 |
Opět velmi děkuji, za laskavé hodnocení ;) Popravdě jsem byl sám překvapen, kolik mi toho procházení obrázků z Cardiffu evokovalo, nebylo to totiž zrovna město, které by mě při návštěvě nejvíc zaujalo.
Bristol, o kterém budu teď chvíli povídat, mě zaujal víc, a asi pro to, o něm dám dohromady méně. Uvidíme.
Pro výletníka, který přiletí na místní letiště nebo cestuje odjinud z Anglie či Walesu vlakem je velmi pravděpodobné, že vstupní branou do Bristolu pro něj bude nádraží Temple Mead. Je to stavba mohutná, poněkud bizarní, zkrátka viktoriánská veřejná architektura. Člověk má někdy dojem, že viktoriáni považovali veřejnou stavb za dostatečný důvod k tomu, aby popustili svému tvořivému pudu uzdu- po vykolíkované trati ovšemže- což má ten zajímavý důsledek, že někdy při šikovném úhlu pohledu (což zrovna není ten, který tu bohužel ukazuju) tak docela jistě nevíte, zda se díváte na hrad, kostel, soudní budovu či právě nádráží.
Kde jste, a vlastně i to kam patříte, vám tvůrci a provozatelé stavby ovšem dokázali dát najevo jasně. Dlužno podotknout, že dnes již přístřešek pro cestujicí patří k provoznímu zázemí a cestující veřejnost užívá poněkud modernějších vnitřních prostor nádraží.
Ostatně zmínil jsem tvůrce. Možná by se pánové Smoljak a Svěrák konečně měli přiznat. A nebo by konečně mohlo prasknout, že Jára Cimrman nebyl žádný smyšlený génius usoukaný ve Vinárně U Pavouka.
Zdá se vám, že mluvím z cesty? Nu je pravda, že název mého blogu zní jako doznání. Inu budiž. Ovšem, podívejte se ještě jednou na onu budovu, přidejte si obrovský visutý most a mohutný parník. Co to má společného? Inu jsou to, jen některé, z věcí, které vymyslel, vyprojektoval a postavil Isambard Kingdom Brunel. Muž, který s Bristolem spojil notnou část svého života - a všechny tři díla jeho inženýrského umu dnes ve městě stojí, či kotví. Navíc se o něm říká, že s mnoha svými nápady a projekty předběhl dobu. Nedivte se proto českému turistovi, že u muže s tak podivným jmémem a ještě prazvláštnějším jménem přemýšlí, jestli to není nějaký Cimrmanův úspěšnější příbuzný, nebo jeho pseudonym, když na to přijde.
jinak technologicky převratý (a provozně na svou dobu dosti drahý) transantlantický parník SS Great Britain je dnes plovoucím mueem v renovovaném bristolském přípavu.
Clifton Suspension Bridge přes Avon Gorge, jsem bohužel navštívit nestihl, takže mohu jen ukázat náhodně vybranou fotku z netu.
Brunelova slavná díla dostatečně ukazují jak silná a významná byla posice Bristolu v době viktoriánské industrialisace. Nicméně i když přístavní město dostalo svůj díl ran jak právě industrialisačních, tak posléze válečných je to město historicky pestré.
"the fairest, goodliest, and most famous parish church in England" - nejhezčí, nejzbožnější a nejslavnější farní kostel v Anglii - Farníci od St. Mary Redcliffe měli o velmi trvanlivý propagační slogan postaráno, od šestnáctého století - citované hodnocení totiž pochází od královny Alžběty I. - a dodnes ho najdete v každém turistickém průvodci.
Bristol také má svou velmi pozoruhodnou katedrálu (pár obrázků katedrály i St Mary Redcliffe najdete za chvíli v POrtě Medii Aveii).
I pouhý pohled z jedné z hlavních ulic běžící podél katedrálního okrsku ukazuje zajímavou linku mezi starší a novější historií města. Stavba vlevo dole je gotická starostenská kaple, vlevo nahoře na kopci vyčnívá pamětní věž novogotické stavby místní university
A abychom to měli celé
tak ještě Banksy - to není žádná z postav na obrázku, ale autor, legendární graffiti artist, který je podle všeho v Bristolu domovem, a tohle jeho dílko zdobí jednu zeď domu poblíž místa předchozí fotky.
Když se tím kopcem vydáte nahoru a odbočíte do jedné z ulic vlevo, dojdete k velkému parku, ovšem ještě předtím najdete velký dům jednho z bristolských obchodníků. Je to dnes jedno z městských museí, takže se můžete podívat doslova od ložnice po prádelnu.
zastavit se lze i v kuchyni, přirozeně.
Od pamětní věže na druhou stranu, směrem k prazvláštní obchodní pasáži, na kterou ještě dojde řeč, si všímejte malého červeného domku
Red Lodge. To je další muzem, tentokát okénko do poněkud staršího životního jakož i nábytkářského a interiérového stylu. Obchodnický dům ukazuje Anglii usedle georgiánskou, Red Lodge je vidět a cítit vrzajícím dubem - a poněkd nespoutanějšími tudorovskými časy. I když na nábytku to zas tolik nepoznáte, že.
"zanech veškerých nadějí....", ooops, pardon, špatně jsem si přelistoval.I když vlastně - mluvili jsme před chvíli o nákupní pasáži, že? A píší tu něco o Vánocích, že. Takže, pokud by to záleželo jen na obchodnících, měli byste se rozžehnat s nadějí, že dole pod schody bude vaše peněženka stejně plná jako nahoře. Pokud tam ale půjdete na vycházku v neděli
bude vaše peněženka v poměrně solidním bezpečí.
Aby ta kombinace ducha Vánoc a pohledů ostře namířených na vaše kapsy byla úplná máme tu navrchu Vánočních schodů kapli sv. Tří králů.
Tak mně naapdá, že při takové koncetraci vánočního ducha či atmosféry nezbývá než v zimním čase, raději věnovat obzvláštní pozornost mladým dívkám, vůbec pokud by u sebe měly víc než jednu krabičku sirek....
Nu nechme obchdníky i klasiky a pojďme se na Bristol kratičce podívat shora
Clifton je snad až trochu moc naleštěné a spořádané předměstí či souměstí Bristolu, nicméně vyhlídky z některých zdejších crescsents či terraces jsou opravdu krásné.
Vedle nich je tu k nalezení právě již zmíněný Brunelův most a také bristolská ZOO - první jsem pro tentokrát nenašel, na druou jsem už neměl čas.
Jestliže Clifton byl jaksi "genteel" snad od té doby co stojí, bristolský přístav se místem vcelku uhlazené zábavy a vybraných nákupů, jakož i rekreační plavby stal poměrně nedávno.
starší časy pořád připomíná třeba lodní vrakoviště
nebo části doků, které ještě procházejí přestavbou.
Vedle renovovaných či zčásti přestavěných částí přístavního areálu, jsou některá místa postavena zcela nově
a přinejmenším dětem se to zjevně líbí ;-).
Víc o katedrále a St Mary Redclife v Portě, zde příští zastávka Bath. |
Cesta jde pořád dál a dál, kupředu, pryč jde od mých vrat.