|
O kamenné zídce.
Taková správná kamenná zídka má šedé, deštěm omyté a větrem ošlehané kameny. Hodně mechu. Trochu hlohu. Lišejníku tak akorát. A hlavně - někam vede!
Tahle zídka měla všechno jak se patří, ale měla také jednu velku vadu: nikam totiž nevedla. Kdyby alespoň mohla vzpomínat na dobu, kdy to bylo jinak. Kdyby se mohla občas nonšalantně zmínit prolétajícímu kosovi, jak kdysi chránila dům či vytyčovala důležitou hranici...jenže by to nebyla pravda. A zídky nelžou.
Kam až paměť kamenů a hlohu a lišejníku sahala (mechu nemělo smysl se ptát, ten si stejně nikdy nic nepamatoval) vždycky stála osaměle uprostřed pastviny, oba konce trčící planě do prázdna.
A tak se nechala omývat deštěm a sušit sluníčkem a smutněla si.
Jednou se u ní zastavil turista a dokonce si na ni položil mapu! Zídka se zatetelila radostným očekáváním - mapa turistovi spadla a bylo po naději.
Jindy se u ní ve zvláště sychravém dni schovala před vichrem ovce. Zídka už doufala, že by se mohla stát významným větrolamem, ale když se vítr utišil, ovce odešla, zídka už ji ve stádu nerozeznala a ten nevděčný dobytek se zjevně kamarádkám vůbec nepochlubil, jak kvalitní ochranu před větrem si našel. Takže - zase nic.
Když se přiblížila skupinka blátem obalenách a čvachtajících lidiček, zídka už si žádné velké naděje nedělala. Zpozorněla však, když skupinka zpomalila, pak se zastavila a shlukla se kolem jakési knížečky...
Zídka si koketně načechrala hloh a vrhla na skupinku svůj nejsvůdnější pohled. Nemajíc vlastní očička, použila k tomu spřáteleného broučka, který se sice ochotně zadíval požadovaným směrem, ale protože byl maličky, nikdo si toho bohužel nevšiml.
Zídka se už pomalu připravovala na další zklamání, když jeden z lidiček zvedl hlavu a autoritativním hlasem pronesl: "Určitě je to ono! Tady to píšou: u zídky, orientované severojižním směrem, odbočte doleva."
Skupinka odčvachtala a ani se neohlédla, což byla chyba, protože si díky tomu neměli šanci všimnout té radikální proměny:
Zídka stála pevně rozkročená a hloh jí vítězně vlál na čele. Už nebyla zídkou, která nevedla nikam.
Byla zídkou, která ukazovala k severu! |