 |
když už začala olympiáda, tak tu mám jeden příběh nadané sportovkyně:
Gretel Bergmann-Lambert
Narodila se jako Margaret Bergmann v roce 1914, v tehdejším císařském Německu. Od útlého dětství byla nadanou sportovkyní, věnovala se běhu a zejména skoku do výšky. Již v sedmnácti letech skočila národní rekord 151 cm. Jenže potom se k moci dostal Hitler, a Gretel jakožto židovka neměla prakticky kde sportovat, protože na stadionech se najednou začaly objevovat cedulky "Židům a psům vstup zakázán". Rodiče ji tedy poslali studovat do Anglie, kde v roce 1934 vyhrála národní šampionát skokem do výšky 155 cm. Zvažovala i přijetí britského občanství. V té době již mělo Německo přislíbenou olympiádu v Berlíně a se sportovci židovského původu absolutně nepočítalo, národ měla reprezentovat pouze "čistá rasa". Sportovci dokonce museli svůj původ dokazovat. Jenže nastaly komplikace, USA právě z důvodů této segregace na hry odmítaly přijet a vyhlásily bojkot. To se samozřejmě Hitlerovi nehodilo a nakonec se vydalo prohlášení, že německý tým bude mít i 21 sportovců s židovskými kořeny. Poslali dopis i Gretel Bergmanové, která ale odmítla přijet. Jenže jí začali vyhrožovat, že se její rodina stane terčem perzekucí a tak se vrátila do rodné vlasti, kde ale nesměla trénovat s ostatními sportovci. Zejména se svojí největší konkurentkou Elfride Kahn, obě v roce olympiády vylepšily národní rekord na 160 cm a patřily k největším favoritkám na medaile. Německo mohlo vyslat dvě závodnice do této kategorie a tak se zdálo jisté, že to budou zrovna tyto dvě. Dlouho však Gretel nepřicházelo potvrzení o účasti. A měsíc před hrami naopak přišel dopis, že její účast byla zamítnuta. Pozvali ji zpátky do vlati jen proto, aby nereprezentovala Anglii a takhle se elegantně zbavili konkurentky. A také aby na hrách startovali sportovci z USA. Z židovských sportovců nakonec umožnili start jen položidovce Helene Mayer, šermířce která nakonec získala stříbro a na stupních vítězů poslušně zdravila vůdce nacistickým pozdravem. Skok vysoký žen (jedna z pouhých šesti atletických disciplín, které ženy mohly absolovat) skončil nakonec vítězstvím maďarky Csákové, Elfride Kahn skončila až třetí a druhá němka Dora Ratjen skončila čtvrtá. O té se ale brzy profláklo, že je ve skutečnosti chlap (rodiče si moc přáli holčičku a tak ho vychovali v duchu Járy Cimrmanna).
Gretel Bergman byla samozřejmě z neúčasti na olympiádě velmi rozhořčená a o rok později emigrovala do USA, kde si vzala za muže lékaře Lamberta. Vyhrála ještě párkrát mistrovství USA, zlepšila svůj osobní rekord, ale po začátku války ukončila svoji sportovní kariéru. Nikdy už se do Německa nevrátila, později se jí alespoň dostalo oficiální omluvy. Letos v dubnu oslavila 102 narozeniny.
Gretel v roce 1938
pro zajímavost Dora Ratjen
 |