|
Ták, už jsem ready, v ČR, v něčem změněný, v něčem stejný.
Jak začít asi. No, byla to víc jak cesta. Turistický výlet. Vandr. Pouť. Dokumentární záznam. Objevování cizích zemí. Když o tom přemýšlím, ano, byla to velká cesta.
Za těch cca 21 dní jsem shodil 10 kg, ztratil karimatku, přišel o kalhoty, opasek, zoom u kompaktu, plecháček, sluneční brýle, nechal jsem ve španělské knihovničce bráchovu knížku, přibral svaly, o kterých jsem ani nevěděl, že existují, prodloužil si vlasy a ke konci měl zdravotní problémy, které zatím vypadají, že se asi nevrátí.
Fotek a videí je tolik, že se tím budu muset prokousat, ale některé fotky mě obzvlášť uchvátily, jak se zadařily :-)
Vyrazili jsme z ČR stopem. Nemám s ním zkušenosti, a o to více jsem jej chtěl tak trochu prožít, psát si z něj pocity, dojmy a poznávat lidi. Proto mi dobře posloužilo psaní deníčku. Jeli jsme přes Plzeň za Zadov, v Německu jsme si trochu zajeli a pak do Francie směr Lyon, kde jsme se na skok stavili. Kdybychom tam byli v pozdějším termínu, mohli jsme potkat Shadw :-)
Z Lyonu směr Bayone, kde jsme strávili nádherný večer a snídani u Atlantiku, včetně zážitků se zelenýma očima v divočině :-)
snídaně u Atlantiku
ranní koupání
Z Bayone jsme dojeli stopem do Saint Jean Pied de Port, kde jsme měli štěstí a zastihli oslavy, které tam bývají jednou za rok.
slavnosti v Saint Jean Pied de Port
malebné městečko pod Pyrenejemi
Nu a dál jsme už šli po svých. Hurá směr Pyreneje, převýšení nějakých 1500 metrů strmým stoupáním.
stoupání nahoru
Dostali jsme se postupně do mlhy a tma nedala na sebe dlouho čekat.
mlžné pobřeží
zkoušeli létat
Ale ať jsme byli v sebevětší mlze, tmě, našli jsme cestu.
Putovali jsme krajem Rollanda, o kterém se psali rytířské příběhy a písně. Baskickem, kde jsme hovořili s tamějšími obyvateli a udělali si obrázek o jejich pohledu na svobodu. Procházeli místy, kde svatý František učinil z vlka přítulného městského mazlíčka vegetariána. Kraji různě se měnícími, architekturami snoubícími evropské prvky i orient. Viděli kostely, katedrály, chrámy, nejrůznější stavby, procházeli městečky duchů, pustinou a španělskou pouští. Vnímali smysly, prožívali srdci, zpívali, tancovali, pili, hráli a jak to šlo, zaznamenával jsem foťákem, kamerou, zapisoval a pozoroval. Postupně sem přidám další části. |