 |
 From Beaujolais country wineyards
Což si u toho běhání po vinicích, milé veve...chci říct dámy, a vážení pánové, odpočinout? Šálek kávy a sklenka vína by mohla přijít k duhu myslím. Jak vidíte v tomhle podniku vám je naservírují i s vyhlídkou. A protože nejsme doma, dokonce ani kopcovné s rozhledným platit nebudete a za šálek kávy a sklenku vína vám naúčtují nějaká tři eura. Inu jiný kraj, jiný mrav.
 From Beaujolais country wineyards
Ten kraj, stejně jako víno v té sklence. Jakož i milionech lahví ochutnávaných po celém světě, se jmenuje Beaujolais. Před nějakými sedmdesáti lety se o krají i vínu psalo: „Jedna věc je jistá: Beaujolais není dost známo ani svým vínem, ani krásou krajiny, neznají je ani milovníci dobrého vína, ani turisté. Vínečko z Beaujolais mají většinou za prachobyčejnou popelku a dávají před ním přednost burgundskému. V krajích vzdálených od rhónských svahů považují vína z Beaujolais za pouhou napodobeninu známějších značek. To je neodpustitelný a hrubý omyl a dopouštět se ho mohou jenom lidé, kteří nedovedou rozeznat bryndu od pravého vínka nebo věří nálepce a pochybnému tvrzení hoteliérovu..Hlavní proud turistů nenavštěvuje tento viničný kraj. Zavinuje to jeho poloha. Kdežto v Burgundsku, mezi Dijonem a Beaune, se viničně svahy prostírají po obou stranách téže státní silnice, která se jenom dotýká beaujolaiského kraje, leží Beaujolais stranou od hlavních cest v kopcích, úplně pokrytých vinicemi ve výši dvou až pěti set metrů a dosahujících na nejvyšších místech, která je chrání před západními větry, až tisíce metrů. Za těmito několikerými ochrannými řadami hor jsou beaujolaiské obce, bičované zdravým větrem, uhnízděny v odloučenosti, která si dodnes uchovává jistou feudálnost. Ale turista jde slepě údolím řeky Savony, ostatně půvabným, a netuší, že ve vzdálenosti několika málo kilometrů zanechává jeden z nejpitoresknějších a příznivě sluncem zalitých koutů Francie. Pro svou neinformovanost ztrácí při cestě krásnou příležitost k úžasu a k obdivu. Tak se stalo, že Beaujolais je území vyhrazené jenom několika málo nadšeným příznivcům, kteří tam přijíždějí hledat klid a rozmanitost všelijakých vyhlídek daleko do kraje, zatím co automobilisté každou neděli štvou své válce do pekelné rychlosti, která je odváží na stále táž přecpaná výletní místa.“
 From Beaujolais country wineyards
Pan Gabriel Chevallier, rodák z Lyonu, čili kousek od sousedů, měl ve své době jistě pravdu. A není pochyb o tom, že svými knížkami i o vísce či městečku Clochmerle, čili Zvonokosy,se poněkud přičinil o to, že kopcovitý kraj Beaujolais, se na turistické mapě věru ocitl.
 From Beaujolais country wineyards
Ovšemže, stačilo nějakých dvacet, třicet let a termín třetí čtvrtek v listopadu a nejspíš i větu Beuujolais Nouevau est arrivé... znají asi tak tři čtvrtiny světa. Dlužno říct, že kraj Beuajolais neprodukuje zdaleka jen mladá vína. .Ta lepší se smí prodávat a otevírat nejdřív po Velikonocích dalšího roku, jiná z vybraných poloh preimer a grad cru zrají přirozeně ještě déle.
 From Beaujolais country wineyards
Čistě pro pořádek. Mladá nebo zralá, beaujolská vína budou červená, odrůdy Gamay (pro kvalitu a chuť je tu jako všude jinde v Burgundech ovšem rozhodující terroir, tedy zejména půda, a taky mikroklima a další faktory, které se v souhrnu liší někdy doslova meze od meze).
Strávil jsem v Beaujolais jen pár hodin či snad půl dne. Přiznám, že to co, mně na téhle končině zaujalo od prvního podívání byla právě krajina. Je to poctivá vysočina, počítáno na naše poměry, nejvyšší kopce se tu škrábou k tisícovce metrů nad mořem.
 From Beaujolais country wineyards
Nevím jak vám, ale mně se takové kraje líbí všude kde je potkám. Ponejvíce samozřejmě tehdy, když většinu úbočí místo mých nohou zdolají zájezdové či místní autobusy. Ona stačí jen představa, že bych se kdesi z údolí štrachal k té vyhlídce na které tohle povídáná začalo.
 From Beaujolais country wineyards
Jen se podívejte. Obrázky jsou to myslím velmi příjemné a dokonce lákají k výletu. Jen s tou pěší turistikou by to mohlo být tu a onde asi na pováženou.
