01:38:18
08. 04. 2025

Místnost
Křeslo pro hosta

NÁSLEDUJÍCÍHO HOSTA VYBÍRÁ VŽDY HOST AKTUÁLNÍ. BEZ VÝJIMEK!

Místnost má od 16:50:20  24. 06. 2003 pronajatou Lampar. Spolusprávce: Nimitz. Klair. Teo.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit



« ««   186   »» »

Meridion, vloženo 18:57:56  12. 03. 2007

Lampář: Necheš udělat tečku moc brzy?
To o té slávě a soše nemělo být definitivním názorem, ale jenom taková úvaha - pobídka do diskuze, proč je považován za velkého pohádkáře, když se nám jeho pohádky vlastně moc nelíbí.

Lampar, vloženo 12:02:17  12. 03. 2007

Hans Christian Andresen - shrnutí - second edition



Takže, když shrnu naši diskuzi:

- nebyl to vlastně pohádkář, ale vyprávěč příběhů, které psal nerad
- většina jeho příběhů končí špatně, takže není jasné, jestli ho měli lidé rádi a jestli on měl rád lidi
- slavný je proto, že Dánům nestačil Hamlet, chtěli mít dalšího slavného rodáka a vnutili ho světu. Za tím účelem mu už za živa postavili sochu
- mohl mít záhadný původ
- spíše než do kluků/holek se zamilovával do konkrétních osobností, pokud možno takových, které pro něj byly společensky nedosažitelné
- mezi českými dětmi není nijak zvláště oblíbený, někteří si k němu najdou cestu až kolem puberty a jeho prostřednictvím se jim otvírají jiné než pohádkové světy
- jeho postavy jsou zvláštní, dobří nejsou úplně dobří a zlí jsou sice sympatičtější než dobří, ale pořád ještě nesympatičtí.

Chce ještě někdo něco doplnit?

verlit, vloženo 11:17:16  12. 03. 2007

Lampář: No já bych řekla, že jeho postavy jsou nesympatické všechny :-)
Přesto mají ty jeho divné světy určitou přitažlivost, i když ve finále spíš negativní.

Dara, vloženo 11:07:35  12. 03. 2007

mě docela překvapilo, že pohádky psal hrozně nerad

Lampar, vloženo 10:53:10  12. 03. 2007

Hans Christian Andresen - shrnutí



Takže, když shrnu naši diskuzi:

- nebyl to vlastně pohádkář, ale vyprávěč příběhů
- většina jeho příběhů končí špatně, takže není jasné, jestli ho měli lidé rádi a jestli on měl rád lidi
- slavný je proto, že Dánům nestačil Hamlet, chtěli mít dalšího slavného rodáka a vnutili ho světu. Za tím účelem mu už za živa postavili sochu
- mohl mít záhadný původ
- spíše než do kluků/holek se zamilovával do konkrétních osobností, pokud možno takových, které pro něj byly společensky nedosažitelné
- mezi českými dětmi není nijak zvláště oblíbený, někteří si k němu najdou cestu až kolem puberty a jeho prostřednictvím se jim otvírají jiné než pohádkové světy
- jeho postavy jsou zvláštní, dobří nejsou úplně dobří a zlí jsou sympatičtí.

Chce ještě někdo něco doplnit?

Dara, vloženo 10:39:24  12. 03. 2007

to já to měla na začátku podobně-z Andersena na Wilda, ale pak nejdřív hodně fantasy a trochu mytologie a pak mytologie přibývala.

ale zajímalo by mě teda, jestli byl na ženský nebo na chlapy

Lampar, vloženo 10:28:25  12. 03. 2007

Hlasování mezi vojevůdci a mády je zatím nerozhodné. Prosím o další hlas - rozdující!

