zažít si na vlastní kůži čajový obřad, sen, který jsme si chtěli splnit, když už se dostaneme přímo do kolébky. Anežka našla na internetu čajový institut a muzeum blízko Osaki a domluvila malý kurz čajového obřadu (celý, sám o sobě je to běh na dlouho trať, letité studium).

Činkapi, vloženo 08:36:04  04. 06. 2010
	Jak se normální nevědomej Evropan dostane k čajovému obřadu?

Skritek, vloženo 23:35:31  03. 06. 2010
	Nemluvím o objevování v tamější samoobsluze a nákupním centru, co který pokrm je, jak chutnají ty a ty bonbony či chipsy :-) Tady například seženet v pet lahvích minerálku, v Japonsku různé čaje. A kvalitní :-) Různé ramen nudle, rybovité pokrmy či zákusky z rýže a rýžového těsta.

Skritek, vloženo 23:31:21  03. 06. 2010

Isanan: Shinkanzenem ne, využívali jsme metro-vlaky, limited expres a další druhy expresů, které se naskytli, tak trochu improvizace (mno, vůbec, ve všm možném jsme hodně improvizovali, nechali se vést fantasií a aktuální situací). Komunikace s japoncem v angličtině je tak trochu Babylón. Většinou neuměli, a když, spíše psali, než hovořili. Ovšem našli se i výjímky, dost často na informačních místech. Jinak to byla kombinace frází v japonštině, trochu z angličtiny a rukama, nohama. K jídlu, pokud byli v dané "hospůdce" obrázky, prostě se ukázalo na jídlo, jinak to byla tak trochu kryptologie, kdy Míša (holčina, která s námi jela a měla v Osace konferenci) znala některé symboly a uměla z nás nejlépe japonsky :-) Pokud třeba mladý klučina v obchodě nevěděl, jak se něco anglicky řekne, podal nám svůj mobil, který uměl přeložit anglicky mluvené slova o do japonštiny a vyřešeno. Čili opět improvizace :-) Snažili se a byl znát výrazná snaha se s námi domluvit, ikdyby byla jazyková bariéra sebevětší. Jsou to obdivuhodní lidé. Špatná zkušenost byla maximálně jedna, jinak v pohodě. Bydleli jsme v hostelu Raizan, jižně od centra Osaki. Vyšel nás nejlevněji a byli jsme s ním velmi spokojeni (příjemné prostředí, útulné pokoje po jedné či dvou ložích, popř. čistě v japonském stylu. Krom jedné španělské výpravy tam bylo klidno. Jinak, z masitých jídel, holky zkusili různé ryby a mořské všemožnosti. Já si vystačil s kuřecím a vepřovým masem :-) (chobotnice mi nepřišla na chuť). Toto v kombinaci s nudlemi či rýží, zeleninou, řasami a semtam těstíčkem. Jelikož jsme bývali většinu dne na nohách, řešili jsme přes den jídlo prostřednictvím onigiri (trojhránek z rýže zabalený v řasách a uprostřed bývalo nějaké maso), navečer v některé hospůdce jsme si dali něco většího. A koho jsme potkali? Na bleším trhu ukrajinku, která tam žila a zásobila nás buchtami :-) Na čajovém obřadě se 2 japonkami, které byly nadšené z naší snahy dodržet čajovou tradici. Různé lidi, osoby, až se člověku hlava zatočí. Nemluvě o úžasné japonské cukrářské babičce, která dělala skvělé palačinky a čajovou zmrzlinu :-P Říkal jsem si, že nás tahle cesta svým způsobem pozmění. Netušil jsem, že až tak :-)

Isanan, vloženo 22:56:37  03. 06. 2010
	Skritku, skvělé! Jak jste cestovali? Shinkanzenem? Jak jste se domlouvali? Jak jste bydleli? Co jste jedli? Koho jste potkali? Jsem (jsme) jedno velký ucho!

Skritek, vloženo 22:18:37  03. 06. 2010
	Pár fotek aneb pohledy z našich cest po Osace, Kjótu, Kansai, Naře a Ise, některé s popisky: Jak to děláš, Felixi? :-) malí bojovníci pod vedením svého mistra, škola/akademie u Osackého hradu lesy na hoře Hiai čajový obřad (pro mě nepopsatelná zkušenost, stejně jako např. brodění se na pobřeží Tichého oceánu) Útes Manželé

Ginny, vloženo 09:20:41  03. 06. 2010
	Mááámíííí, já ci taky dráčka na domeček! Ten je úžasnej!

