Místnost

Křeslo pro hosta

NÁSLEDUJÍCÍHO HOSTA VYBÍRÁ VŽDY HOST AKTUÁLNÍ. BEZ VÝJIMEK! Místnost má od 16:50:20  24. 06. 2003 pronajatou Lampar. Spolusprávce: Nimitz. Klair. Teo.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

Aes Sedai, vloženo 23:51:56  30. 03. 2007
	Nimitzi, jsi laskav, ale nechám ti ho :) Lampář: Já se těšila, že se o Patočkovi něco dozvím, to se i stalo. Nevěděla jsem totiž o něm vůbec nic... A jak mám přispívat do diskuze, když nic nevím?! Ale už díky tobě vím, takže to smysl mělo :)

Nimitz, vloženo 23:47:09  30. 03. 2007
	Svobodu si vezmu pro představení například já, pokud se ovšem nehlásí Aes, té bych dal samozřejmě přednost

Lampar, vloženo 22:23:54  30. 03. 2007
	Jak jste se na prof. Patočku těšili, tak je tu teď ticho po pěšině. Počkám ještě do zítra, a když se tu nebude nic dít, postoupíme k dalšímu hostovi, Ludvíku Svobodovi.

verlit, vloženo 19:13:00  27. 03. 2007
	ACE: Díky za shrnutí, přesvědčil jsi mě, dám Geraltovi ještě druhou šanci.

Marcus m, vloženo 19:11:50  27. 03. 2007

Jan Patočka byl jedním z velkých českých filosofů dvacátého století, osudem i volbou se stal také jednou z osobností českého veřejného života, jedním ze statečných lidí doby nesvobody. Jeho filosofickou doménou byla fenomenologie, významný a vlivný proud filosofického myšlení 20. století. Mimoto se věnoval řecké filosofii, filosofii dějin, dílu Komenského a dalším oblastem. Za druhé světové války působil jako středoškolský učitel, projevoval také občanskou statečnost při pomoci rodinám vězněných okupanty. Poslední válečný rok strávil jako dělník na stavbě tunelů. Po válce začala jeho universitní dráha, přerušená na dlouho bolševickým vyhazovem již v roce 1949. Útočiště našel na Masarykově a posléze Filosofickém ústavu. Na universitu se, po letech hostujících přednášek v zahraničí, směl plnohodnotně vrátit až v roce 1968, kdy byl jmenován profesorem Uk. O čtyři roky později byl nuceně pensionován a mohl se věnovat už jen pověstným bytovým seminářům. Vedle toho, že za svého působení jak v běžném akademickém, tak specificky totalitním "nezávislém" prostředí přspíval k formaci a vzdělávání několika generací českých vzdělanců stal se Jan Patočka také jedním ze symbolů pokojného vzdoru proti totalitě. Byl to právě on, kdo se svým myšlením i přímým přispěním podílel na formování neobyčejně rozmanitého prostředí z něhož vzešla Charta 77. Patočka stál u jejího zrodu a s Václavem Havlem a Jiřím Hájkem byl jejím prvním mluvčím. Právě v souvislosti s osobami téměř sedmdesátiletého filosofa (Patočka) a někdejšího ministra a o šest let mladšího exmininstra zahraničí si stojí za to připomenout, co bylo jedním z klíčových podnětů ke zrodu Charty. Byla to policejní perzekuce, včetně soudní dohry, proti lidekm z alternativní kultury - nejznámnějším případem byli Plastic People of the Universe. Hudebně, generačně ani jinak to možná nebyl jejich šálek kávy, nicméně tvrdý a bezprávný útisk je nenechal lhostejnými... Jan Patočka se nakonec s policejní zvůli setkal osobně a osudově. V březnu 1977 po sérii tvrdých výslechů podlehl srdeční či mozkové příhodě, 17 dní před svými sedmdesátými narozeninami. Šikana StB, včetně vrtulníku hlučně stojícího nad hřbitovem, provázela i Patočkův pohřeb. životopis na české Wiki život v datech nekrolog

Bilbo, vloženo 18:08:29  27. 03. 2007
	ACE: Jj, já vím, že dříve vyšly ještě takhle, ale v tomhle vydání jsem je nečetl... Ale v tom novém vydání od Leonarda jsou ještě navíc přidané dvě povídky (tuším že to je Poslední přání a již zmiňovaný Konec světa), které to předchozí nakladatelství v těch třech sbírkách ani nemělo... Jinak jsi to ACEi shrnul pěkně, poslední odstavec Sapkowskiho vystihuje dostatečně.