Tinne, vloženo 10:08:43  12. 03. 2007

Andersena jsem jako dítě četla, ale kromě Děvčátka mne až tak neoslovil, od něj sem přešla na oscárka Wilda a ten mne okouzlil natolik,že už pro mne žádný jiný pohádkář nebyl dost dobrý :-)
A navíc jsem přešla na severské pohádky a Eddu a indiánské pohádky a další a pak na fantasy :-)

Silmarien, vloženo 17:38:42  11. 03. 2007

Ja mám od neho najradšej Malú morskú vílu a Dievčatko so zápalkami. Sestra pred pár rokmi dostala na narodeniny knihu s jeho rozprávkami - jej posledná rozprávková kniha. Teraz práve čítam "Rozprávku môjho života".
Jeho rozprávky som vždy mala rada ale nikdy som sa o neho bližšie nezaujímala, až nedávno. U nás v Bibiane (Dom detí - bývajú tam rôzne kreatívne výstavy pre deti) bola asi pred rokom výstava H.Ch.Andersena a bola veľmi dobre spracovaná, takže som si ju užila ja, moja vtedy 15ročná kamarátka a 24ročný kamarát:))

verlit, vloženo 13:29:15  11. 03. 2007

Dara: Já vlastně nevím, možná proto, že děvčátko mi připadalo skutečnější, než ty jeho ostatní prkenné a papírové postavy...

Iwo Olorin, vloženo 11:52:14  11. 03. 2007

Na pohádky s drsným koncem jsem měl bratry Grimmy; Andersenovi jsem nikdy na chuť nepřišel. Nedokážu to specifikovat, ale ty jeho pohádky mi přišly prostě "divné" (a tím nemyslím ty špatné konce)...
Nepříde mi, že by byl až takový "velikán".

Dara, vloženo 11:34:06  11. 03. 2007

Verlit: no tak rpoč si brala na milost Děvčátko, když i jiné končí špatně? (což jsi napsala na začátku, rpot jsem byla zmatená)

Já s ek jeho pohádkám dostala asi v deseti letech a docela se mi líbily. I když nejvíc mi taky utkvělo Děvčátko. Asi tak ve stejné době jsem se dostala i k Wildemu a jeho pohádky se mi zdají takové lepší. I když možná drsnější.

Sněhovou královnu jsem viděla v několika adaptacích a některé byly i dost dobré (hlavně jedna, kde Kay byl už náctiletý. Tak 16 počtám) Malá mořská víla mě v Andersenově podání nebrala nikdy.

Meridion, vloženo 11:24:42  11. 03. 2007

princezna na hrášku a rozmazlená? Když ji porovnám s tou, co se spustila s pasáčkem vepřů a pár dalšíma, tak mi přijde z Andersenových princezen nejlepší.
To mi zase připomnělo jednu zfilmovanou pohádku (ruskou, ale dávali ji i v Čechách), kde si dobře scénáristi poradili s nepohádkovým koncem většiny Andersenových pohádek. princ odjede do světa, aby si našel za ženu princeznu, protože se přece nemůže oženit se služkou, která se mu líbí. jednu princeznu zkouší jako pasáček vepřů, další už nevím jak (ale také to vycházelo z Andersenových pohádek) a nakonec se zklamaně vrátí domů a díky hrášku zjistí, že jeho služtička je ve skutečnosti princezna...

Díky tomu, že jsem jako malá znala Andersena ze zprostředkovaných a převyprávěných příběhů a k originálům jsem se dostala (ze studijních důvodů) až pár lety, docela to mnou otřáslo. Nevím, jestli by kniha původních Andersenových pohádek byla pro mě jako dítě stravitelná. Kromě již diskutovaných špatných konců jsou ty příběhy z pohledu dnešního náročného čtenáře špatně napsané. Jistě, bylo to psaní poplatné své době, ale takové knihy často zmizí v propadlišti času. Tak čím to je, že si Andersen uchoval takovou pověst pohádkáře? Nebylo to jen proto, že malé bezvýznamné Dánsko našlo svoji osobnost známou v zahraničí, a tak na ni nedovolilo světu zapomenout? (Sochu mu postavili už za jeho života.)

