18:32:55
08. 07. 2025

Místnost
Křeslo pro hosta

NÁSLEDUJÍCÍHO HOSTA VYBÍRÁ VŽDY HOST AKTUÁLNÍ. BEZ VÝJIMEK!

Místnost má od 16:50:20  24. 06. 2003 pronajatou Lampar. Spolusprávce: Nimitz. Klair. Teo.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit



« ««   179   »» »

Nimitz, vloženo 20:12:27  29. 05. 2007

Já jsem schopen dodávat profily zajímavých lidí z různých oborů frekvencí dejme tomu jeden za týden, ale chtělo by to aby se přidávali i ostatní...

Lampar, vloženo 19:38:52  29. 05. 2007

Nimitz:
Děkuji za zajímavý profil. Chtělo by se řící: "Chudák Judy", ale byla opravdu chdák, když prožila život plný práce, kterou měla ráda a s člověkem, se kterým si rozuměla?

Chce ještě někdo přidat něčí profil?

Nimitz, vloženo 21:39:40  23. 05. 2007

Sice jakožto muž sem budu v naprosté většině vkládat osobnosti - muže, tak dnes udělám vyjímku. Rád bych totiž představil velice zajímavou ženu z oboru science fiction literatury.



Judy-Lynn (Benjaminová) Del Reyová
26.1. 1943 - 20.2. 1986


Judy-Lynn Benjaminová se narodila s těžkou genetickou vadou jako achondroplastická trpaslice. S touto chorobou je spojena vrozená neschopnost normální tvorby chrupavčitých tkání, takže měla vždy krátké paže i nohy a v dospělosti měřila asi jen 120 cm. Poslední léta svého života ji už nohy neudržely, musela být na invalidním vozíku.
Co jí nebylo dáno po tělesné stránce, to bohatě vynahradila svým intelektem. Vystudovala hned několik oborů na prestižních školách, a přesto že měla různé nabídky, tak se rozhodla angažovat jako redaktorka v oboru science fiction. Už jako dvaadvacetiletá se stala v roce 1965 redaktorkou časopisu Galaxy, už za rok byla zástupkyní šéfredaktora a od roku 1969 jeho šéfredaktorkou. Jako zástupkyně měla na práci seznamovat se s autory science fiction a pokusit se z nich dostat co nejkvalitnější povídku, nebo je dokonce k nějaké inspirovat. Za jejího působení se tento magazín nebývale zkvalitnil, a ikdyž dokázala být na autory i na podřízené pracovníky pěkně tvrdá, tak si ji všichni brzy velmi oblíbili. Byla i vtipná a ráda připravovala propracované kanadské žertíky na různé autory, zejména pak na Isaaca Asimova který se rád sám chlubil svým vtipem a vysokým intelektem.
Když v roce 1970 tragicky ovdověl spisovatel Lester del Rey (vl. jménem Ramon Felipe Alvarez-del Rey), tak mu jako blízká přítelkyně jejich rodiny pomohla vypořádat se s těžkými depresemi, a o rok později se za něj vdala. V roce 1973 magazín Galaxy opustila, a nastoupila k nakladatelství Ballantine Books (jenž byl součástí obřího koncernu Random House). Okamžitě tam osvědčila další aspekt svých schopností, protože uměla rozeznat úspěšnou knihu a přilákat k firmě úspěšné autory.
Roku 1975 se k ní připojil i Lester, který se stal redaktorem edice fantasy, zatímco Judy-Lynn měla na starosti edici science fiction. Jejich práce byla pro firmu natolik prospěšná, že se rozhodli je ocenit tím, že v roce 1977 vytvořili knižní řadu "Del Rey Books" (existuje dodnes), která měla od té doby vždy nějakou knihu v žebříčku bestsellerů.
Nakonec ji ale její tělo zradilo. 16. října 1985 ji v práci postihlo masivní krvácení do mozku. Navzdory rychlému zásahu lékařů se už nikdy neprobrala z kómatu, a 20. února 1986 zemřela. Bylo jí pouhých 43 let.
Posmrtně jí byla v roce 1986 udělena cena HUGO ve speciální kategorii "Nejlepší profesionální editor", kterou ale na vyhlášení odmítl Lester del Rey převzít s tím, že toto právo jemu nenáleží, že jediná osoba která tuhle cenu mohla vzít do rukou zemřela.
Jak moc ji měli autoři rádi napovídá i věnování A.C. Clarka v románu "2061: Třetí vesmírná odyssea" (jenž měl v době její smrti román teprve v konceptu):

Památce

Judy-Lynn Del Reyové,
báječné vydavatelky,
která tuto knihu koupila za jeden dolar
- ale nikdy se nedozvěděla,
jestli i tak neprodělala


------------
Prameny:
Isaac Asimov: Já, Asimov
stručné heslo na Wikipedii

Elaine, vloženo 21:06:33  18. 05. 2007

Sil: na fakultě jsem o ní taky psala:)