ACE, vloženo 17:14:27  27. 03. 2007

Koukám, že se tu střídají osobnosti jako ponožky :( ... než jsem si přečetl pár přízpěvků o zaklínačovy už honem s ním pryč :( Gratulace Verlit, která úžasně téma rozjela, napsat něco jako "Geralt mě vůbec neoslovil, přesvědčte mě, že to vůbec stojí za to vzít do ruky" je naprosto geniální ... i já bych tě o jedné ze svých nejoblíbenějších knih začal obratem přesvědčovat, že jí rozhodně číst musíš :-) Jen si dovolím doplnit o něco později narozeného Bilba, který zná zaklínačské povídky jen z jejich druhého vydání kde se tři knihy smrskli do dvou .... Původně jsou povídkové knihy v češtině tři (Zaklínač a stříbrný meč, Zaklínač a meč osudu, Zaklínač a Věčený oheň). Jinak jak psal ve svém shrnutí Lampář, patřím k jedné z kategorií čtenářů kteří dělí zaklínače na povídky a ságu, konkrétně k té která miluje jeho povídky a více méně zatracuje ságu. K povídkám bylo řečeno takřka vše, sága skutečně sklouzává k fantasy tipu Tolkien a nepřináší tak nic nového, pouze stírá lesk vyjímečnosti postav a krátkých příběhů z povídek. A přeci jen "lákačka" pro Verlit ... Povídky velmi dobře reflektují dnešní a možná trochu nadčasovou morálku a ideálně se podle mého názoru hodí zejména pro mladé kluky, protože notná dávka, cynismu, reality i drsnosti jak prostředí tak postav v kombinaci s jakoby za tvrdou slupkou skrytou ctí a hrdinskostí je pro ně neodolatelně lákavá. A čím je Geralt zvláštní ve svém jednání od jiných hrdinů. Geralt přemýšlí, jedná a lituje ale zároveň je pevný až do samého konce ... Geralt lituje ale zabíjí. Klasický dobrý hrdina trpí, vítězí a odpouští. Když zabíjí, tak maximálně při zradě svého poraženého nepřítele nebo od začátku zlé a nepřátelské charaktery. ... Sapkowski ukazuje pohnutky i psychologii zlých postav i s jejich lidskou tváří takže nejsou jen bezduché a bezmezně zlé, případně k politování až ve chvíli umírání. Jsou lidské a mají své i "dobré" motivy po celou dobu a Geralt jich nedbá neb ani nemůže jinak. .... Viz. Bruxa, viz. Renfri, viz. obětovaný měšťan v povídce o Strize, viz. elfové v povídce o Sylvánovi. ... Toto je Imho jedna z věcí kterou se Sapkowsky také hodně odlišuje, řekl bych, že v některých částech povídek dává "velkou" naději a tam kde se už už zdá, že naděje "takřka není" ji narozdíl od jiných autorů také často bez zkrupulí bere.

Marcus m, vloženo 16:10:17  27. 03. 2007
	hmm něco malinko bych snad mohl navečer zkusit...

Aes Sedai, vloženo 16:08:06  27. 03. 2007
	Já tedy nevím nic...

Lampar, vloženo 15:39:20  27. 03. 2007

Takže Zaklínače můžeme uzavřít, stejně jako poslední anketu. V ní se umístili tito soutěžící: filozof prof. Jan Patočka (30%, 3 hl.) prezident a generál Ludvík Svoboda (30%, 3 hl.) politik Jan Masaryk (20%, 2 hl.) Dr. Milada Horáková (10%, 1 hl.) prezident Dr. Emil Hácha (10%, 1 hl.) které si následně pozveme do křesla v uvedeném pořadí. Nebodovali malíř Josef Čapek a vynálezce O. Wichterle, na které proto zapomeneme. Ujme se někdo úvodního proslovu k filozofu Janu Patočkovi?

Iwo Olorin, vloženo 15:20:58  26. 03. 2007
	Deidre: to mi přijde jako docela častý motiv, protože Geralt kromě svého vlastního postoje také docela často potkává "zrůdy" lidštější než lidi. Například Zlatého draka, toho zakletého chudáčka (co miloval upírku) a další...

Deidre, vloženo 11:53:09  26. 03. 2007

Tinne to tady pěkně vystihla; Geralta,coby cynického parchanta se smyslem pro spravedlnost ale i bezpečnost vlastní kůže :) Když jsem si přečetla první sérii povídek poprvé, připadlo mi že vlastně všechny příběhy jsou (kromě vtipu a šarmu) stavěny na tomhle paradoxu a říkala jsem si, jak dlouho to asi může fungovat. Tím paradoxem myslím to, že "zrůda" vytvořená lidmi k vraždění zrůd se chová často lidštěji, než ono slovutné lidstvo.

Tinne, vloženo 09:06:18  26. 03. 2007

Moje první setkání s Geraltem bylo začátkem roku 1987, Jirka Pilch mi doporučil úžasnou povídku o hrdinovi, který prý se mi bude moc líbit (znal můj vkus :-)) a donesl mi časopis Fantastyka 12/86, ve které vyšla povídka Wiendzmin. A opravdu se mne ten hrdina získal, četla jsem nejdříve všechno polsky, dokonce Sapkowski jezdil na takové malé ostravské cony a byla s ním strašná sranda, vlastně mne úplně ohromil svou sečtělostí, intelektem a šíleným přehledem, on je to opravdu děsně chytrý chlap (pokud není spitý podobraz). Miluji nejvíce povídky, Geralt byl úplně jiný než hrdinové, které v té době mohl člověk poznat, nebyl ani jako Tolkienovi superušlechtilci, ani jako neporazitelný Conan, a navíc celý ten svět ve kterém žil byl obydlen bytostmi, které se vyskytují ve SLOVANSKÝCH pohádkách a to se mi strašně líbilo. Geralt bez,prý,lidských citů je v mnoha povídkách ten nejlidštěji se chovající člověk, nebo spíše, chová se tak, jak by se měli lidé chovat.