Činkapi, vloženo 14:14:45  02. 06. 2010
	Jsem to brala odshora a říkám si, to je divný, v Japonsku a úplně evropský orloj... :-)

Skritek, vloženo 12:06:13  02. 06. 2010
	Dostalo mě, uprostřed města mají obrovský povědomý kruh. Hvězdná brána v centru ;-)? Bohužel se mi nevešla do záběru :-) Pokračování příště (aneb hurá do Osaki, s mezipřistáním v Dubaji)...

Skritek, vloženo 12:04:36  02. 06. 2010
	Ahoj, Mnichove. Na brzkou shledanou, Budějky.

Skritek, vloženo 12:03:48  02. 06. 2010

Skritek, vloženo 12:03:12  02. 06. 2010
	Jeden plazící se dráček pro Toshira:

Skritek, vloženo 12:02:29  02. 06. 2010

Skritek, vloženo 12:01:58  02. 06. 2010
	Jedna městská veverka, která nás sledovala :-) Centrum:

Skritek, vloženo 12:00:11  02. 06. 2010

Osaka - Cesta tam a zase zpátky Když jsem před 2 měsíci řekl rodině, přátelům, kamarádům a kolegům, že v polovině května vyrážím do Osaki, padalo různé reakce. Brácha: "Tyyy jo, můžu to říct všem lidem co znám?" Babi spráskla ruce: "Jéééé, do Japonska. Přivezl bys mi prosím paraple?" Anežčin táta: "Do Japonska? A co tam budete dělat?" Tom, můj šéf v práci: "A hlavně nezapomeň v Japonsku při odbavení říci to nejdůležitější slovo. Jakuza." Můj zubař: "A co tam? To tam letíte s tím svým divadelním souborem něco zahrát?" Bára, bývalá kolegyně z práce a kamarádka: "A jestli se vrátíte, koukej si mě nepřát. Tohle je šance!" Tu neděli, 16. května, jsme vyjížděli z Prahy pět minut před půlnocí Student agency busem do Mnichova. Cesta, během které nebyla šance se ani na pár minut prospat, protože na českých i německých hranicích nás stavěla kontrola (zarážející bylo, že německá strana měla dva policisty oblečené civilně, žádný policejní/pohraniční oblek, jeden držel baterku a s omluvným gestem, že nás musí kontrolovat, proběhli busem a zase zpět) a pár nečekaných šoků ze strany spolucestujících, jinak proběhla normálně. Přiznám se, že mě to vrátilo do vzpomínek těsně po revoluci a říkám si, k čemu ten Schengengenský pohyb je, když vše je stejné, jako za starých časů. Do Mnichova jsme dorazili kolem půl šesté ráno a letadlo nám mělo letět až někdy kolem 15:40. Spousta času na prohlídku centra města. Takže jsem nafotil pár snímků, které bych semka chtěl dát. Narazil jsem na tamější činoherní divadélko pro děti: Fantasy prodejna s věcmi pro RPG hráče aj. Brnění s Německou vlajkou a šálou týmu Bayern Mnichov, asi šprým majitele obchodu :-) Vůbec, Mnichov byl prosátý fanouškovstvím k fotbalu.

Qeril, vloženo 20:43:42  01. 06. 2010
	Ty fotky jsou neskutečný! Dara: Já letěla na občanku, protože v době, kdy Verlit rezervovala letenku, jsem pas nemohla najít. Potom jsem ho sice našla a vzala s sebou, ale nikde ho po mě nikdo nechtěl, když letenka patřila k té občance, že jo :-)

verlit, vloženo 20:03:03  01. 06. 2010
	Cornish pasties a tak podobně :-

Činkapi, vloženo 17:49:58  01. 06. 2010
	Mě strašně chutnaly takové ty plněné věci... jaksetosakrajmenovalo? :-)

šílená jana, vloženo 17:01:06  01. 06. 2010
	no restaurace jsou o mnoho dražší =)) obvykle za pizzu kolem 8liber ... vůbec celkově cca 10liber za jídlo plus pak pití =))

Zpět