Silmarien, vloženo 16:08:31  18. 05. 2007

Elaine: Prepáč, píšem o nej seminárku:) a zrejme budem zhruba z toho obdobia robiť aj diplomku, takže vecí z 12. a 13. storočia vo Francúzsku mám plnú hlavu:))

verlit, vloženo 12:46:52  18. 05. 2007

Dobře, tak přidám ještě osobní vzpomínku.
Navštívit Jerseyskou ZOO byl můj dětský sen a byla to první věc, kterou jsem udělala po roce 1989. Hned na jaře roku 1990 jsme s kamarádkou vzaly její staré auto (mini Fiat), a odřídily jsme ho do Bretaně (neřídila jsem předtím deset let, no byly jsme mladé a praštěné :-). Tak jsme odlovily trajekt a dorazily na Jersey.
ZOO mě okouzlila. Dnes už by to nebyl tak vyjímečný zážitek, ale já byla do té doby zvyklá na „staré“ typy ZOO, s mřížemi a betonem. Tohle byla (a je) ZOO moderního stylu, s prostornými přírodními výběhy, lemury volně bydlícími na ostrůvcích...(no jo, DNESKA už je to i v Praze, ale tenkrát to byl sen).
Vyšlo nám překrásné slunečné počasí, i když jsme předem nekontrolovaly žádné jízdní řády, trefily jsme se do jediného dne, kdy se dala cesta trajektem udělat na otočku a mít dost času na místě, takže je to zážitek, na který stále vzpomínám.
Kromě těch krásných a pozitivních věcí mě také jednou zamrazilo. To když jsme se dívali do výběhu, kde plavalo pět celkem obyčejných kachniček. Informační tabule na výběhu pak stručně a prostě konstatovala: „Tohle je posledních a jediných 5 exemplářů tohoto druhu, o kterých víme, že na světě existují. Snažíme se je rozmnožit, abychom druh zachránili.“

Meridion, vloženo 12:11:02  18. 05. 2007

A nebo ne. Krásné na Mluvícím balíku je, že tam jde také o záchranu zvířat - i když mytologických. Docvaklo mi to až o řadu let později, když jsem začala číst i jeho další knihy. O záchraně domněle vyhunulého ptáka vs. stavbě letiště je i Ostrov v nebezpečí. Přitom to jsou v první řadě humorné a napínavé příběhy, které dokážou zaujmout i někoho, kdo by o Durrelovy zoologické cestopisy nezavadil. Takové podprahové poslání...

Elaine, vloženo 12:07:14  18. 05. 2007

Sil: vyfoukla jsi mi osobnost:))

Meridion, vloženo 12:03:55  18. 05. 2007

Dara: ... s krásnými ilustracemi od Borna.

(Ať žijí bleděmodré buchetky!)

A radši už mlčím.

Lampar, vloženo 10:43:50  18. 05. 2007

Nevadí, nevadí, jen tak dál!

verlit, vloženo 10:38:09  18. 05. 2007

Doplnila bych ještě Ptáci, zvířata a moji příbuzní, což by se klidně mohlo vydávat jako dvojkniha s O mé rodině. To jsme ale už spíš v místnosti o literatuře :-)

Dara, vloženo 10:36:00  18. 05. 2007

Ano ano, Mluvící balík. Máme takové to obrovské vydání. měla jsem jí ráda

Meridion, vloženo 10:24:50  18. 05. 2007

Silmarien: Doporučuju začít O mé rodině a jiné zvířeně, která vypráví o jeho dětství. Pozdější knihy z expedic jsou také pěkné, ale mají tendenci splývat dohromady. Kromě vlastních zážitků psal i fikci - česky vyšly Ostrov v nebezpečí, Růženka je z příbuzenstva a nejoblíbenější knížka mého dětství Mluvící balík.

Silmarien, vloženo 08:14:54  18. 05. 2007

Jé, Durrell, to je jedna z osobností, ktorej meno mi je povedomé (kamarát má doma na poličke veľa jeho kníh), ale nikdy som sa k nemu nedostala bližšie:)
Takže ďakujem:) Asi niektorú z jeho kníh vyskúšam - hneď po skúškovom.

Lampar, vloženo 02:04:25  18. 05. 2007

Souhlasím s verlitkou, "O mé rodině a jiné zvířeně" patří k tomu nejlepšímu, co jsem z anglické literatury četl, hned vedle "Šťastného Jima" a několika málo desítek dalších knih.

verlit, vloženo 22:46:56  17. 05. 2007

Pardon, píšu Madagaskar a myslím Mauricius, omlouvám se :-)

verlit, vloženo 22:46:05  17. 05. 2007

Já se vám trochu vsunu do těch historických ženských postav, jo?
Jedna mužská osobnost z velmi nedávné minulosti.