Sikar, vloženo 07:39:01  26. 03. 2007
	*povzdech* proč polovina lidí píše Gerald a v popisku místnosti je dokonce snad Gerard Depardieu? GeraLT je to přece!

Agáve, vloženo 07:29:11  26. 03. 2007
	Ono toho bylo o Geraldovi už dost řečeno, snad jen taková poznámka. Obyčejní lidé z něho mají spíš podvědomý strach, když mají problém, vyhledají ho a pak na něj (Geralda) rychle zapomenou.

Dara, vloženo 16:07:38  25. 03. 2007
	pro ty, kdo mají problém s poštinou, tak myslím, že tady: http://www.zaklinac.com/index.php bude cca to samé jen česky

Lampar, vloženo 15:24:19  25. 03. 2007

Tak abych to trochu shrnul - proč si přečíst Zaklínače od Sapkowského? 1. Sapkowski je první (aspoň první, jehož díla se dostala do hodně uzavřeného našeho prosředí), kdo zbořil a přestavěl Tolkienské a Conanovské schémata hrdinských fantazy ság. Udělal to elegantně, více stavěl než bořil a ponechal základy. 2. Z prostředí severských/germánských eposů tolik milovaného západními autory převzal jen několik nejživějších prvků a doplnil je o prvky slovanských předkřesťanských mýtů. Tím fantazy svět výrazně obohatil a "odschematičtil". 3. Prostředí, ve kterém jeho hrdinové žijí, postavil na důkladné znalosti života ve středověké střední Evropě (znalosti pak zúročil i v následujíc sérii Narrentum, která je již méně fantazy a odehrává se v období husitských válek i na českém území, především pak ve Slezsku). 4. Jeho svět není úplně fantaskní, je do značné míry odrazem našeho světa. 5. Zatímco děj se někdy zbytečně táhne (to se týká zejména pentalogie), jsou jeho hrdinové velmi dobře vybraní a vykreslení. Každý z nich je samorost, ale jsou pro čtenáře snadno představitelní a uvěřitelní. Žádný z nich není jen kladný nebo jen záporný, nejsou schematičtí, a když už si myslíme, že začínají zapadat do rutiny, provedou něco, co jim dá jiný rozměr, třeba najednou dospějí. Čtenáři se se Sapkowského hrdiny snadno ztotožňují. 6. Zaklínačovi čtenáři se dělí na dvě části - obdivovatele prvotních povídek, které jsou také často prvotní inspirací pro vlastní povídkovou tvorbu, a na ty, kteří mají rádi sádu = pentalogii. Není to náhoda, povídky ve své době znamenaly zásah z jiného světa, pentalogie se vrací k tématu fantazy putovní ságy, jak ji známe např. z Tolkiena. Sapkowskému to umožnilo "dobudovat" a nechat dozrát svůj svět, ale Zaklínač tím také ztratil něco ze své zvláštnosti. 7. Abyste si udělali představu, do jaké míry je Sapkowského svět zabydlen, doporučuji navštívil stránky s jeho postavami. tyto stránky jsou součástí širšího kopmendia , které zpracovali polští fanoušci. Podrobněji jsou tu popsány tyto součásti Sapkowského světa, který je polskými fanoušky nazýván "Sapkoland" nebo "Wiedźminlandilandia" (wiedźmin = vědmák, zaklínač): * Geografie * Kultura * Postavy * Rosliny * Zvířata * Historie * Mapy * Alfabet ASa * Zaklínačská znamení * Kalendář * Heraldika * Slowník * Písně * Popis oblohy a hvězd * Seznam mrtvých, které za sebou zanechal Geralt * Seznam jmen a názvů Vše to najdete na stránce http://www.sapkowski.pl/.

Bilbo, vloženo 23:33:11  24. 03. 2007
	Iwo: Jj, taky moje oblíbená pasáž :-)))

verlit, vloženo 22:35:24  24. 03. 2007
	Bilbo: "Bulo třá hnedle praviti!" Jo, to bude ono :-)))

Iwo Olorin, vloženo 22:33:46  24. 03. 2007
	Uuf, Bilbo, ten odkaz jsi sem neměl dávat. Připomněl jsem si kousek a už si držím bránici :-D :-D Namátkou vybírám: "...Hrůza. Kdo vkročí do tého kraja, živ se nenavrátí." "To jsem si myslel," odpověděl Geralt chladně. "Proto tam také nemám v úmyslu jít." :-D (pardon, není to moc do diskuze, ale je to prostě boží :-))

Zpět