Docela podrobné stránky o Andersenovi v angličtině, včetně seznamu všech jeho pohádek (většiny z nich online) najdete zde: http://hca.gilead.org.il/

verlit, vloženo 10:32:35  11. 03. 2007

Je pravda, že něco skončilo i dobře, ale zas tam byly naprosto nesympatické postavy - princezna na hrášku je rozmazlená fňukna a popravdě nechápu, proč Gerda stála o Kaye a naopak :-)

Meridion, vloženo 10:28:49  11. 03. 2007

verlit: Sněhová královna, Princezna na hrášku a určitě pár dalších skončily dobře. Ale s tím morálním poučením máš pravdu. Já osobně jsem znala jeho pohádky z filmových zpracování, nebo převyprávěné a tak mě při čtení překvapila úvodní část Sněhové královny o ďáblu, který rozbil zrcadlo, nabo dodatek, co se stalo s malou mořskou vílou po smrti. ta různá zpracování dělají z Andersena většího pohádkáře než skutečně byl.

Meridion, vloženo 10:23:01  11. 03. 2007

Když už je to tady, tak taky přispěju se svou troškou do mlýna. kdo ví, jak budud mít zítra čas.
Před 1-3 lety jsem někde četla článek, že Andersen možná nebyl dítětem svých rodičů (myšleno Andersenových), ale odloženým synem - a teď si přesně nepamatuju, snad - korunního prince a nějaké komtesy. Zdůvoděno to bylo mimojiné tím, že stipendium dostal z protekce, i kdžy na to něměl, a snad také jeho rodiče dostávali nějakou neobvyklou podporu. Osobně se k tomu stavím skepticky, ale ať máte nějaký příspěvek do diskuze.

To, co jsem si přečetla ve wikipedii o jeho sexuální orientaci, mě dost překvapilo. Kdysi jsem na Hallmarku viděla film Pohádka mého života, a protože jsem věděla, že se takhle jmenovals Andersenova autobiografie, předpokládala jsem, že aspoň rámcově vycházel ze skutečnosti. Konkrétně mluvím o Andersenově obdivu a platonické lásce k Jenny Lundové, slavné zpěvačce, obdobě naší Emy Destinové.
I když to byla fikce a možná to sem úplně nepatří, ale ten film mě hodně zaujal a chystala jsem se kvůli němu přečíst si Pohádku mého života. Nikdy jsem se k tomu nedosala a když jsem si teď přečetla životopis z wikipedie, tak možná že to bylo dobře. Hlavní dějovou osou filmu byl milostný trojúhelník mezi Andersensem, Jenny Lundovou, kterou Andersen zbožňoval, a chromou dcerou Andersenova otcovského přítele/podporovatele (už jsem to viděla dávno, nepamatuju si detaily, ale po přečtení životopisu ve Wikipedii si myslím, že to mohl být Jonas Collin, který mu zajistil stipendium), která tajně zase milovala Hanse. A tenhle příběh byl prostříhán ukázkami z Andersenových pohádek s těmi samými herci. Slečna Collinová jako malá mořská víla, Hans jako princ a Jenny jako princezna, se kterou se ožení. Sněhová královna jako Jenny, Hans jako Kay a slečna Collinová jako Gerda atd. Bylo to fakt hodně zajímavě scénaristicky napsané, jak osudy postav z pohádek rezonovaly s osudy skutečných postav.

verlit, vloženo 10:18:08  11. 03. 2007

Dara: U Andersena skončilo špatně téměř všechno :-) Hlavně to nejsou vlastně pohádky, ale příběhy s naučením. Mě u nich vždycky připadalo, že ke svým hrdinům neměl žádný vztah - dobré neměl rád, zlé neměl v nelásce, bylo to všechno hrozně precizní a chladné.

Dara, vloženo 09:44:43  11. 03. 2007

já myslela, že u andersena končilo víc věcí špatně, ne? Ale on se mi lehce plete Wildem. A jilikož se tu už o něm mluví, tak stručně:

Hans Christian Andersen (2. dubna 1805 – 4. srpna 1875)
Dánský spisovatel, napsal 156 pohádek, z nichž mnohé se staly již klasikou (Princezna
na hrášku, Ošklivé káčátko, Císařův slavík, Císařovy nové šaty, Statečný cínový vojáček,
Křesadlo a Malá mořská víla).
Napsal také autobiografii Pohádka mého života, několik poměrně málo úspěšných básnických
sbírek a divadelních her.

