 |
 From Auxerre
Jak jsem tu už říkal několikrát, poznávání cizích krajů se zájezdem znamená, že v některých případech toho uvidíte pramálo. Nejvíc to, přirozeně, člověka mrzí ve městech. Vůbec pokud jsou větší a od podívání zachovalejší. Což je, pokud jsem mohl vidět, v nejvyšší míře případ právě Auxerre. V každém případě jsem si za poklusu stihl všimnout, že kříženci mezi domovním znamením a vývěsním štítem se v tomhle kraji vyskytují v impozantním měřítku. Bohužel jsem neměl čas a příležitost zjistit, zda „U zlaté boty“ najdeme dnes spíš ševcovnu nebo nálevnu, osobně se kloním k druhé variantě, ale jak vidno bylo stejně zavřeno, takže od podívání jeden stejně nic nezjistí.
 From Auxerre
Jinak se, lákavé a malebné, centrum metropole Dolních Burgund pyšní také Hodinovou věží, čili jakýmsi místním orlojem.
 From Auxerre
Od podívání pěkný a zajímavý. Pokud by se vám chtělo podotknout, že to zas taková sláva není, budete na jedné straně mít jistě pravdu....
 From Auxerre
na druhé straně čtu, že Auxerre je dnes město o nějakých čtyřiceti tisících obyvatelích. Na naše poměry počítáno, solidní okresní město. Nu a nabízí se otázka, kolik bychom postavili do soutěže pěkně dochovaných okresních měst...orloj sem, orloj tam...
 From Auxerre
Inu tak....orloj sem, orloj tam...To proto, že katedrály sez důvodu elementární fair play do takového poměřování počítat nedají. Ta v Auxeere je zasvěcená sv. Štěpánovi, čili St Etienne. Možná jsem to tu už povídal a možná víc než jednou. Ale při pohledu na tohle západní průčelí odpusťte případné opakování. Četl jsem nebo kdesi slyšel, čím to prý má být, že jsou západní průčelí tolika katedrál či basilik tak nápadně až křiklavě asymetrická. Jistěže člověka hnedle napadne: došly peníze, umřel donátor, přišla válka, mor a bída s nouzí. Nu to by nesporně ledacos vysvětlilo, nicméně pokud jde o stavby tak rozsáhlé a pověstně věkovité pokud jde o o termín dokončení, není to asi vysvětlení ani úplné ani dostačující. I kdyby to byla jen zbožná lež umožňují ušetřit rodu či dynastii donátora kasu a zachovat tvář, přece jen odpovídá jak duchu své doby, tak jakési pokoře, které se čeleď architektonická od té doby nesmírně vzdálila....někdy ke své vlastní škodě. Nu oč tedy mělo jit? O to, že tvůrci právě západním průčelím jaksi předznačili své dílo, jinak plné krásy, pestrosti a smělosti, známkou nedokonalosti jako projevem pokory před Stvořitelem. Jisté je jedno. Procházka každou druhou katedrálou vám ukáže, že to bylo dílo lidí věci znalých, sebevědomých, hravých, ba smělých neřku-li drzých. Stejně tak je zřejmé, že i když pro ně západní průčelí bylo nesporně vývěsním štítem jejich díla, často tam přece jen ten letmý úklon hlavou, či pokleknutí před Tvůrcem Všehomíra udělali.....jen ovšem proto, aby z té katedrály udělali svůj obraz světa se všelijakými bizarnostmi, které jsme viděli a ještě samozřejmě uvidíme i odsud.
 From Auxerre
Samozřejmě, pokora je jedna věc a řemeslná čest věc druhá. Nevím jak vy, ale já mívám při pohledu na vrcholně gotická kamenická díla ať na portálech nebo na klenbách jakási dojem, že se nedívám ani tak na kamenickou jako spíš na krajkářskou práci.
 From Auxerre
tedy ona to samozřejmě poctivá práce s kamenem je člověk si skoro říká,že by měl vydržet nějakou tu půlhodinu před vchodem, aby si všechny ty scény náležitě prošel....Nu nevím jak vy, ale já to nakonec nedělám, ani když mě nehoní zájezdový poklus.
 From Auxerre
Uvnitř najdeme čistý, elegantní interiér, jeden z těch, který svým způsobem vysvětlují ona nedodělaná západní průčelí.
 From Auxerre
nu ale jak byste si už asi touhle dobou všímali sami, kamenické cechy si i v Auxerre prostě....hrály. Když se po těch kamenných hlavách podíváte, všimnete si, že na jednu očividnou světici, krále, královnu, nebo jinou váženou a počestnou osobu připadne jeden pitvor, pokud bychom se nakonec nedopočítali, že zrůdičky hrají lehkou přesilovku.
 From Auxerre
dalo by se možná říct, že nakoenc jeden neví, kdo tu je za šaška
 From Auxerre
případně jestli by se nedal vymyslet nějaký příběh o Andělíně princezně
 From Auxerre
a jejích žabích letech. Podotýkám, že pokud je vám hlava na krku milá, nezačínejte, vůbec před princeznami, s žerty na téma žába a a žabec. Princezny jsou za prvé vždy přesně tak akorát nladé a za druhé, pokud už je nějaká obojživelná epizoda postihla, řeči o žabcích by příslušnou Její Jasnost nemusely potěšit
 From Auxerre
Nemluvě samozřejmě o tom, že ve srovnání s princeznou je samozřejmě každý pouhý skřet. Mimochodem, taky máte dojem, že se snad uměním gotických kameníků inspirují i někteří vývojáři počítačových her a fantasy malíří? Já ted mám skoro dojem,že tenhleten rabiját jakoby zrovna z monitoru vypadl. A pak se divte, že se mluví o dlouhém středověku ;) |
Cesta jde pořád dál a dál, kupředu, pryč jde od mých vrat.