 |
Tak jsem ve zdraví ve čtvrté kapitole(nevydržela jsem do zítřka:). Mimochodem zdá se mi to nebo je každá kapitola větší? Momentálně bloudím po rozlehlých lukách a hlasitě pláču, že si nemohu dovolit vizuální efekty na maximu(krásná obloha s mráčky, hvězdičkami, východ slunce a podobné laskominky se mě netýkají, protože musím stáhnout vykreslovací vzdálenost). A ty louky...ty louky...to je nádhera.
Nejvíc mě dojalo, když jsem prolejzala kryptu na poli. Ve všech kryptách všude samý ohniště a tady nic. A já zrovna neměla namíchanou kočku. Ze všech stran lezlo havěti, jak na vánočních trzích a já pořád jak idiot vytahovala pochodeň, zatahovala pochodeň, vytahovala pochodeň...abych nakonec dorazila k příšeře, za jejíž hlavu je odměna. Ale běda, už jsem měla v kapse jinou hlavu. Tak jsem utíkala s tou starou hlavou pro odměnu, abych se mohla vrátit pro tu novou(akce cca na 15 minut), a když jsem dorazila ke kýženým dveřím, tak mi spadla celá hra:) Což souvisí s dalším záporem, o kterém jsem se chtěla zmínit. Že totiž ta hra je tak blbě návyková, že zapomínám ukládat. Většinou si vzpomenu až když mi v nějakém boji zešediví obrazovka a umírám(a to už je samozřejmě pozdě). Čili, kdyby se chystal druhý díl, tak prosím tvůrce, aby to nebylo tak pohlcující:) |
