|
Adhil: ony jsou to právě strašně zajímavé věci, ke kterým je ovšem bohužel těch pramenů tak málo, že je to částečně věštění z křišťálové koule
a i právě proto si myslím, že zevšeobecňování může být určitým způsobem zavádějící
právě třeba z toho středověku, kdy nejsou k dispozici matriky, můžeme na pohladní dospělost usuzovat jedině z doby, kdy ženy poprvé rodily - a jelikož právě nejsou ty matriky, tak to víme jenom pro tu úplně nejvyšší vrstvu, kde se předpokládá, že ty holky byly dobře živené. Samozřejmě, můžeme mít nějaké kosterní pozůstatky, kde se to dá analyzovat taky, jak věk, tak porody, ovšem nevím, kolik kosterních pozůstatků je třeba k dispozici pro to 12-14 století, aby se jednalo o ty nižší vrstvy a ne zase ty nejvyšší, které měly elitní pohřebiště - obyčejní lidé na obyčejném hřbotově se totiž často v hrobě zas tak moc "neohřáli" (odpuťte mi tu morbiditu) a po několika letech, protože hrobové místo bylo potřeba pro další, putovaly jejich ostatky do kostnice. takže pokud se dneska kope nějaký hřbitov, středověké pohřby jsou tam zastoupené hodně málo - ale prosím, aby mne Adhil kdyžtak doplnil případně opravil
takže jde i o to, jaké údaje máme k dispozici a co se o tom můžeme dozvědět
další pramen jsou ty právní prameny, kdy se říká, kdy je kdo způsobilý k sňatku, a v téhle souvistlosti je zajímavé, že podle určitých středověkých právních teporií nemůže sňatek právoplatně uzavřít těhotná, protože sex v těhotenství byl zakázaný (mluvíme tu samozřejmě o normách a teoriích, v praxi to samozřejmě vypadalo zase trochu jinak), a tedy nemůže dojít k naplnění manželství - naproti tomu byly jako k uzavření manželství způsobilé brány dívky ve věku 12 let a zřejmě se automaticky počítalo s tím, že jsou i způsobilé k tomu mít sex - což by napovídalo i tu časnější pohlavní dospělost - i když v praxi tam samozřejmě zase mohly být individuální rozdíly
další pramen jsou lékařské spisy - kde jsme ale zase spíš na poli teorie, navíc je třeba podotknout, že tyhle žennské věci a porody byly dost dlouho v kompetenci porodních bab a lékař jakožto muž u toho prakticky "neměl co dělat" (dle dobového vnímání) - a řekněme si také na rovinu, že ve středověku se zcela běžně díla opisovala a kompilovala, tudíž pokud je někde uveden nějaký údaj, můžeme jenom spekulovat o tom, jestli to měl autor jako pozorování ze své vlastní praxe anebo to od někoho opsal, kdo to třeba zase od někoho opsal, není výjimkou ba naopak se tím dílu dodávala věrohodnost, že se opisovalo od antických autorit, jejichž spisy byly známé
dělala jsem kdysi na škole edici jednoho lékařského spisu o ženském lékařství, je to rukopis z 15. století a schválně jsem to doma našla a dívala jsem se do toho, jestli tam k tomu ten autor něco neuvádí - má tam jako věk, kdy žena menstruuje rozmezí 15-50 let s tím že zdůrazňuje, že jsou tam individuální rozdíly. Jenže je zase otázka, nakolik tech dejme tomu průměrně 15 let můžeme brát pro české prostředí pro 15. století za bernou minci, protože ten autor samozřejmě "opisoval od kde koho" včetně právě odkazů na antické autority
samozřejmě otázka, proč v některých dobách dívky pohlavně dospívají dříve (asi i chlapci, ale tam to už tuplem není zjistitelné), co to způsobuje a s čím vším to souvisí, je moc zajímavá a řekla bych, že si na to klidně někdo může udělat disertaci včetně rozsáhlého výzkumu - téma by to nosné určitě bylo, ovšem té práce na tom by byla kvanta
ono třeba i hodně zajímavé je tvrzení, že dneska se rodí více dvojčat než dříve a to kvůli umělému oplodnění - protože když se člověk pustí do nějakého výzkumu (v silách jedince spíš lokálního) může dojít k docela zajímavým číslům. Porodnost dvojčat se totiž vyjadřuje číslem n, což je vyjádření, kolik normálních porodů připadá ve sledovaném období na jeden porod dvojčat (pro trojčata je to n2 a pro čtyřčata n3) - v dnešní době se to n pohybuje okolo 50 s tím, že je tam právě ten vysoký podíl umělých oplodnění - dříve bylo prý to n asi 74 (lovím ty údaje z hlavy, tak možná nejsem úplně přesná) - ovšem tady to dříve je zase docela diskutabilní, protože to zase zjevně závisí na období a zřejmě i na lokalitě. Co jsem o tom četla /a té literatury není moc/, tak podle provedených výzkumů z matrik je to číslo n i někde docela jinde. Sama jsem třeba dělala výzkum pro vesnici Kobeřice 1706-1766 a n mi tam vyšlo dokonce 35. Tak je otázka, jak moc je n=50 "nepřirozené" (i když o podílu umělých oplodnění nelze samozřejmě pochybovat). Na druhou stranu, plošný výzkum z matrik tady prozatím neexistuje, mezi námi, je to i děsná piplačka, jsou jenom určité sondy, které naznačují, že ty výsledky a čísla vždycky nemusí být tak jednoznačné. |