Místnost

Křeslo pro hosta

NÁSLEDUJÍCÍHO HOSTA VYBÍRÁ VŽDY HOST AKTUÁLNÍ. BEZ VÝJIMEK! Místnost má od 16:50:20  24. 06. 2003 pronajatou Lampar. Spolusprávce: Nimitz. Klair. Teo.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

Dara, vloženo 09:44:43  11. 03. 2007

já myslela, že u andersena končilo víc věcí špatně, ne? Ale on se mi lehce plete Wildem. A jilikož se tu už o něm mluví, tak stručně: Hans Christian Andersen (2. dubna 1805 – 4. srpna 1875) Dánský spisovatel, napsal 156 pohádek, z nichž mnohé se staly již klasikou (Princezna na hrášku, Ošklivé káčátko, Císařův slavík, Císařovy nové šaty, Statečný cínový vojáček, Křesadlo a Malá mořská víla). Napsal také autobiografii Pohádka mého života, několik poměrně málo úspěšných básnických sbírek a divadelních her. Narodil se v rodině chudého ševce v Odense na ostrově Fynu. V 11 letech mu zemřel otec a on byl nucen přestat chodit do školy a pracovat nejdříve jako učeň u tkalce a krejčího a pak v továrně. Ve čtrnácti se začal hledat uplatnění jako herec, což mu nevyšlo. Ani jeho divadelní hry a sbírky básní nebyly nijak moc přijaty. Náhodné setkání s králem se dostal znovu na školu. Tato léta, ale považoval za nejhorší období života. V roce 1872 spadl z postele a ze svých zranění se už nezotavil. O tři roky později umírá ve svém domě. Podle některých literárních historiků jeho práce vyjadřuje utrpení z jeho odlišnosti. V tomto ohledu je jedním z nejvíce vypovídajících příběhů Malá mořská víla, která si vezme svůj vlastní život, neboť nemůže být milována jejím krásným princem. Považuje se za zpodobnění jeho lásky k mladému Edvardu Collinovi, kterémi napsal: „Chřadnu kvůli Tobě jako kvůli krásné Kalábrijské nevěstce… mé city k Tobě jsou ženské. Ženskost mé povahy a naše přátelství musí zůstat tajemstvím.“ Collin, kterého muži eroticky nepřitahovali, napsal v jeho pamětech „Zjistil jsem, že nejsem schopný opětovat tuto lásku.“ Toto Andersenovi způsobilo mnoho trápení, na platonické úrovni zůstala jeho láska k dánskému tanečníkovi Harlodu Scharfovi a mladému knížeti Výmarskému. Ve svých soukromých zápiscích odmítal jakýkoli sexuální vztah, ať se ženou, nebo mužem. Pohádky nepovažoval za plnohodnotnou tvorbu, nevážil si jich a nepovažoval se za pohádkáře – cítil se být zneuznaným básníkem a dramatikem. Divadelní hry Láska na Mikulášské věži, 1829 Anežka a vodník, 1833 Ahasver, 1837 Básně Básně Básníkův bazar Být či nebýt nejznámější pohádky Cínový vojáček Císařovy nové šaty Čarovná truhlice Děvčátko se zápalkami Křesadlo Křišťálové vidiny Kubík a Kuba Malá mořská víla O princezně na hrášku Ošklivé kačátko Pasáček vepřů Sněhová královna Sněženka Stín Velký mořský had Další tvorba Deníky 1825–1875 slušný článek http://en.wikipedia.org/wiki/Hans_Christian_Andersen (wiki, aj)

Nimitz, vloženo 06:46:43  11. 03. 2007
	Mne bohužel nezaujal nikdy. Ala já nečetl prakticky žádné klasické pohádky, jako nejmenší dítě jsem začínal Sekorou a Ladou, a přes dobrodružné knížky pro nejmenší jsem přesedlal na Flose, Štorcha, Běhounka Maye a další, přes ně na Trosku a Vernea a nakonec na sci-fi

verlit, vloženo 22:56:00  10. 03. 2007

Ještě než Dara vloží svůj materiál, tak ode mě jedna osobní vzpomínka na Andersena: Jako dítě jsem ho upřímně a vší silou nenáviděla. Jeho pohádky a příběhy se mi nelíbily, dráždily mě a rozčilovaly. Jediný, který jsem brala na milost, bylo Děvčátko se sirkami, protože špatně končilo. Zhruba mezi 16 - 20 lety jsem ho milovala a četla pořád dokola. No a od té doby jsem na něj ani nevzdechla, budu si muset zase něco přečíst :-)

Lampar, vloženo 22:29:31  10. 03. 2007
	Díky, Daro, těším se. Děkuji i tobě, Marcusi, za připománku akce, na kterou jsem si ani nevzpomněl.

Dara, vloženo 22:27:06  10. 03. 2007
	jestli se k tomu nikdo nemá, tak já. Něco už mám, ale ještě to chce malé úpravy

Marcus m, vloženo 22:20:37  10. 03. 2007
	Já sice pohádkám moc nedám, ale když je řeč o Andersenovi připomenu alespon pěknou akci vzešlou z protředí dětských knihoven. Poslední tuším dva roky už má mezinárodní rozměr. Noc s Andersenem vychází vždy na konec března a je to zajímavé spojení internetu, nocování v knihovně a nápaditých programů vymýšlených jak pro všechny, tak knihovnicemi jednotlivých knihoven.

Deidre, vloženo 23:24:59  09. 03. 2007
	Já chci taky Geralta :)

Lampar, vloženo 18:37:19  09. 03. 2007
	Dara: vím, je to překlep Agáve: aspoň napůl je, a tolik zaklínačů zase nemáme, abychom z nich postavili samostatnou kategorii.

