 |
souhlasím :-)
Varianty na náměty (od verlit)
- parodie ve stylu "zhuštěný PP"
- vlastní verze jedné ze slavných, profláknutých scén (pak tam bude ale jen pár postav, pokud by nešlo o scénu dobývání Minas Tirith :-)
- už jsem navrhovala PP z pohledu vedlejších postav (ale i tady by to bylo složité s ohledem na délku)
Návrhy scén od Meridion
1. Nějaká scéna,kde by příběh skončil dříve než by začal:
"Neviděli jste můj prsten?/Do háje, spadl mi do té díry"
Chvíle hledání/lovení
"hm, nedá se nic dělat, tak jdeme domů."
2. Čekání na Godota, totiž nějakou významnou událost (něčí příchod?bitvu) z pohledu lidí mimo děj PP - nějaké dialogy, domněnky, a na konci se objeví postava a pronese větu z filmu, která celou scénu zasadí na správné místo.
3. c) něco na způsob verlitina příspěvků k majákům (hledala jsem to skoro hodinu!)
Gondořan se sklání k hranici a zuřivě škrtá křesadlem.
"Sakra! Nechce to hořet!"
"Ukaž, pusť mě k tomu." Druhý strážce majáku ho odstrčí, vezme suverénně křesadlo do ruky a skloní se k hranici. Chvíli je slyšet rozhodné škrtání. Z hranice se vznese nepatrný pramínek kouře a rozpustí se v řídkém horském vzduchu. "Zatracená práce!" Gondořan praští s křesadlem o zem. "Já to Pjovi říkal, že to nebude hořet. Ale to né, prej žádnej benzín, žádnej petrolej. Tady to má."
První Gondořan se blíží se zapálenou pochodní. "Počkej, já to zkusím!"
Obchází hranici s pochodní.
Z hranice vyskakují první nesmělé plaménky.
Po dalších deseti minutách se hranice pomalu rozhořívá.
Po čtvrthodině plane.
Na vzdáleném horském vrcholku ji spatří další dvojice strážců.
"Maják!" vykřikne první. "Honem, přines křesadlo!"
Gondořan se sklání k hranici a zuřivě škrtá křesadlem.
"Sakra! Nechce to hořet!"......
...
Dole pod kopcem se dívá režisér na hodinky. "Třicetdva minut. Hergot! Dvacetčtyři majáků...krát třicetdva...," je vidět, že bojuje silný vnitřní boj. "Ne, to mi studio nezkousne. Tak dlouhý film mi do kin nevezmou."
Obrací se na kolegu. "Co takhle počítačová animace?" zeptá se s nadějí
Elrondova rada od verlit:
INTERIÉR – Rolinka. Jednoduchá místnost s oknem, otevřeným do zeleně. Stůl, dvě lavice. Na opačné straně než okno otevřený průchod bez dveří, vedoucí kamsi do dalších prostor.
Čytři hobiti sedí kolem stolu na lavicích, které jsou pro ně příliš vysoké.
Zdálky sem zaznívá sladký zpěv, hudba, občasný smích.
SAM: Není to nádhera? Ty vodopády a sály a všechno…a starý dobrý Gandalf je taky v pořádku. Jakoby to všechno byl jenom zlý sen. Konečně pořádně uvidíme elfy!
SMÍŠEK: A elfky!
PIPIN: A jídlo!
Hobiti se rozesmějí, Frodo se k nim nepřidá.
SMÍŠEK: Frodo?
FRODO: Já nevím…nejradši bych už zase seděl u Zeleného draka. Ani nevíte, jak se těším domů. Je tady krásně, ale všechno je to moc vnešené…a velké (podívá dolů na nohy, které se mu klimbají vysoko nad podlahou).
PIPIN: Však ty jsi taky velký! Velký Frodo, pán prstenu!
FRODO: O tom nežertuj! Pan prstenu je jen jeden a sedí v Mordoru, na černém trůně. Bojím se, že ani v Roklince není prsten bezpečný. Radši už o tom nemluvme.
PIPIN… To je celý bratránek Frodo. Už od rána vede takové veselé řeči. Nevím jak vy, ale já se jdu podívat po tom jídle.
SMÍŠEK: A elfkách!
Vyběhnou z místnosti, v průchodů málem porazí krásného elfa ;-)
ELF: (s úklonou, obřadně): Frodo Pytlíku, lord Elrond si žádá tvé přítomnosti na shromáždění, které se právě schází. Prosím, následuj mě.
(k Samovi): V síni najdeš jídlo i pití, Samvěde Křepelko. Občerstvi se a odpočiň.
Elf a Frodo vyjdou ven.
SAM: (pro sebe, napůl pobaveně, napůl polichoceně): V síni najdeš jídlo i pití… Samvěde Křepelko. … A kdoví, do čeho mezitím zapletou pana Froda. … Pane Frodo?
Vyběhne ven. |