GERALD DURRELL (1925-1995)
Narodil se v Indii, kde jeho (anglická) rodina žila po několik generací. Své dětství ale prožil na řeckém ostrově Korfu, kam se rodina přestěhovala po smrti jeho otce.
Záhy u malého Gerryho propukla nutkavá touha studovat (a vlastnit) všechna zvířata, která byla v dosahu. Neměl v dětství formální školní výuku, vyučovali ho (s velmi rozličným a pochybným efektem) soukromí učitelé. I při téhle výuce měli jedinou šanci uspět - zahrnout do studia nějakou zmínku o biologii. Jak se Durrell zmiňuje ve své populární knize "O mé rodině a jiné zvířeně", jeho znalost Hannibalova tažení spočívala na faktu, že znal jménem každého jednotlivého slona.

Ke zděšení rodiny ze své záliby nevyrostl a nedostal rozum. Absolvoval několik expedicí do zemí Afriky a Jižní Ameriky, kde chytal zvířata pro různé zoologické zahrady (a pilně o tom psal chytré a vtipné knížky), až se rozhodl uskutečnit svůj dětský sen a pořídit si vlastní ZOO.
Typicky nejprve nalovil zvířata a pak se začal poohlížet po vhodném místě pro ZOO, "přesvědčený, že se místní úřady budou rvát o možnost poskytnout prostor pro chov vzácných a ohrožených druhů a přispět tak k jejich přežití ve volné přírodě!. Nervaly se.
Nakonec se mu však přece jen podařilo získat nádherný zámeček a přilehlé pozemky na Jerseyských ostrovech, kde založil svoji ZOO a později i nadaci, zaměřenou na výchovu a vzdělávání zoologických odborníků především ze zemí třetího světa.
Byl jedním z prvních propagátorů ZOO jako institucí, zaměřených na zachování kriticky ohrožených živočišných druhů, jejich rozmnožení a reintrodukce do živé přírody. Udělal pro tuhle svoji vášeň všechno a má přímé a obrovské zásluhy na přežití řady druhů. Např. na Madagaskaru se mu podařilo zachránit místní endemické poštolky, růžové holuby i několik druhů plazů. Jeho ZOO byla jednou z prvních, kde se snažili vytvořit zvířatům co nejpřirozenější prostředí a díky tomu je úspěšně rozmnožit.

Není na světě mnoho lidí, kteří mohou říct "díky mě přežil jeden živočišný druh". Gerald Durrell to mohl oprávněně tvrdit hned o několika.

Mám ho nesmírně ráda pro jeho smysl pro humor, nadhled, ale hlavně pro umíněnou vytrvalost, se kterou celý život plnil svůj dětský sen.
Když člověk čte jen jeho knížky, zní to všechno jako zábavná hra. Při hlubším studiu jeho životopisu spousta toho nebyla ani hra ani legrace, musel překonat spoustu těžkých potíží, ale se všemi se vyrovnal a přinesl radost hodně lidem a život spoustě zvířat.


http://cs.wikipedia.org/wiki/Gerald_Durrell

Lampar, vloženo 15:53:15  17. 05. 2007

Silmarien:
To by bylo fajn.

Silmarien, vloženo 12:29:00  17. 05. 2007

Nimitz, áno, presne tak ako vy máte Jindřicha, my máme Henricha. Čiže žiadna chyba. Presne tak ako máme Henricha VIII, ktorý nechal popraviť 2 svoje ženy:))

Lampar: priamu obdobu nie, v tom období u nás žiadna žena nemala podobnú moc, ale to súvisí s tradíciou, zákonmi a inými vecami, kde sa západ líšil od našeho prostredia. Napriek tomu tu žilo mnoho zaujímavých žien, ale priamu paralelu tu nenájdeš.

Meridion i ostatní, koho Eleonóra zaujíma: Mám o nej bohatší materiál, z ktorého som sem dala len základné informácie v podstate bez súvislostí. V prípade záujmu môžem poslať celý:)

Eva: Mária Terézia je samozrejme tiež veľmi zaujímavá osobnosť, môžeme sa jej venovať viac, ak by bol záujem:)

Meridion, vloženo 23:32:36  16. 05. 2007

Eleonoru Akvitínskou taky obdivuju.

Jako významná samostatná žena v českých dějinách mě napadla Boleslavova dcera Mlada, která vedla k papeži poselstvo usilující o zřízení pražského biskupství a zakladatelka a první abatyše jiřského kláštera. Při ověřování některých podrobností jsem narazila na článek, který se zmiňuje o dalších ženách.
http://www.e-stredovek.cz/view.php?nazevclanku=zeny-ve-stinu-premyslovcu--dil-2-brzbozne-sestry-dobrava-a-mlada&cisloclanku=2006080005

« ««   179   »» »

Zpět



Fantasy a Sci-fi: Taverna
© Jirka Wetter, jeremius@fantasy-scifi.net
, 2001 - 2005
Design: Rinvit, Jeremius
Na textech se podíleli Pavel Džuban a Toomz
URL: http://fantasy-scifi.net/taverna/taverna.php