 |
Hrála jsem toho proti vám hodně málo :o), ale kdybych z toho mála měla měla vybrat...
děsivá: Alone In The Dark IV - asi jediný čistokrevný horor, který jsem hrála. Hrála jsem podle návodu a jen proto, že mě kolegyně požádala, abych jí poradila, jak si poradit s některými příšerami. Bavilo mě to, ale přesto, že jsem z návodu víceméně věděla, co mě kde čeká, tak jsem se několikrát tak hnusně lekla, že jsem si málem rozbila počítač, a ve zbytku doby mi běhal mráz po zádech z těch zvuků, co se v tom baráku ozývaly :o) Chvílemi jsem musela sundat sluchátka a pustit zvuk z repráků, abych se necítila tak moc uvnitř dění.
depresivní: Dreamfall a TLJ - možná je to překvapení :o), ale TLJ je moje oblíbená a je nádherná a právě proto na mě dokonale dolehly všechny depky hlavních postav :o) Taková ta zvláštní beznaděj. U Dreamfall se depresivní příběh a beznaděj ještě prohloubily, i když hra samotná mě moc nevzala.
Zvláštní kapitolou je pro mě Posel smrti, který je hezky strašidelný i krásně depresivní, ale celé to depresivno a ten konec mě spíš tak nějak zvráceně uspokojoval, než že by na mě z toho padala depka :o) |