 From Beaujolais country wineyards
Dlužno ale dodat, že pokud jde o výmluvy, na počasí se tu toho zas tolik nesvede. Měli jsme zřejmě tentokrát v polovině listopadu obzvlášť štěstí, ale i tak bych řekl, že i v hlubokém podzimku, ba před vraty zimního času vypadá kraj Beuajolais velmi přívětivě. Což terpve někdy na jaře či v létě, kdy den je delší, počasí lákavější a sklepů po cestě víc otevřených. Turisto těš se, a střez se.
 From Beaujolais country wineyards
Už i jen pohled z autobusu, jako je třeba tenhle, ukazuje, že v kraji Beaujolais je toho k vidění a k zastávce mnoho. A čím víc jste pány vlastních kol a nohou tím víc jich nad plán najdete nebo můžete hledat.
 From Beaujolais country wineyards
Samozřejmě, nemusí jít vždy o víno a vinice. Samy vesnice a vesničky beuajolského kraje jsou vesměs malebné a stojí za pohled či zastávku. Ještě na to padne slovo.
 From Beaujolais country wineyards
Vinicím se ovšemže sotva vyhnete, ale myslím, že se o to ani nebudete moc snažit, ba spíš vás budou lákat všelijaké caves, domains a tak podobně, abyste zjistili, zda se tam nedá něco z místní produkce ochutnat.
 From Beaujolais country wineyards
Jednou to může být poměrně velké družstvo, jako třeba to, kde jsme se zastavili v Julienas, nebo jinde u menšího vinaře, jako byl ten z Vaux en Beajolais, Z té návštěvy jsou obrázky ze sklenkami a mladým beaujolais, které jsme v tomhle povídání už použil.
 From Beaujolais country wineyards
Beaujolais slyne řadou vyjhlášených cru, poloh či viničních tratí. Patří mezi ně, mimo řadou jiných, zmíněné Julienas. Ovšem k těm nejzvučnějším prý patří Le Moulin á Vent. Povídá se, že tuším Ludvík XIII. pil skoro jen vína odsud. Aby odkaz na autoritu královské chuti prošel beze škody někdy hodně zarputile republikánskou francouzskou zaťatostí dlužno samozřejmě tuhle zmínku přednést oklikou přes páně Dumasovy mušketýry...a jejich krále. Náruživější čtenář těch románků by snad mohl říct, zda pan Dumas něco o zálibách Jeho Veličenstva, pokud jde o víno, píše.
 From Beaujolais country wineyards
Sám to řeknu asi takhle. Tohle vínko jsem zatím příležitost chutnat neměl, zda a co o Ludvíkovi píše Dumas po pravdě netuším, nicméně, pokud by ta vína odpovídala výhledu, který se z toho vršku naskýtá, pak jistě k pití budou. A výtečná.
 From Beaujolais country wineyards
Čistě pro pořádek. Jak vidno, dobrá pověst vína prospívá technickým pamětihodnostem. Ano, na jak název polohy napovídá, větrný mlán tam pořád stojí.
 From Beaujolais country wineyards
Už jsem tu dnes zmínil pana Gabriela Chevalliera a jeho Zvonokosy. Tak docela si tu vesnic, v tehdy zapomenutém beaujolaiském kraji nevymyslel, jak později přiznal. Předlohou mu bylo Vaux en Beuaujolais. Někde by možná z příběhu a lidiček, kteří se o něj přičinili byli rozpačití. Jenže literární sláva je literární sláva, i kdyby z poloviny z vás dělala venkovské balíky a z té druhé prohnané sedláky. Takže dnes se Vaux de Beujolais, Beuajoslká Dolina, hrdě k jménu Clochmerle čili Zvonokosy, hlásí už na oficiálních cedulích začátku obce.
 From clochmerle zvonokosy
Nejslavnější veřejný záchodek na světě ovšem nesmí chybět taky.
 From clochmerle zvonokosy
dokonce ve dvojím provedení. Mimochodem ta restaurace před kterou stojí je celkem příjemná.
 From clochmerle zvonokosy
I ten zdejší kostelík vcelku připomíná ten, který popisuje pan Chevallier. Jen klíčové detaily místopisu s Mnišskou uličko, Beuajolským bazarem a Macarátovým hostincem tak docela na místě nefungují. Ale to už je podružné. Rozhodující je, že výlet do Zvonokos je zajímavý. Už proto, že víska leží v místech, které vám doopravdy ukáží jak vypadá a jak poutavý je kraj Beaujolais. Bez ohledu na to, zda je samotné místo pro vás nějak literárně zajímavé nebo ne. Leží totiž asi tak půli cesty do jednoho ze zdejších kopců a nabízí už cestou zajímavé rozhledy. Ostatně asi polovina obrázků krajiny v tomhle vyprávění je právě z kopce nad Zvonokosy.
 From Beaujolais country wineyards
Takže ještě jednou...na zdraví! |
Cesta jde pořád dál a dál, kupředu, pryč jde od mých vrat.