Agáve, vloženo 14:38:11  09. 03. 2007
	No Gerald není zrovna mág a čaroděj. :-)

Agáve, vloženo 14:36:05  09. 03. 2007
	Ad anketa: Sice jsem hlasoval, ale rád bych tam měl oba. :-)

Dara, vloženo 12:31:27  09. 03. 2007
	Je to Geralt z Rivie :-)

Lampar, vloženo 12:20:22  09. 03. 2007

Výsledky poslední ankety na téma "Kterou z těchto osobností v dalším kole pozveme?" Carl Linné (Švédsko) (9.09%, 1 hl.) Fernao de Magalhaes (Portugalsko) (18.18%, 2 hl.) Hans Christian Andersen (Dánsko) (36.36%, 4 hl.) Henrik Ibsen (Norsko) (0%, 0 hl.) Jan van Eyck (Nizozemí) (18.18%, 2 hl.) Svatý Patrik (Irsko) (9.09%, 1 hl.) Ulrich Zwingli (Švýcarsko) (9.09%, 1 hl.) Vítězem se stal ... Hans Christian Andersen. Slavného pohádkáře začneme zpovídat v pondělí. Chce se někdo z vás stát jeho promotérem, tedy tím, kdo pro ostatní uvede jeho příběh? Současně hlasujeme o dalším návštěvníkovi. Budeme tentokrát vybírat buď ze slavných vojevůdců Alexandr Veliký Hannibal El Cid Čingischán Napoleon Bonaparte Kutuzov Michail Illarionovič Kutuzov Jan Josef Václav Radecký z Radče nebo z literárních mágů a čarodějek: Vzoromil Výsměšek Bábi Zlopočasná Stařenka Oggová Kedrigern Skeeve a Aahz Gerard z Rivie Dědeček Mrazík Pána prstenů jsem s ohledem na Svojanov zatím vynechal. Nyní si v anketě vyberte mezi vojevůdci a mágy, případně uvítám návrhy na jiná jména do obou skupin.

Agáve, vloženo 10:52:46  07. 03. 2007
	Dara: Kdybych nevěděl že Kongres je politická strana, mohl bych to při zběžném čtení chápat jako: ...přišel do budovy Kongresu... :-)

Dara, vloženo 09:37:39  07. 03. 2007
	jo, sem psala že byl v politických stranách, ne? v té wiki to je

Agáve, vloženo 07:10:31  07. 03. 2007
	Jen malou připomínku, Kongres (Congress Party) je název politické strany v Indii.

Dara, vloženo 23:38:00  06. 03. 2007
	"Jal se osobně rekrutovat na území Indie, leč setkal se s nevolí a pramalým úspěchem." "stoupil roku 1935 do Kongresu a stal se neoficiálním vůdcem této strany, tudíž i Indie....Vedení Kongresu včetně Ghándhího bylo Britskou vládou uvězněno" A pak je tam o politické straně ještě jednou,a le tam je neoficielním členem

Dara, vloženo 23:27:47  06. 03. 2007
	nenene, v tom článku píší, že přímo chodil a verboval (alespoň doufám, že to bylo v tomhle. Kdyby jen odpovídal, tak to beru)

verlit, vloženo 21:55:42  06. 03. 2007

Dara: To už bychom se trochu točili v kruhu - aktivně do války neverboval, ale na přímý dotaz přímo odpověděl, že není možné jen vyžadovat práva, ale je třeba přijmout také povinnosti a jako občané, patřící pod jurisdikci Británie je jejich povinností ji podpořit ve válce. Agáve mluvil o státnické odpovědnosti, Gándhí nikdy nebyl členem žádné vlády a i politicky, myslím, pouze sympatizoval, ale přímo činný nebyl. Ta samospráva se týkala, opět pokud se nepletu, jeho experimentální vesnice na způsob kibuce, kde každý vkládá práci do společné "pokladny". Ale možná to není přesné, natolik jsem to nestudovala. Vegany také nepovažuji za zvlášť přínosné, ale v kontextu všeho, co Gándhí dělal je to pro mě naprosto nepodstatný detail. Ostatně nikdo není dokonalý a bez chyb a myslím, že není třeba souhlasit absolutně se vším, co někdo dělá, na to, aby si ho člověk mohl vážit, ne?

Dara, vloženo 19:53:43  06. 03. 2007

Podle toho článku na wiki byl Ghándí politicky činný jestli jsem to četla správně, tak byl členem jendé strany a pak byl i v nějaké samosprávě nebo co (to tam teď nemůžu najít). A jelikož byl Ghándí veganem, tak by tu krávu taky nepodojil. A tahle část jeho učení mi rozhodně nepřipadá přínosná. Na druhé straně to, že šířil i povědomí o hygieně je dobré. a jak už jsem psala, sice byl proti násilí, ale přesto verbovala lidi aby se zapojili do války. To je trochu divné, ne?

Nimitz, vloženo 18:51:48  06. 03. 2007

k debatě o Ghándím: na druhou stranu, oni se indové dodnes všemožně diskriminují sami. Tam ještě stále platí kastovní systém, ve kterém je třeba nemožné aby si vzala dívka někoho z jiné kasty, úředníkem se tam také nemůže stát kdekdo, všeobecně se tam na sebe dívají v první řadě podle kasty Indie je všeobecně zemí obrovských kontrastů - na jednu stranu jsou tam krávy a místy i kobry posvátné, žijí tam milióny lidí o hladu, na druhou stranu mají atomové zbraně, vypouštějí rakety až do vesmíru, mají moderní armádu i s letadlovými loděmi...

Zpět