Narodil se v rodině chudého ševce v Odense na ostrově Fynu. V 11 letech mu zemřel otec
a on byl nucen přestat chodit do školy a pracovat nejdříve jako učeň u tkalce a krejčího
a pak v továrně. Ve čtrnácti se začal hledat uplatnění jako herec, což mu nevyšlo. Ani jeho divadelní hry a sbírky básní nebyly nijak moc přijaty. Náhodné
setkání s králem se dostal znovu na školu. Tato léta, ale považoval za nejhorší období života.
V roce 1872 spadl z postele a ze svých zranění se už nezotavil. O tři roky později umírá
ve svém domě.

Podle některých literárních historiků jeho práce vyjadřuje utrpení z jeho odlišnosti.
V tomto ohledu je jedním z nejvíce vypovídajících příběhů Malá mořská víla, která si
vezme svůj vlastní život, neboť nemůže být milována jejím krásným princem. Považuje se
za zpodobnění jeho lásky k mladému Edvardu Collinovi, kterémi napsal: „Chřadnu kvůli
Tobě jako kvůli krásné Kalábrijské nevěstce… mé city k Tobě jsou ženské. Ženskost mé
povahy a naše přátelství musí zůstat tajemstvím.“ Collin, kterého muži eroticky
nepřitahovali, napsal v jeho pamětech „Zjistil jsem, že nejsem schopný opětovat tuto
lásku.“ Toto Andersenovi způsobilo mnoho trápení, na platonické úrovni zůstala jeho
láska k dánskému tanečníkovi Harlodu Scharfovi a mladému knížeti Výmarskému. Ve svých
soukromých zápiscích odmítal jakýkoli sexuální vztah, ať se ženou, nebo mužem.

Pohádky nepovažoval za plnohodnotnou tvorbu, nevážil si jich a nepovažoval se za
pohádkáře – cítil se být zneuznaným básníkem a dramatikem.

Divadelní hry
Láska na Mikulášské věži, 1829
Anežka a vodník, 1833
Ahasver, 1837

Básně
Básně
Básníkův bazar
Být či nebýt

nejznámější pohádky
Cínový vojáček
Císařovy nové šaty
Čarovná truhlice
Děvčátko se zápalkami
Křesadlo
Křišťálové vidiny
Kubík a Kuba
Malá mořská víla
O princezně na hrášku
Ošklivé kačátko
Pasáček vepřů
Sněhová královna
Sněženka
Stín
Velký mořský had

Další tvorba
Deníky 1825–1875

slušný článek http://en.wikipedia.org/wiki/Hans_Christian_Andersen (wiki, aj)

Nimitz, vloženo 06:46:43  11. 03. 2007

Mne bohužel nezaujal nikdy. Ala já nečetl prakticky žádné klasické pohádky, jako nejmenší dítě jsem začínal Sekorou a Ladou, a přes dobrodružné knížky pro nejmenší jsem přesedlal na Flose, Štorcha, Běhounka Maye a další, přes ně na Trosku a Vernea a nakonec na sci-fi

verlit, vloženo 22:56:00  10. 03. 2007

Ještě než Dara vloží svůj materiál, tak ode mě jedna osobní vzpomínka na Andersena: Jako dítě jsem ho upřímně a vší silou nenáviděla. Jeho pohádky a příběhy se mi nelíbily, dráždily mě a rozčilovaly. Jediný, který jsem brala na milost, bylo Děvčátko se sirkami, protože špatně končilo.
Zhruba mezi 16 - 20 lety jsem ho milovala a četla pořád dokola.
No a od té doby jsem na něj ani nevzdechla, budu si muset zase něco přečíst :-)

« ««   186   »» »

Zpět



Fantasy a Sci-fi: Taverna
© Jirka Wetter, jeremius@fantasy-scifi.net
, 2001 - 2005
Design: Rinvit, Jeremius
Na textech se podíleli Pavel Džuban a Toomz
URL: http://fantasy-scifi.net/taverna/taverna.php